V předvolebních
debatách kandidátů na primátora zaznělo mnoho návrhů a komentářů, jak řešit
problémy, které tíží Prahu nejvíce – nedostupné bydlení a nedořešená doprava.
Metropolitní život ale tvoří i méně uchopitelná témata jako je „krásno“, architektonická
či kulturní vyspělost. Sdružení pro
architekturu a rozvoj (SAR) proto vítá, že se politici věnují i záměru výstavby
nové filharmonie.
Kandidát na primátora Jiří Pospíšil chce prosadit, aby Praha
postavila novou koncertní halu na Vltavské, kde uspořádal dnes improvizovaný
koncert. Za prioritu označil vznik nové budovy pro filharmoniky také Bohuslav
Svoboda, který pro ni ustanovil v době, kdy byl primátorem Prahy, pracovní
skupinu expertů z různých oborů. „Doufám,
že filharmonie zůstane tématem i po volbách a město bude konečně konat, “
řekl Josef Pleskot, architekt, člen SAR a zároveň člen Spolku pro výstavbu
nového koncertního sálu v Praze, který se jej snaží prosadit už více než
deset let.
Praha už dvě dekády nepostavila žádnou významnou veřejnou
budovu typu knihovny či galerie. Veřejný sektor bývá v zahraničí tím,
který je prostřednictvím takových budov nositelem soudobé ikonické
architektury. Jmenujme alespoň operu v Sydney nebo Labskou filharmonii
v Hamburku, která v metropoli chybí. Členové SAR se domnívají, že
město by mělo v dohledné době vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž
na nový koncertní sál pro minimálně dva tisíce posluchačů, který by byl umístěn
u stanice metra Vltavská.
„Souboj tohoto
zoufalého místa trvá už více než století. Prostřednictvím takových míst může město posilovat svůj význam. Musíme
se už konečně vyjádřit, co tam chceme podniknout a začít. Jsem rád, že
v minulém roce padlo rozhodnutí, že filharmonie má vyrůst právě tady.
Energie, která tudy prochází, je energie centra města. Je mezi výraznými
přírodními i architektonickými dominantami města a byla by předmostím
významného Hlávkova mostu. Lokalita představuje zároveň ideální příležitost,
jak aktivovat stávající věci propojením s novými vizemi,“ vysvětlil
Josef Pleskot.
Budova nové filharmonie by měla být podle něho umístěna na
nábřeží v podobné dominantní pozici jako je Národní divadlo, protože se
staví na stovky let. Tam by měl vzniknout veřejný prostor podobně velký jako Strossmayerovo náměstí. Do takto
koncipovaného prostoru je možné potom vložit ještě další veřejné budovy, které
Praha potřebuje. „My
tady tu velkou architekturu opravdu nemáme. Malinko vybočíme z průměru a už si
myslíme, že jsme světoví. Já nejsem nespokojený se stavem té české
architektury. Já si jen myslím, že nepracujeme na úkolech, které jsou tak
říkajíc pro rozkvět vlasti, když to řeknu takhle slovníkem z 19. století.
Kulturní vyspělost se dá poznat právě na takovýchto úkolech. To, že nic
nechceme, neznamená, že jsme moudří, skromní a vyrovnaní. To znamená, že
spíme,“ soudí Pleskot.
V průzkumu veřejného mínění, který si SAR zadalo
u agentury IPSOS, jež oslovila přes tisícovku Pražanů, vyplývá, že se více než
polovina obyvatel metropole domnívá, že by si nový koncertní sál Praha
zasloužila. „Stejně jako potřebuje Praha
moderní architekturu, musí se profilovat jako dynamická kulturní metropole,
nikoliv jen jako historické město proslulé levnou pivní turistikou. V hudbě
máme skvělou tradici a není důvod, proč bychom nemohli mít podobně unikátní kulturní
stavbu jako třeba Hamburk, jehož Labská filharmonie přitáhla pozornost celého
světa,“ dodal šéf rezidenčního stavitele Central Group a člen SAR Dušan
Kunovský.
tisková zpráva SAR
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,