Novodobý statek ve středočeské krajině

Prototyp novodobého statku se urbanistickou koncepcí, měřítkem, obrysem a sklonem střech odkazuje ke kompaktním hospodářským stavením, která u nás byly obvyklé po několik staletí. Výraz stavby spočívá v zakomponování prvků moderní architektury do tradičních souvislostí a překrásné krajiny.

Statek se nachází na samotě poblíž vesnice Kardavec severně od Příbrami. Trojcípý pozemek na kraji louky ze dvou stran obklopuje les. Původně tu stála dřevěná hájovna a torzo stodoly, které však byly vzhledem k jejich špatnému stavu odstraněny. Základy hájovny se použily pro novostavbu.

Sravební program byl rozdělen podle tradiční typologie do tří hmot: bydlení, hospodářské stavení a stáj, která se však nakonec nerealizovala (k chovu koní je plánován pouze přístřešek). Podél příjezdové cesty tedy stojí hospodářské stavení s garáží a dílnou. Obytný dům je umístěn na východní straně pozemku a má severojižní orientaci. Přízemí slouží pro bydlení, podkroví pro skupinové meditace a terapii. Dům je příčně rozdělen na čtyři trakty, které mají výškově posunutou podlahu a klesají společně se svahem. Tím se v každém traktu zvětšuje výška místnosti a zdůrazňuje se i hierarchie jednotlivých prostorů: na severním konci s nejmenší výškou místnosti je umístěno technické zázemí, naopak obývací pokoj v nejjižnější části má největší výšku. Tyto trakty nejsou vzájemně propojeny. Komunikaci v domě zajišťuje mírně se svažující chodba v podobě přístavku podél východní fasády. Chodba zároveň propojuje dům s hospodářským stavením. Podkroví je přístupné ze severní strany schodištěm, které vybočuje z tělesa chodby.
Motivem, který celým domem prostupuje, jsou výhledy do okolí. Na tomto ideálně orientovaném pozemku byly takřka závaznou podmínkou. Samozřejmostí jsou panoramatické výhledy do údolí z obývacího pokoje, pracovny, ložnice nebo prostoru pro meditaci, dům však nabízí potěšení z pohledu do krajiny třeba i při mytí nádobí.

Materiály a konstrukce
Fasády obou domů tvoří vertikální dřevěný obklad přecházející ze stěn na střechu. Jedná se o obklad z nehoblovaných modřínových prken s oblinami bez jakékoliv povrchové úpravy. Kontrastem k hrubému a tmavému povrchu domů je opláštění chodby a schodiště z průsvitných polykarbonátových panelů na dřevěné konstrukci.
Konstrukčně jsou domy navrženy pro co nejjednodušší realizaci stavby. Rozpon garáže je 5,5 m. Stěny jsou zděné z pórobetonu, konstrukci zastřešení tvoří dřevěný krov s hambalky. V domě pro bydlení jsou rozpony 3,5 m, strop je montovaný z pórobetonových vložek a nosníků, krov je dřevěný krokvový s vrcholovou vaznicí.
Střešní konstrukci tvoří dřevěný krov s krokvemi 80/220 mm á 1m s vrcholovou vaznicí. Prostor mezi krokvemi je vyplněn tepelnou izolací z minerální vlny, která je doplněna dalšími 60 mm izolace vložené mezi dřevěné latě 50/60 mm na vnitřní straně konstrukce. Na spodní straně krokví je mezi vrstvami tepelné izolace parotěsná fólie, na horní straně pojistná podstřešní fólie. Na dřevěné latě se kotvil sádrokartonový podhled s prostorem pro instalace. Střecha je provětrávaná mezerou mezi kontralatěmi 50/50 mm. Základní hydroizolační vrstvou je trapézový plech s výškou vlny 45 mm kotvený přes prkna na kontralatě. Na trapézový plech jsou pak připevněné přes atypické zámečnicky vyráběné kotvicí plechy modřínové hranolky 80/60 mm, na nichž je namontován obklad z modřínových prken. Střecha je odvodněna klasickým půlkulatým žlabem rozvinuté šířky 333 mm, který je skrytý za dřevěným obkladem fasády.

Autorská zpráva

Autoři: atelier Povětroň – Martin Chlanda, spolupráce: Jana Fischerová, Michal Rouha, Jana Fischerová, Marek Šinágl
Stavba proběhla svépomocí
Zastavěná plocha: stavba pro bydlení – 136 m²; hospodářské stavení – 104 m²; chodba – 47 m²