Nova filharmonie by měla vyrůst na nábřeží

Nova filharmonie by měla vyrůst na nábřeží

(4. 10. 2018) V podobné dominantní poloze jako je Národní divadlo

   
 
 
 
 

Nova filharmonie by měla vyrůst na nábřeží

V předvolebních debatách kandidátů na primátora zaznělo mnoho návrhů a komentářů, jak řešit problémy, které tíží Prahu nejvíce – nedostupné bydlení a nedořešená doprava. Metropolitní život ale tvoří i méně uchopitelná témata jako je „krásno“, architektonická či kulturní vyspělost.  Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) proto vítá, že se politici věnují i záměru výstavby nové filharmonie.

Kandidát na primátora Jiří Pospíšil chce prosadit, aby Praha postavila novou koncertní halu na Vltavské, kde uspořádal dnes improvizovaný koncert. Za prioritu označil vznik nové budovy pro filharmoniky také Bohuslav Svoboda, který pro ni ustanovil v době, kdy byl primátorem Prahy, pracovní skupinu expertů z různých oborů. „Doufám, že filharmonie zůstane tématem i po volbách a město bude konečně konat, “ řekl Josef Pleskot, architekt, člen SAR a zároveň člen Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, který se jej snaží prosadit už více než deset let.

Praha už dvě dekády nepostavila žádnou významnou veřejnou budovu typu knihovny či galerie. Veřejný sektor bývá v zahraničí tím, který je prostřednictvím takových budov nositelem soudobé ikonické architektury. Jmenujme alespoň operu v Sydney nebo Labskou filharmonii v Hamburku, která v metropoli chybí. Členové SAR se domnívají, že město by mělo v dohledné době vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž na nový koncertní sál pro minimálně dva tisíce posluchačů, který by byl umístěn u stanice metra Vltavská.

Souboj tohoto zoufalého místa trvá už více než století. Prostřednictvím takových míst může město posilovat svůj význam. Musíme se už konečně vyjádřit, co tam chceme podniknout a začít. Jsem rád, že v minulém roce padlo rozhodnutí, že filharmonie má vyrůst právě tady. Energie, která tudy prochází, je energie centra města. Je mezi výraznými přírodními i architektonickými dominantami města a byla by předmostím významného Hlávkova mostu. Lokalita představuje zároveň ideální příležitost, jak aktivovat stávající věci propojením s novými vizemi,“ vysvětlil Josef Pleskot.  

Budova nové filharmonie by měla být podle něho umístěna na nábřeží v podobné dominantní pozici jako je Národní divadlo, protože se staví na stovky let. Tam by měl vzniknout veřejný prostor podobně velký jako Strossmayerovo náměstí. Do takto koncipovaného prostoru je možné potom vložit ještě další veřejné budovy, které Praha potřebuje. My tady tu velkou architekturu opravdu nemáme. Malinko vybočíme z průměru a už si myslíme, že jsme světoví. Já nejsem nespokojený se stavem té české architektury. Já si jen myslím, že nepracujeme na úkolech, které jsou tak říkajíc pro rozkvět vlasti, když to řeknu takhle slovníkem z 19. století. Kulturní vyspělost se dá poznat právě na takovýchto úkolech. To, že nic nechceme, neznamená, že jsme moudří, skromní a vyrovnaní. To znamená, že spíme,“ soudí Pleskot.

V průzkumu veřejného mínění, který si SAR zadalo u agentury IPSOS, jež oslovila přes tisícovku Pražanů, vyplývá, že se více než polovina obyvatel metropole domnívá, že by si nový koncertní sál Praha zasloužila. „Stejně jako potřebuje Praha moderní architekturu, musí se profilovat jako dynamická kulturní metropole, nikoliv jen jako historické město proslulé levnou pivní turistikou. V hudbě máme skvělou tradici a není důvod, proč bychom nemohli mít podobně unikátní kulturní stavbu jako třeba Hamburk, jehož Labská filharmonie přitáhla pozornost celého světa,“ dodal šéf rezidenčního stavitele Central Group a člen SAR Dušan Kunovský. 
tisková zpráva SAR

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz