Nová podoba sálu Janáčkova kulturního centra

Nová podoba sálu Janáčkova kulturního centra

(12. 6. 2020) Vnitřní podoba sálu je plně v gesci nového projekčního týmu vedeného Petrem Hrůšou ve spolupráci s japonským akustikem Jasuhisou Tojotou

   
  • Axonometrie

  • Exteriér

 
 
 
 

Nová podoba sálu Janáčkova kulturního centra

Nový Sál pro Brno, jak se projekt rovněž označuje, bude mít šest nadzemních podlaží. Celý objekt naváže na už dokončenou etapu podzemních garáží, v nichž je připraveno 170–180 parkovacích míst. Z garáží bude možné vystoupat přímo do vstupní haly JKC. Pro diváky bude sloužit kromě samotného koncertního sálu, do jehož hlediště se jich vejde 1100–1200, také třeba kavárna; v zázemí pro zaměstnance bude většina místností určená jako tzv. ladírny, tedy šatny hudebníků, dále nahrávací studio, zkušebny, sklady apod.
Nová koncertní síň vyroste na rohu Besední a Veselé. Před ní vznikne nové prostranství, které městská část Brno-střed doporučila pojmenovat náměstí Ludvíka Kundery – po brněnském klavíristovi a muzikologovi, žákovi Leoše Janáčka a prvním rektorovi Janáčkovy akademie múzických umění. Návrh schválili brněnští radní a příští týden se jím budou zabývat zastupitelé.
V roce 2002 byla vyhlášena otevřená veřejná mezinárodní architektonická soutěž. Z 80 účastníků vybrala mezinárodní porota jednomyslně návrh autorů Jakuba Havlase, Jana Hájka a Pavla Joby z Atelieru M1 architekti. 
Příprava a realizace celého projektu JKC byla poté z finančních důvodů rozdělena na 2 věcné a časové etapy, tj. na výstavbu podzemního třípodlažního objektu parkovacích garáží – I. etapa, a výstavbu nadzemního šestipodlažního objektu s koncertním sálem a provozními plochami k tomuto sálu – II. etapa.
Stavební povolení pro I. etapu bylo vydáno v roce 2014 a stavba byla zahájena v únoru 2015. Investorem jsou Brněnské komunikace (dále BKOM). V současné době je dokončena hrubá stavba. Dokončení je plánováno s dokončením stavby II. etapy.
V roce 2018 byla podepsána smlouva o zpracování projektové dokumentace a o výkonu autorského dozoru s týmem ve složení Tomasz Konior (generální projektant), Yasuhisa Toyota (hlavní akustik) a Petr Hrůša (projektant stavební části).
Zdroj: Sál získal stavební povolení

www.salprobrno.cz


Brno má stavební povolení pro nový kulturní sál v centru města
(ČTK)
- Brno má stavební povolení pro Janáčkovo kulturní centrum, tedy nový koncertní sál pro filharmonii. Druhá etapa projektu naváže na vybudované podzemní garáže v prostoru mezi Veselou a Besední ulicí v centru města. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) doufá, že stavební práce začnou nejpozději na jaře 2022.

Lhůta pro podání odvolání už uplynula, Vaňková tedy předpokládá, že stavební povolení je pravomocné. Lze proto zahájit práce na podrobné dokumentaci, což potrvá necelý rok. Zároveň vznikne akustický model sálu pod patronací zkušeného Japonce Jasuhisa Tojoty. Následně začne výběr zhotovitele.

Brno i přes očekávaný hospodářský propad očekává, že stát bude projekt spolufinancovat. Na celkových nákladech kolem dvou miliard korun by se měl podílet nejméně 600 miliony korun. Radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti) jednal s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), ten jej prý ujistil o trvající podpoře. Město se pokusí ještě vyjednat zvýšení státního příspěvku. Kraj by měl poskytnout 100 milionů, zbytek město.

S komplikovanou přípravou výstavby Janáčkova kulturního centra je dlouhodobě spojený problém trafostanice hotelu International, kterou se město snaží získat víc než 15 let. Zasahuje totiž do prostoru před budoucím sálem.

"Po řadě složitých jednání se podařilo najít s majiteli hotelu dohodu na formě majetkového vypořádání, ke které se v současnosti ladí technické detaily," uvedl radní pro majetek Róbert Čuma (Piráti).

Do podzemních garáží se vejde až 180 aut. Zatím jsou ale zavřené. Kvůli změnám v projektu sálu je totiž nutné upravit statiku a nosnost podzemní části stavby. Do hlediště sálu vybaveného varhanami a prostorným pódiem se vejde až 1200 lidí.

Prostranství před sálem se bude pravděpodobně jmenovat náměstí Ludvíka Kundery. Město tak uctí klavíristu, muzikologa, žáka Leoše Janáčka a prvního rektora Janáčkovy akademie múzických umění.


Projektanti sálu v Brně nechtějí, aby vznikl jen "kulturní dům"
(ČTK) - Hledání architektonické podoby nového koncertního sálu v Brně je příběh plný zvratů. Jeho další pokračování, pravděpodobně závěrečné, nyní píše architekt Petr Hrůša s kolegy ze svého ateliéru. Projekční tým bojuje s takzvanou třepotavou ozvěnou, přemýšlí o zlatých nebo stříbrných plátcích na stropě sálu a nechce, aby vznikl pouhý "kulturní dům". Vedení Brna 11. června oznámilo, že sál získal stavební povolení. Stavba by mohla začít na jaře 2022.

Mezinárodní architektonickou soutěž vypsanou před 20 lety vyhrál Atelier M1 architekti. Město ale ještě za minulého vedení v čele s ANO svěřilo dopracování projektu mezinárodnímu týmu kolem Poláka Tomasze Koniora, který před posledními komunálními volbami představil pozměněnou koncepci.

Ateliér M1 se obrátil na soud. Nová koalice vedená ODS dojednala s architekty dohodu o narovnání sporu, která zahrnovala to, že konečný projekt bude respektovat principy vítězného návrhu z architektonické soutěže. Hrůša původně spolupracoval s Koniorem, nyní rozpracovává vnější podobu budovy podle původního návrhu Atelieru M1 architekti.

"Není to žádné trauma," zdůraznil Hrůša, podle kterého původní návrh vycházel z principů architektonického minimalismu. "My to chceme dopracovat, dopilovat, aby byl veřejnosti srozumitelnější a dostupný," řekl Hrůša.

Vnitřní podoba sálu je už plně v gesci nového projekčního týmu ve spolupráci s japonským akustikem Jasuhisou Tojotou. Architekti se rozhodli opustit koncepci rovnoběžných stěn, které by způsobovaly nežádoucí třepotavou ozvěnu. "Boční stěny je nutné natvarovat tak, aby byla akustika co nejlepší," zdůraznil Hrůša.

Kvůli změně vnitřních dispozic musí projektanti promyslet a upravit také statiku celé stavby. Sál vyroste nad hotovými podzemními garážemi mezi Veselou a Besední ulicí. Cílem je to, aby nevznikl "kulturní dům", ale koncertní sál splňující vysoké nároky, uvedl architekt.

Novinářům 11. června představil vizualizace sálu s organicky tvarovanými stěnami a balkony. Zmínil i možnost zlatých plátků na stropě, ve kterých by se zrcadlil celý sál. Prý ani nejsou příliš drahé, alespoň v kontextu celkového rozpočtu. Ten by mohl dosáhnout až ke dvěma miliardám korun.

Související články:
Janáčkovo kulturní centrum  2.3.2020
Brno se dohodlo s M1 na stažení žaloby kvůli koncertnímu sálu  19.2.2019
Janáčkovo kulturní centrum v Brně  27.9.2018
Janáčkovo kulturní centrum  17.9.2018
Nový koncertní sál v Brně chtějí projektovat dva mezinárodní týmy  5.5.2017
Brno hledá projektanta na Janáčkovo kulturní centrum 5.5.2016

Architekti kvůli snížení nákladů zjednodušili projekt sálu v Brně  10.12.2009
V Brně vzniká memorandum ke stavbě koncertního sálu filharmoniků 7.12.2009
Chystanou koncertní síň zakreslí letos projektanti do mapy Brna  16.4.2009
Stavba nové koncertní síně v Brně by mohla začít v roce 2010  14.10.2008
Se stavbou a provozem koncertní síně v Brně mají pomoci investoři  13.5.2008

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Kultura

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

12. 6. 2020 17:26:01. Re: Nová podoba sálu Janáčkova kulturního centra. BlueBoss

  Tak nakonec pan Hrůša všechny hezky vyšachoval. I na to je zřejmě potřeba mít talent.
Držím palce a doufám, že se všechno povede a výsledek bude stát za to.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

16. 4. 2021 15:44:03

Re: Praha má plán, jak zlepšit bytovou situaci

Velké fráze plné prázdných slov. Ani jedno o tom, jak se společně s růstem zastavěnosti a zahuštění stavbami zlepší životní prostředí bývalých industriálních ploch, často bez veřejné zeleně, ani jak se vyšší počet obyvatel projeví v přeplnění sítí MHD v době špiček. ani Ň o tom, jak bude ošetřena prostupnost přeplněných vnitřních pražských komunikací i magistrály a spojek a totéž platí o umístění parkovacích a odstavných ploch pro nové rezidenty, když dnes jich až 50% chybí pro ty stávající téměř v celé Praze. Samé plány plné ničeho. Jen byty, a související TI a DI je vedlejší, přitom je základnou pro další rozvíjení osídlení v Praze. Kapacity starých inženýrských sítí, ČOV i zdrojů vody jsou již dnes přetíženy. Významné orgrtanizace zásadní pro denní provoz města, jako je mj. i TSK, jsou bez potřebného počtu kvalifikovaných techniků a takové zajímavé, leč postradatelné organizace jako je IPR , ty mají lidí a schopných přebytek. Co vše se v Praze dělá špatně, na co lidé na Magistrátě absolutně nestačí? Na všechno. Pouze zaměstnanost úředníků pořád zvyšují. Jak hloupé, jak sebevražedné, jak nekompetentní! Pan Hřib celou tuto vážnou roli řídit moudře chod města nezvládá, zrovna jako VŠICHNI JEHO PŘEDCHŮDCI! I v Praze ryba smrdí od hlavy a je jedno, zda jde o vládu nebo Magistrát. Stejní lidé, nezodpovědní, s plnými kapsami peněž za své benefity, ale výsledek jejich činností pro občany je katastrofální.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz