Nedaleko Pasohlávek bude Brána do Římské říše

(ČTK) – Terénní úpravy, poslední stavební práce zvenčí a hlavně konečné stavební práce v interiéru dokončují v těchto dnech dělníci v budoucím návštěvnickém centru Mušov, které ponese název Brána do Římské říše. ČTK to řekl Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Stavba návštěvnického centra, které bude přibližovat výsledky archeologického průzkumu Hradiska u Mušova i nálezy z doby římské říše, vyjde přibližně na 30 milionů korun a ústav ji staví za finančního přispění Akademie věd.

„Hradisko Mušov je na našem území nejautentičtější lokalitou se stopami starověkých Římanů. I na jiných místech na našem území jsme našli stopy pobytu římské armády, ale tam šlo o vojenské tábory, kdežto Hradisko je trvalejší zástavbou naznačující, že Římané tady plánovali působit delší dobu,“ uvedl Komoróczy.

Autorem architektonického návrhu budovy je Jan Snášel mladší. Kromě drobných náznaků budova nijak neodkazuje na období starověkého Říma. „Nechtěli jsme jít cestou nějakých stylových napodobenin. Jde o čistě moderní architekturu s čistými liniemi,“ dodal Komoróczy.

Pro návštěvníky se Brána do Římské říše otevře pravděpodobně v druhé polovině června, pokud to epidemiologická situace dovolí. Až skončí stavební dělníci, přijdou na řadu instalace interaktivních prvků a na konci května i instalace samotné expozice, která představí některé nálezy z Mušova, které dosud veřejnost neměla možnost vidět.

U návštěvnického centra Mušov by se v budoucnu měly odehrávat i venkovní akce s ukázkami historického šermu příslušného období nebo ukázkami římské kuchyně. Zatím vzhledem k pandemii koronaviru ale nejspíš nebudou možné. Otazník visí i nad pořádáním římsko-germánského festivalu, který by se měl každý rok konat o třetím víkendu v září. V případě, že nebude jeho uspořádání možné letos, pořadatelé jej přesunou na příští rok.

Doplněno Stavbaweb:
Autorem projektu je architektonický atelier LIVINGSTAV, zastoupený arch. Janem Snášelem.

Archeologické památky na katastrálním území zaniklé obce Mušova a dnešních Pasohlávek jsou mimořádnou součástí národního kulturního bohatství, jejich historický význam přesahuje rámce České republiky. Archeologické výzkumy zde již téměř sto let přinášejí na světlo stále nové a často velmi unikátní doklady o životě i zániku různých kultur a etnických skupin od konce poslední doby ledové až po středověk. Mezi těmito památkami svým významem zcela vynikají ty, které zanechalo opakované pronikání římského vojska na územích tehdy osídlených germánským kmenem Markomanů.
Mušov, Brána do Římské říše