Návrh stavebního zákona podle expertů ohrožuje kulturní dědictví

(ČTK) – Návrh stavebního zákona podle některých odborníků na kulturní dědictví a akademiků výrazně omezuje ochranu kulturního dědictví v ČR. Jako podklad pro povolení všech staveb se v něm počítá jen s dokumentací pro územní řízení, která podle nich nepostihne všechny aspekty obnovy památek. Pro povolení stavby by navíc podle návrhu nebylo nutné závazné stanovisko památkářů. Odborníci to uvádějí v dopise, který dnes zaslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

„Musíme bohužel se vší vážností konstatovat, že projednávaný návrh (…) nebezpečně zasahuje do podstaty památkové péče a bez potřebné znalosti památkového práva a mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou republiku závazné, ohrožuje i kredit ČR v zahraničí,“ uvádějí signatáři dopisu, mezi nimiž jsou rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, rektor Akademie výtvarných umění Tomáš Vaněk, rektor Vysoké školy umělecko-průmyslové Jindřich Vybíral, děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus, dva děkané filozofických fakult a několik ředitelů uměnovědných ústavů českých vysokých škol.

Upozorňují na to, že navrhované zjednodušené povolovací řízení se týká všech staveb bez rozdílu. „Nelze stejným způsobem přistupovat ke stavbě dálnice a k obnově národní kulturní památky,“ píšou. Připravovaná rekodifikace stavebního práva však podle nich toto nerozlišuje a nerespektuje základní principy péče státu o kulturní dědictví.

Vadí jim hlavně zamýšlené zjednodušení dokumentace pro povolení stavby, které by mělo mít podobu plánů pro dnešní územní řízení. V něm se pracuje pouze s hrubou hmotou stavby. „Nemůže řešit otázky důležité pro zachování kulturně historických hodnot, například restaurátorské zásahy, postup obnovy kamenných prvků, renesančních sgrafit, štukové výzdoby nebo potenciální kolizi při vedení elektrických rozvodů ve zdivu s historickými nástěnnými malbami,“ uvádějí. Tyto věci s vlastníky dnes řeší Národní památkový ústav ve spolupráci s výkonnými složkami státní památkové péče. Podle kritiků nemůže tyto aspekty posuzovat pouze stavební úřad v jediném povolovacím řízení, jak to zákon navrhuje.

Zákon by měl podle předkladatelů zjednodušit přípravy staveb. „Povolovací procesy týkající se kulturních památek a památkových rezervací ale nezpůsobují dnešní situaci časově značně náročného procesu, nepředstavují brzdu ekonomického rozvoje České republiky a přílivu zahraničních investic ani nezpůsobují potíže s včasným čerpáním prostředků z fondů Evropské unie,“ uvádějí signatáři dopisu.

Systém státní památkové péče zakotvuje památkový zákon. V Česku platí mnohokrát novelizovaný zákon z konce 80. let, přijetí nového v minulých letech několikrát ztroskotalo na politické vůli. Památkový zákon se dotýká mnoha skupin lidí, jejichž zájmy často stojí v protikladu. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) v tomto týdnu uvedl, že má za sebou v rámci přípravy nového zákona jednání s kraji i s profesními uskupeními. „Zákon se musí zjednodušit, zpřehlednit a učinit smysluplným. V březnu by mělo jít do širší debaty znění, které by mělo šanci ve Sněmovně získat podporu,“ uvedl. Předložit vládě by ho měl v červnu.

Nový stavební zákon by měl zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Návrh dál počítá s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu, tedy bude se mít za to, že úřad souhlasí.