Nová stanice metra Depo Zličín

Vítězem architektonické soutěže na podobu připravované 62. stanice pražského metra Depo Zličín se stal ateliér Petr Stolín Architekt. Poprvé v porevolučním období o podobě stanice metra rozhodla architektonická soutěž, kterou pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) jako investora celého projektu zorganizoval Czechdesign a METROPROJEKT Praha. Úkolem vítěze bude nyní ve spolupráci s DPP a projektantem soutěžní návrh dopracovat a připravit architektonickou studii. Zahájení výstavby nové stanice metra Depo Zličín DPP předpokládá nejdříve v roce 2026.

Po dlouhých letech se díky iniciativě a vzájemné dohodě zástupců hl. města a DPP podařilo prosadit hledání podoby veřejné dopravní stavby, kterou stanice metra bezpochyby je, formou architektonické soutěže. Jedná se o formát, kde jediným kritériem není cena zakázky, ale celková kvalita nabízeného řešení.

Cílem architektonické soutěže bylo najít koncept, který propojí funkcionalitu a estetický prvek veřejné stavby. Vítězem soutěže se stal ateliér Petr Stolín Architekt, držitel ocenění Architekt roku 2022. Na druhém místě se umístil Ivan Kroupa architekti a na třetím místě česko-švédský ateliér Lasovsky Johansson Architects.

Depo Zličín bude jednou z mála povrchových stanic pražského metra a bude sloužit jako přestupní bod na linku metra B nejen řidičům parkujícím v novém parkovacím domě P+R, ale také cestujícím z příměstských linek. Kromě toho bude obsluhovat okolní bytovou zástavbu, která se v nejbližších letech rozroste o další bytové domy v ulici Na Radosti.

„V téměř padesátileté historii pražského metra se vůbec poprvé hledalo řešení stanice v mezinárodní architektonické soutěži. Díky tomu jsme získali řadu návrhů a myšlenek. To je pro město a investora mimořádně důležité. Odborná porota rozhodla o vítězi, kterým je studio Petr Stolín Architekt, a pražské metro tak za několik let získá elegantní povrchovou stanici. Vedle stanice postavíme taky nový P+R parkovací dům pro minimálně 600 aut. V západní části Prahy tak vznikne důležitý přestupní uzel mezi automobilovou dopravou a MHD, který odlehčí centru od zbytné dopravy. Cestující se díky tomu ze samotného okraje města dostanou metrem do centra do cca 30 minut od zaparkování. A Pražané v okolních bytových komplexech jistě ocení novou stanici blíž k jejich domovům,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Vnímám, že soutěžení architektury a designu je pro DPP relativně novou zkušeností, která se sebou nese míru poznání výhod i možných komplikací. Jsem proto velmi ráda, že se nám přes prvotní peripetie podařilo nalézt s vítězem společný jazyk při hledání optimálního řešení a posunout ideovou fázi ke konkrétnější a pro všechny strany vyvážené podobě. Návrh v sobě i po úpravách nadále ponese nejen silný koncept kulturního katalyzátoru území, bude také konstrukčně jednodušší, šetrnější k přírodě a funkčně i formálně ještě elegantnějším,“ doplňuje Anna Švarc, architektka metra z DPP.

„Našim cílem bylo získat architektonický návrh stanice, který bude plně respektovat pravidla a potřeby provozu metra, a který bude úsporný nejen z pohledu nákladů na její výstavbu, ale i na její samotný provoz, včetně údržby či úklidů. Ostatně v současné době strmě rostoucích nákladů na energie je tento aspekt více než nabíledni. S vítězem pracujeme na adaptaci jeho architektonického návrhu do reality běžného provozu metra. Velmi oceňujeme jeho vstřícnost a pokoru, s jakou k celému projektu přistupuje. Jsme přesvědčeni, že se nám společnými silami podaří skloubit priority obou stran a výsledkem bude úsporná, skromná, udržitelná, k životnímu prostředí šetrná, ale přitom elegantní a architektonicky zajímavá stanice metra,“ dodává Ondřej Krulikovský, vedoucí jednotky Stavby a tratě metra DPP.

První místo: Petr Stolín Architekt
Ateliér Petr Stolín Architekt uspěl s citlivým konceptem, který v sobě nese potenciál pro budoucí rozvoj a regeneraci území skrze umění a kulturu. Nabízí využití jak na střeše stavby, tak v úrovni nástupiště. Dopravní funkci propojuje s kulturní, a tak do území vstupuje jako možný veřejný a kulturní katalyzátor. „Konečná není konečná. Našim cílem bylo vybudovat dlouhodobě udržitelný a rozvojeschopný harmonický prostor. Výtvarné umění obsažené v nové stanici metra není pasivní, ale aktivně ovlivňuje místo,“ popisují autoři.

Návrh pracuje s terénem, přirozeným světlem a zelení. Stanice bude částečně zapuštěna do svahu, její střecha tak bude pochozí a stane se zároveň veřejným prostorem, který bude sloužit k pořádání výstav či dalších akcí. „Jednoduchá forma budovy je doplněná o krajinu stromů a soch. Prostupnost světla a bohatost průhledů je hlavním a asi nejtypičtějším prvkem, který architektura stanice metra nabízí,“ doplňují autoři.

Řešení porotu oslovilo svým pavilonovým charakterem, propojením se zelení i provozním aspektem. „Celkově se jedná o velmi kultivovaný návrh s překvapivým programem, který doplňuje dopravní funkci a navazuje na kulturní tradici přítomnosti umění v prostorách metra,“ zaznělo v hodnocení poroty soutěže.

Autory a spoluautory návrhu jsou Petr Stolín, Jan Stolín, Alena Mičeková a Josef Stolín.

Druhé místo: Ivan Kroupa architekti
Jako minimalistický a utilitární porota shledala návrh od ateliéru Ivan Kroupa architekti. Stavba je navržena jako dvouúrovňová, přičemž horní úroveň tvoří plocha otevřené vyhlídkové terasy na kolejiště depa, místo setkávání. Terasa je zároveň zastřešením vestibulu a nástupiště stanice metra.

Uměleckou intervenci v tomto konceptu tvoří prostor pro spontánní graffiti a označení stanice velkoformátovým písmem. Odvodnění vyhlídkových teras je koncipováno do lineární fontány v délce nástupiště.

Autory a spoluautory návrhu jsou Ivan Kroupa, Tomáš Zmek, Jan Vybíral, Alexander Storek a Tomáš Bouma.

Třetí místo: Lasovsky Johansson Architects
Stanici ve formě parkové střechy navrhl pro Depo Zličín ateliér Lasovsky Johansson Architects. Nástupiště a vestibul jsou kryty pomocí střešní konstrukce, která se organicky vyvýší nad úroveň přilehlého terénu. Střešní plocha je koncipována jako pobytový prostor pro veřejnost, kde se kombinuje zeleň s pevnými plochami.

Koncept výtvarného řešení nástupiště pracuje s interpretací geologických, archeologických, ale i historických vrstev a vychází z barevnosti řezu půdy a vrstev jednotlivých sedimentů. Osvětlení stanice je zamýšleno také jako plně integrované umělecké dílo. Má fungovat jako orientační prvek a zároveň vyvolávat emoce.

Autory a spoluautory návrhu jsou Juráš Lasovský, Hanna Johansson, Marek Šinágl, Patrik Hábl a David Svensson.

Tisková zpráva