Negrelliho viadukt se otevřel

Negrelliho viadukt se otevřel

(1. 6. 2020) Historický viadukt je prvním dokončeným úsekem připravované trati na letiště, další se začnou stavět za dva roky.

 
 
 
 

Negrelliho viadukt se otevřel

(ČTK) - Po tříleté rekonstrukci se v pondělí 1. června 2020 otevřel Negrelliho viadukt v Praze. První vlak po něm projel už krátce po půlnoci. Přes viadukt budou jezdit spoje z centra Prahy do Kladna a Čerčan. Vedle toho jde také o první dokončený úsek trati k ruzyňskému letišti. Oprava historické stavby stála 1,96 miliardy korun.

Rekonstrukce stavby z 19. století se oproti původním plánům zhruba o půl roku zpozdila, důvodem byl horší stav viaduktu, než se původně předpokládalo. Kvůli tomu zároveň o půl miliardy stoupla cena stavby na 1,96 miliardy Kč. Téměř miliardu korun z toho činí peníze z fondů EU.

Během rekonstrukce bylo opraveno 100 cihlových, pískovcových a žulových kleneb, z nichž osm překračuje Vltavu. Celkem 19 kleneb muselo být kompletně rozebráno a znovu sestaveno. Zmodernizoval se také železniční spodek a svršek, což umožní zvýšení traťové rychlosti ze 40 km/h na 60 km/h a také plynulejší a bezpečnější provoz. Na trať nyní může vyjet až 14 párů vlaků za hodinu. Vyměněny byly na některých místech i mostní konstrukce. Trať byla také vybavena protihlukovými a zabezpečovacími systémy.

V budoucnu by se měly obnovit i prostory pod oblouky, kde vzniknou kavárny či ateliéry. Pražský magistrát chce kvůli tomu zažádat v létě o územní rozhodnutí na úpravu okolí Negrelliho viaduktu v Karlíně. Stavební práce by měly začít za dva roky.

Negrelliho viadukt bude součástí tratě z centra Prahy na ruzyňské letiště. Další úseky se začnou stavět za dva roky.. Trať by měla být hotová do roku 2028 a stát by měla celkem přes 31 miliard korun.

Negrelliho viadukt je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším stojícím mostem v Praze. Spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanice s Bubny. Stavba dlouhá 1100 metrů, která byla uvedena do provozu na začátku června 1850, je památkově chráněná. Jméno má po staviteli Aloisi Negrellim.


(ČTK) -
Tříletá rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze je téměř hotová, během víkendu se uskutečnily poslední dokončovací práce. Vlaky začnou po viaduktu jezdit od pondělí. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl v pátek po prohlídce stavby. Historický viadukt je prvním dokončeným úsekem připravované trati na letiště, další se začnou stavět za dva roky.

"Díky tomu, že rekonstrukce viaduktu proběhla za maximálního použití původních materiálů i technologií, podařilo se zachovat jeho památkovou hodnotu. Současně ale trať prošla výraznou modernizací a může se stát součástí rychlodráhy na Kladno s odbočkou na pražské letiště," uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Rekonstrukce stavby z 19. století se oproti původním plánům zhruba o půl roku zpozdila, důvodem byl horší stav viaduktu, než se původně předpokládalo. Kvůli tomu zároveň o půl miliardy stoupla cena stavby, celkové náklady nakonec činí 1,96 miliardy korun.

Během rekonstrukce bylo opraveno 100 cihlových, pískovcových a žulových kleneb, z nichž osm překračuje Vltavu. Celkem 19 kleneb muselo být kompletně rozebráno a znovu sestaveno. Zmodernizoval se také železniční spodek a svršek, což umožní zvýšení traťové rychlosti ze 40 km/h na 60 km/h a také plynulejší a bezpečnější provoz. Na trať nyní může vyjet až 14 párů vlaků za hodinu. Vyměněny byly na některých místech i mostní konstrukce. Trať byla také vybavena protihlukovými a zabezpečovacími systémy.

Po viaduktu budou od pondělí jezdit osobní a spěšné linky z Prahy do Kladna a Čerčan. Správa železnic chce viadukt blíže představit veřejnosti 1. září. V budoucnu by se měly obnovit i prostory pod oblouky, kde vzniknou kavárny či ateliéry. Pražský magistrát chce kvůli tomu zažádat v létě o územní rozhodnutí na úpravu okolí Negrelliho viaduktu v Karlíně. Stavební práce by měly začít za dva roky.


Negrelliho viadukt je druhý nejstarší dosud stojící most v Praze

(ČTK) - Negrelliho viadukt, který začal sloužit cestujícím v červnu 1850, byl tehdy prvním železničním mostem přes Vltavu v Praze. A dodnes je po Karlově mostě druhým nejstarším pražským vltavským přemostěním a s 1110 metry navíc i nejdelším mostem české metropole. Poslední tři roky se ovšem po viaduktu místo souprav s cestujícími pohybují stavbaři, kteří Negrelliho dílo důkladně zrekonstruovali. Dopravě se most znovu otevře 1. června, 170 let po průjezdu prvního vlaku.

Ještě ve 40. letech 19. století mohli lidé v Praze využít pouze dvou mostů přes Vltavu. Kromě starobylého Karlova mostu to byl Most císaře Františka I., nynější Most Legií, otevřený v listopadu 1841. Prudce se rozvíjející železnice ale potřebovala další přemostění, které bylo nezbytné pro pokračování Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan. O jeho vybudování rozhodlo ředitelství drah v roce 1842, kdy byla také podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem.

Traduje se, že všemocný kancléř Klemens Metternich to komentoval poznámkou, že téhle vymoženosti využijí především darebáci a revolucionáři, aby svou podvratnou činnost mohli exportovat do všech vzdálených koutů Evropy. Jisté je, že stavba měla být svěřena osvědčenému Janu Pernerovi, který jako vrchní inženýr vedl stavbu trati mezi Olomoucí a Prahou. Bohužel jeho předčasná smrt v září 1845 na následky nehody při otevírání choceňského tunelu všechno zmařila.

Na jeho místo byl jmenován neméně schopný geometr, inženýr Alois Negrelli, který stavěl horské silnice a železniční trati v rakouských a švýcarských Alpách a později se proslavil projektem Suezského průplavu. Práce na empírovém kamenném viaduktu začaly na jaře 1846. Stavbu prováděly firmy Bratři Kleinové a Vojtěch Lanna, náklady činily jeden a půl milionu zlatých. Ve své době to byla největší železniční stavba v Evropě, na které pracovalo 3000 dělníků české, německé a italské národnosti.

Materiálem, dováženým po vodě z Kamýka nad Vltavou a opracovávaným na místě, se stala žula ze schwarzenberského lomu, který je dnes zatopen Orlickou přehradní nádrží, pilíře měly pískovcové obklady. Při stavbě se poprvé ve větší míře použily zvedací stroje. Délka viaduktu byla 1110 m, původní šířka pro dvoukolejnou trať 7,6 m, po odstranění kamenného parapetu rovných devět metrů. Viadukt měl 87 vysokých oblouků, z nichž osm stálo přímo ve Vltavě.

Po dokončení stavby působil viadukt impozantním dojmem, jeho elegantní linie připomínala velkolepé akvadukty starověkého Říma. I díky tomu jej zachytili umělci v četných vedutách či fotografických panoramatech. Umělecký historik Zdeněk Wirth nazval viadukt projevem monumentality empírového slohu v oblasti technických staveb. Po dovu dekádách provozu, v roce 1871, byl k viaduktu připojen ještě cihlový karlínský spojovací viadukt pro přímé spojení Buben a Libně.

Ve 20. století utrpěl ale Negrelliho - někdy též zvaný Karlínský - viadukt několik necitlivých zásahů. Část oblouků byla přechodně zazděna a přeměněna na sklady. Původní jednotnou podobu stavby narušilo také nahrazení několika oblouků betonovou konstrukcí. V letech 1952 až 1953 zmizely kvůli zlepšení průjezdnosti motorových vozidel tři z oblouků nad Křižíkovou ulicí v Karlíně, v roce 1981 se totéž ze stejných důvodů opakovalo nad Bubenským nábřežím.

Podobně jako Karlův most přestál i viadukt v plném provozu povodeň v srpnu 2002, navržen byl totiž i na základě záplav v roce 1845. Dlouho odkládaná rekonstrukce technické kulturní památky začala v červenci 2017, během prací za 1,5 miliardy korun se ale ukázalo, že je v horším stavu, než se myslelo, a práce se o půl roku protáhly. Výsledkem ovšem bude nejen novou zářící viadukt, ale také kapacitnější trať, připravená na plánované vlakové spojení centra Prahy s letištěm.

Praha zažádá v létě o územní rozhodnutí na úpravu okolí viaduktu
(ČTK) - Pražský magistrát chce zažádat v létě o územní rozhodnutí na úpravu okolí Negrelliho viaduktu v Karlíně. ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. V budoucnu budou předělány prostory pod oblouky, kde vzniknou kavárny či ateliéry. Předpoklad zahájení stavebních prací je v první polovině roku 2022 a odhadovaná cena je přes 300 milionů korun. Loni začaly projekční práce na úpravách okolí viaduktu. Investorem proměny je Technická správa komunikací (TSK). Správa železnic (SŽ) dokončila kompletní opravu viaduktu, na který se v pondělí vrátí běžný provoz.

"Aktuálně probíhá dopracování konceptu dopravně územního rozhodnutí, žádost o územní rozhodnutí chceme podat během léta," uvedl Hofman.

Rekonstrukci viaduktu měla na starosti SŽ. Magistrát řeší pouze investice do veřejných prostranství a vestaveb do oblouků pod viaduktem, kam SŽ ještě doplní inženýrské sítě. "Tyto oblouky pak bude možné využívat například pro obchody a další služby," uvedl mluvčí.

Promění se celé okolí viaduktu, a to takříkajíc od fasády k fasádě. Obnoveny budou povrchy vozovek a chodníků a změní se režim dopravy. "Důraz budeme klást na pobytovou kvalitu celého území," uvedl Hofman.

Městem schválená studie od ateliéru CCEA MOBA počítá s tím, že nové využití nalezne 45 ze 74 oblouků mostu. Mají v nich být kavárny, galerie, obchodní prostory, coworkingová centra či pobočka městské knihovny. Pod Vítkovem by měl u mostu vzniknout nový park a v prostoru před Karlínskými kasárnami je v plánu mezi oblouky vytvořit letní scénu Karlínského divadla. Dále směrem k řece má vzniknout Negrelliho náměstí a počítá se i s úpravami kolem křížení viaduktu se Sokolovskou ulicí.


Doplněno Stavbaweb:
Rekonstrukce Negrelliho viaduktu
Investor – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC)
Zhotovitel – Společnost „Negrelliho viadukt“ (HOCHTIEF CZ a. s., divize Dopravní stavby – vedoucí sdružení; STRABAG Rail a.s., AVERS, spol. s r.o.)
Projektant – SUDOP PRAHA a.s.
Plánovaná doba výstavby – 04/2017 – 07/2020
Celková hodnota projektu – 1 443 478 260 Kč (z toho 990 360 000 Kč schválený příspěvek EU)
Podrobné informace o opraě Negrelliho viaduktu najdete na stránkách www.rekonstrukce-negrelliho-viaduktu.cz.

Video: Obnovení provozu na Negrelliho viaduktu
O rekonstrukci Negrelliho viaduktu na stránkách společnosti HOCHTIEF


Související články:
Nový most na Negrelliho viaduktu  135.2019
Oprava Negrelliho viaduktu se zdrží  24.8.2018
Negrelliho viadukt je druhým nejstarším stojícím mostem v Praze  19.2.2018
Dnes začne rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Karlíně  8.6.2017
Negrelliho viadukt  30.9.2016
Léto pod Viaduktem Karlín 2016  28.6.2016
Negrelliho viadukt – příležitost pro kreativní město  12.5.2016
Interaktivní diskuze se sousedy o Negrelliho viaduktu jako příležitosti  13.1.2015
Symposium Metamorfózy viaduktů v evropských městech  10.12.2014
Negrelliho viadukt zaplní na tři dny galerie, koncerty a divadla  19.9.2013
Trať galerií Praha - Karlín - Viadukt  18.9.2013
E15: Správa železnic opraví pražský Negrelliho viadukt  27.11.2012
Negrelliho (Karlínský) viadukt  21.2.2008

Komentáře ke článku

 
 
 
 

1. 6. 2020 15:16:12. Re: Negrelliho viadukt se otevřel. Karel Doubner ing. arch. ČKA 0078
1. 6. 2020 19:46:24. Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. hasa3
2. 6. 2020 19:43:38. Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. Jitka
13. 6. 2020 13:13:14. Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. jadran
3. 6. 2020 18:18:34. Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. arch
4. 6. 2020 16:02:39. Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. vervicher
5. 6. 2020 22:05:46. Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. Jitka
13. 6. 2020 13:17:53. Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. jadran
16. 6. 2020 18:24:34. Re: Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. arch
16. 6. 2020 18:18:07. Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. arch
17. 6. 2020 18:37:17. Re: Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. Jitka
17. 6. 2020 19:10:12. Re: Re: Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. arch

 
 
 
 

1. 6. 2020 15:16:12. Re: Negrelliho viadukt se otevřel. Karel Doubner ing. arch. ČKA 0078

  Po konferenci WTA v listopadu 2019 byla exkurze na stavbě rekonstrukce viaduktu. Nádherně provedeno, s jedinečnými pohledy na panorama Prahy, jen k lítosti pražanů, turistů, chodců a cyklistů není na viadukt přístup. Památkáři nedovolili rozšíření o sjízdný chodník.

1. 6. 2020 19:46:24. Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. hasa3

  ten chodník by bylo dobré povolit ,ale někdo rozhodl ,že NE a tak je to škoda i pro budoucnost rozvoje Prahy.

2. 6. 2020 19:43:38. Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. Jitka

  Byli to vůbec památkáři? Není to třeba tím, že chodník, ať už sjízdný nebo jen schůdný, pokud by byl postavený podle současných bezpečnostních předpisů, by se na viadukt vůbec nevešel? Jak daleko od kolejí se vlastně smí chodit? Po drážním tělese se nesmí.
Výhledy si holt budeme muset vychutnat z vlaku.

13. 6. 2020 13:13:14. Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. jadran

  Souhlas. Ještě asi někdo mohl napsat, že to mohli o ten chodník rozšířit, pod to napsat, že to je fake a cítit se jako king. Je komické, že někdo je takhle tvůrčí, pak to dopadne tak, že stavba pak stojí třikrát tolik, co se plánovalo (to sice není tenhle případ, ale třeba případ Trojského mostu) a hned ten samý začne vřískat, jak se u nás tuneluje, krade a jaká je u nás šílená korupce. Jinak rekonstrukce zdařilá a na rozdíl od řady pseudopamátek si tu péči i prostředky zaslouží.

3. 6. 2020 18:18:34. Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. arch

  Nadherne provedeno, rikate? Puvodni viadukt byl rozebran a misto toho postaven novy, je to velka skoda... Ted je to historizujici fake

4. 6. 2020 16:02:39. Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. vervicher

  ano, souhlasím...

5. 6. 2020 22:05:46. Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. Jitka

  To byste ovšem za historizující fake musel považovat i všechny dřevěné chrámy v Japonsku nebo památky obnovené po bombardování. A přesto je jich spousta na seznamu UNESCO. Každý materiál má svou trvanlivost a pokud se stavba nemá rozpadnout, tak holt se někdy musí její části vyměnit.

13. 6. 2020 13:17:53. Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. jadran

  Frauenkirche v Drážďanech je tedy asi taky fake. Bože, co dodat. Negrelliho viadukt se asi měl "dojezdit" a nechat spadnout a v těch Drážďanech měli nechat tu hromadu trosek na místě, jak byla už od února 1945...

16. 6. 2020 18:24:34. Re: Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. arch

  Frauenkirche je dobry priklad. Ano, je to fake. Tam ale ta novostavba ma dost silnou symbolickou hodnotu, coz Negrelliho viadukt nema. Nemusite, pane Jadrane, ale hned zachazet do extremu, ze se to melo nechat rozpadnout. Existuje spousta pristupu, jak stavbu opravit / obnovit, aniz by se musela cela rozebrat a postavit znovu. Mam na mysli treba Viadukt v Zurichu, ktery je sice o nejakych 30 let mladsi, ale jinak je to v podstate identicky pripad. A tam se ta "materialova podstata" nejak zachovat podarila. Problem je samozrejme i v ceskem pristupu, kdy se kasle na udrzbu tak dlouho, nez nezbyde tu vec zbourat a postavit novou (tzv. metoda TSK)

16. 6. 2020 18:18:07. Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. arch

  O chramech v Japonsku zel nic nevim, na to tedy neumim nic rict. Ale tedy zajimalo by me, ktery je na seznamu Unesco, a je pritom postaveny znovu. Pokud o takovem vite, tak se rad poucim. Vetsinou jsou pamatkami Unesco prave stavby ve sve puvodni podobe, v puvodnich materialech.

17. 6. 2020 18:37:17. Re: Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. Jitka

  Konkrétní chrámy bych musela hledat, ale obecně je to u dřevěných staveb tak, že se průběžně vyměňují vadné části, takže dnes už na nich také není nic původního.

17. 6. 2020 19:10:12. Re: Re: Re: Re: Re: Re: Negrelliho viadukt se otevřel. arch

  Tak s tim si dovolim nesouhlasit. Ze se vymenuji casti u drevenych staveb je samozrejme pravda. Ale jde o to KOLIK se toho vymeni. V pripade Negrelliho viaduktu, o kterem se tu bavime, se vymenilo v podstate vsechno, a v tom vidim ten problem. Starych drevenych staveb jsou napr. plne Alpy, kde jsou puvodni drevene prvky stare klidne stovky let. Zrovna nedavno jsem videl jednu chalupu, ktera mela puvodni casti ze 14. stoleti... Negrelliho viadukt byl postaven v podstate cely znova, ze stareho zbylo jen velmi malo. Proto rikam, ze je to historicky fake, nebo prinejlepsim hrube necitliva rekonstrukce.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz