Nominujte osobnost na cenu Architekt roku 2020

Nominujte osobnost na cenu Architekt roku 2020

(20. 5. 2020) Nominovat lze do 30. června

 
 
 
 

Nominujte osobnost na cenu Architekt roku 2020

Do 30. června lze nominovat osobnosti do soutěže Architekt roku. Cenu získává každoročně významný tvůrce, který se v období uplynulých pěti let svým inovativním přístupem významně zasloužil o architekturu v České republice, ať už vynikající architektonickou tvorbou či podporou kvalitní architektury.

Cena Architekt roku chce poukázat na význam a důležitost architektury a vystavěného prostředí pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na významnou roli architektů, kteří úroveň výstavby mohou ovlivňovat. Zároveň je cílem ceny šířit osvětu a propagovat kvalitní architekturu. „Snažíme se vyzdvihnout tvůrčí práci architektů a dalších odborníků, kteří se podílejí na vzniku kvalitní výstavby, ale i občanskou angažovanost,“ říká Pavel Sehnal, předseda představenstva ABF, a. s., která cenu organizuje.

Ocenění není určeno jen praktikujícím architektům, ale všem, kteří svým počínáním usilují o vznik kvalitní architektury, její propagaci a podporu. Oceněni proto v minulosti byli třeba umělkyně experimentující ve veřejném prostoru Kateřina Šedá, nebo popularizátoři architektury Adam Gebrian a Marcela Steinbachová. Loňským laureátem byl ale jeden z nejvýraznějších architektů na české scéně Stanislav Fiala.

Na ocenění Architekt roku mohou být nominováni iniciátoři výjimečných tvůrčích počinů, autoři staveb, teoretici, publicisté i další osobnosti, které přispěly k podpoře kvality a projevily angažovanost na poli architektury. Nominace posoudí odborná porota složená z laureátů předchozích ročníků a dalších významných osobností (architekti Stanislav Fiala, Adam Gebrian, Petr Hájek, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá) a vybere z nich 3-5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený na slavnostním ceremoniálu 8. září 2020 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Porota se snaží o komplexní hodnocení přínosu nominované osobnosti, ať již z pohledu ochrany veřejných zájmů a rozvoje společnosti, profesní a morální integrity, vlivu na vznik kvalitní stavby či veřejného prostoru a krajiny, odborné úrovně práce či použití inovativních řešení apod.

Nedílnou součástí Architekta roku organizovaného společností ABF, a. s., je zvláštní cena Architekt obci, která se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Do soutěže Architekt obci se mohou hlásit obce a města spolu s architekty či jejich ateliéry z celé České republiky s projekty týkajícími se urbanismu, územního plánování, krajinářské tvorby a veřejného prostoru i realizací staveb a dalších počinů, které mají dopad na kvalitu života a kulturní rozvoj obyvatel a celé společnosti. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se v uplynulém období více let soustavně a trvale věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj dané obce.

Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů. Laureátem loňského ročníku soutěže se proto stal architekt a urbanista Milan Košař, který byl oceněn za soustavný mnohaletý profesionální výkon funkce městského architekta.

Nominace na ocenění Architekt obci 2020 posoudí odborná porota (Radka Vladyková, Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Velička, Česká komora architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Milan Košař, držitel ocenění Architekt obci 2019, Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec, a dále zástupce ABF, a. s.). Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi soutěže Architekt obci 2020 proběhne rovněž 8. září 2020 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.
 

SLOŽENÍ ODBORNÉ POROTY - ARCHITEKT ROKU 2020


Stanislav Fiala
Od 90. let patří mezi špičkové české architekty. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award. Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec.

Adam Gebrian
Vystudoval v roce 2006 Fakultu umění a architektury TU v Liberci (kde rovněž pedagogicky působil) a díky Fulbrightovu stipendiu také absolvoval postgraduální program SCIFI na SCI-Arc v Los Angeles v roce 2008. Studoval a pracoval v Amsterdamu, Rotterdamu, Praze, Paříži i Londýně. Nevěnuje se projektování, ale veškeré úsilí zaměřuje na propagaci kvalitní architektury. Působí jako nezávislý publicista, podílí se na organizaci Pecha Kucha Nights v Praze, byl členem redakční rady časopisu ERA 21, veřejný prostor komentoval v pořadu Gebrian vs. na Stream.cz, od roku 2009 moderuje vlastní pořad „Bourání“ na Radiu Wave, za který získal Cenu za výjimečný počin v soutěži Česká cena za architekturu 2017, na mall.tv moderuje pořady Překvapivé stavby a Gebrian: PLUS/MINUS. Byl kurátorem řady výstav, stál u vzniku první soukromé školy architektury u nás - ARCHIP. Od roku 2013 vyučuje na Prague Institute.

Petr Hájek
Absolvoval Fakultu architektury na Českém vysokém učení v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti nyní HXH (kde je stále jednatelem) a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti, s. r. o. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Za svůj výzkumný projekt Anastomosis získal v roce 2012 Cenu rektora ČVUT III. stupně za aplikaci výzkumu v praxi. Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém studenty jeho ateliéru na FA ČVUT.

Marcela Steinbachová
Absolvovala v roce 2003 Akademii výtvarných umění v Praze (Škola architektury Emila Přikryla), kde dokončila i doktorandské studium. Předtím studovala na VŠUP (obor architektura) a na Institutu základů humanitní vzdělanosti FF UK. V roce 2001 založila projekt Kruh, pořádající přednášky o architektuře (shrnuto ve sborníku Texty o architektuře, jehož je editorkou), od roku 2007 působila jako odborná asistentka na škole architektury AVU, ve stejném roce založila architektonické sdružení Skupina. Je držitelkou několika ocenění za architekturu, např. Architekt roku 2016, Cena za výjimečný počin ČCA 2017. Podporuje vzdělávání v architektuře (např. výstava Pokoje - možnosti prostoru, dětské programy o architektuře Kruh+), spoluorganizuje Den architektury, spolupracovala na katalogu Povolání architekt(ka), je dramaturgyní festivalu Film a architektura, členkou redakční rady časopisu ERA 21, kurátorkou ročenky Česká architektura 2016-2017.

Kateřina Šedá
V roce 2005 absolvovala AVU v Praze. Česká výtvarnice, jejíž práce má blízko k sociální architektuře, je autorkou mnoha sociálně koncipovaných projektů, které realizovala v České republice i v zahraničí. Letos se stala autorkou projektu na 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách. K vytvoření samostatného projektu ji pozvali např. IHME v Helsinkách, SFMOMA v San Francisku či Tate Modern v Londýně. Její práce obdržela řadu ocenění, např. Cenu Jindřicha Chalupeckého, Magnesii Literu za publicistiku, titul Nejkrásnější české knihy roku a zahraničních cen např. Contemporary Art Society Award, Fluxus Award apod. Uspořádala desítky výstav a vydala přes třicet publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty. Přednáší o nich na školách, v galeriích, ale i v menších městech, kde se snaží svou činnost přiblížit co nejširšímu publiku, a tím ho vyprovokovat k vlastní aktivitě.


ARCHITEKT ROKU – LAUREÁTI

2019 Stanislav Fiala (Palác DRN a Palác Špork)
/ Čestné uznání Jana Kostelecká (za dlouhodobou podporu a propagaci architektury)
/ Architekt obci 2020 Milan Košař (městský architekt Vysokého Mýta, Poděbrad a Ústí nad Orlicí)
2018 Petr Hájek (rozšíření Centra současného umění DOX+ )
/ Čestné uznání Dagmar Vernerová (Ročenka Česká architektura)
2017 Kateřina Šedá (výtvarnice, za podporu sociálních vazeb ovlivněných architekturou)
/ Čestné uznání Martin Kupka (starosta Líbeznice)
2016 Marcela Steinbachová (architektka, za propagaci architektury)
/ Čestné uznání Michal Škoda (kurátor Domu umění České Budějovice)
/ Architekt obci Zdeňka Vydrová (architektka, městská architektka Litomyšle a Tišnova)
2015 Adam Gebrian (architekt, za popularizaci architektury)
/ Čestné uznání Petr Volf (za publicistiku)
2014 Josef Pleskot (architekt, Svět techniky v Ostravě)
2013 Antonín Novák (architekt, Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži)


ZASÍLÁNÍ NOMINACÍ

Termín uzávěrky přihlášek Architekt roku 2020: 30. června 2020
Termín uzávěrky přihlášek Architekt obci 2020: 30. června 2020

Pravidla nominací viz https://architektroku.cz/, www.architektobci.cz

tisková zpráva


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 5. 2020 17:38:58

Re: Interiér rodinného domu

Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní : 1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá! 2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě. 3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva. P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino! Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz