Novostavbou chtěl tehdejší ředitel NK Vlastimil Ježek řešit prostorové nedostatky instituce. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií ale skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla. Porota se bránila tím, že vypisovatel soutěže si nedokázal představit, že by bylo možné zajistit, aby knihy v podzemním depozitáři odolaly všem nástrahám, jak to nakonec navrhl Kaplický. Novostavbu ale především pohřbili politici a úředníci, kterým se kritika blobu hodila v politickém boji.
Projekt stál Ježka místo a jeho nástupci se přiklonili k politicky nedráždivému řešení, tedy nákladné rekonstrukci Klementina a rozšíření depozitáře na okraji Prahy. Depozitář sice nabízí dostatečnou kapacitu na uskladnění knih, pro živý provoz knihovny ale znamená překážku. Knihy se musejí vozit ke čtenářům do Klementina, mezi centrem Prahy a Hostivaří se ročně přepravuje přes 250.000 knih, a to knihovníci kritizují.
V NK proto už loni vznikl materiál, který nabízí několik variant dalšího fungování knihovny po velké revitalizaci Klementina. Ta neskončí dříve než v roce 2019. Výhledy počítají opět i s novostavbou v širším centru Prahy. Petr Kroupa pověřený řízením NK už dříve ČTK k rozhodnutí svých předchůdců nahradit novostavbu dostavbou centrálního depozitáře řekl: „Celý ten systém je špatně, to snad každý vidí.“ Rozhodování o novostavbě ale nechá svému nástupci. Dne 1. března 2017 uvedl, že je nyní prioritou revitalizace Klementina a dostavba a rekonstrukce stávajícího depozitáře.
V Praze se kromě Národní technické knihovny, která vyrostla v tichosti v době sporů o Kaplického blob, nepostavila žádná veřejná stavba pro kulturní účely. Léta se mluví o nové koncertní síni, o nové stavbě pro Národní galerii či budově pro Muchovu epopej. Především stát ale investuje pouze do rekonstrukcí budov převážně z 19. století, v nichž sídlí národní kulturní instituce. Pokud vznikají nové kulturní prostory, stojí za nimi soukromý sektor. Mimo Prahu je tomu jinak, v Praze ale za státní peníze vyrostlo pouze několik depozitářů, jež za stavby pro veřejnost nelze považovat a většinou nejsou nikterak architektonicky významné.
Soutěž na budovu NK byla jedna z mála veřejných soutěží v kulturní oblasti, které se v Praze konaly. Česká komora architektů kritizuje fakt, že se k nim iniciátoři staveb či rekonstrukcí neuchylují. Soutěž je přitom podle komory nejúčinnější nástroj, jak připravit transparentní výběr i ušetřit veřejné peníze. Loni ale bylo vyhlášeno nejvíce soutěží za posledních 25 let, sdělila ČTK mluvčí komory Zuzana Hošková.
Bylo jich 54 na úpravy veřejných prostranství, územní studie či prostory pro vzdělávací a státní instituce. Mezi investory byla města, kraj, pražská zoo či státní muzea. Přes velký nárůst zůstávají architektonické soutěže stále marginální formou zadávání veřejných zakázek. V celkovém objemu vypsaných investic představují pouhé jedno procento.
Doplněno Stavbaweb:
Wikipedie: Národní knihovna na Letné
NK ČR: Katalog soutěžních návrhů na budovu NK ČR
Související články:
Ministerstvo kultury letos vypisuje zakázky za 1,5 miliardy Kč 8.4.2016
Příští rok začne poslední etapa oprav Klementina 4.9.2015
Prohlídka nové budovy depozitáře v Hostivaři 12.3.2014
Klementinum po rekonstrukci otevírá Zrcadlovou kapli 4.8.2011
NK chce Klementinum bez aut, počítá s podzemními garážemi 6.4.2011
Co chystá Národní knihovna ČR v nejbližších letech? 13.4.2010
Rekonstrukce Klementina začne na začátku roku 3.11.2009
Národní knihovna přepracuje projekt rekonstrukce Klementina 22.10.2009
Památkáři odmítají plány na rekonstrukci Klementina 28.9.2009
Klementinum pravděpodobně čekají velké změny 19.5.2009
Pokud byla Kaplického knihovna prioritně prezentována fotografií u článku, tak není div, že vzbudila tolik negativních emocí. Základem prezentace měly být pohledy řidiče tramvaje, jedoucího okolo, a dálkové pohledy z míst, kde s pohybují turisté. Spousta řečí o narušení panoramatu by tím odpadla. Jenže to se na architektuře neučí, tam se dělají modýlky, na které se pak kouká z výšky.