Nový pavilon goril v ZOO Praha

Nový pavilon goril v ZOO Praha

(15. 11. 2019) Autorem návrhu je architekt Petr Bouřil

   
 
 
 
 

Nový pavilon goril v ZOO Praha

Zoo Praha v sobotu 9. listopadu 2019 slavnostně zahájila stavbu nového Pavilonu goril.  V rámci oslav také odhalili dvě dřevěné repliky afrických soch, které symbolizují zrození. Tyto sochy budou posléze umístěny u nového Pavilonu goril v horní části zoo na konci výběhů africké savany. 

Zahájení stavby nového Pavilonu goril představuje pro Zoo Praha významný mezník. Rodinnou skupinu goril totiž ve starém pavilonu stále ohrožují povodně.

„Příprava stavby nového pavilonu goril trvala bohužel především kvůli negativnímu postoji MČ Praha – Troja velmi dlouho, ale konečně jsme mohli začít,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Děkuji všem, kdo nás jakkoli podpořili. Samozřejmě hlavně zřizovateli, ale neméně také všem přátelům a příznivcům Zoo Praha, kteří na tzv. povodňové konto přispěli částkou 35 957 653 Kč.“​

Osmičlennou skupinu goril vedenou stříbrohřbetým samcem Richardem Zoo Praha vnímá jako velvyslance divoké přírody a volně žijících goril tady, v srdci Evropy. Právě jejich prostřednictvím má totiž pražská zoo možnost pomáhat jejich ochraně ve střední Africe. Významným projektem takové pomoci je Toulavý autobus v Kamerunu.

„Gorila nížinná patří mezi nejohroženější zvířata na světě, avšak naše zoo je v jejich chovu velice úspěšná. Proto jsme se rozhodli postavit našim gorilám nový domov, kde se budou cítit dobře a hlavně, kde budou v bezpečí před rozvodněnou Vltavou. Věřím, že tento pavilon bude chloubou nejen pražské zoo, ale celé Prahy a naší republiky,“
uvedl náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček.

Pavilon pod usedlostí Sklenářka bude zapuštěn do okolního terénu a obsypán vytěženou zeminou. Místa, která z technických, provozních či estetických důvodů přisypána nebudou, budou připodobněna ke skalnatému nebo hlinitému svahu a hojně ozeleněna. Součástí pavilonu bude také venkovní amfiteátr se sedacími schody umožňující pohodlné posezení. Při vstupu návštěvníci projdou prostory, kde se dozvědí informace o mizejících pralesích. Součástí prostor bude také projekční místnost stylizovaná do podoby africké školy. Hlavní vnitřní návštěvnický prostor, který bude navozovat atmosféru zešeřelého pralesa, otevře návštěvníkům pohled na dvě prosluněné mýtiny s gorilami.

Náklady na výstavbu činí 209 mil. Kč bez DPH. Celý areál nového pavilonu zabere plochu cca 4 000 m2, z toho vnitřní expozice 581 m2.


Pro výstavbu nového pavilonu goril se vedení pražské zoo rozhodlo kvůli zkušenostem z povodní v letech 2002 a 2013. Současný pavilon je v nejnižší části zoologické zahrady, která byla při záplavách v roce 2002 zatopena a zemřel gorilí samec. Při povodních v roce 2013 byla zvířata přemístěna do protipovodňové věže a chovatelé je jezdili krmit ve člunu.
Architektonická soutěž na výstavbu nového pavilonu byla ve spolupráci s Českou komorou architektů vypsána v červnu v roce 2014. Základní parametry byly projednané se všemi relevantními úřady; součástí zadání soutěže byl i požadavek, aby nový pavilon nenarušil krajinný ráz. Vyhrála architektonická a projekční kancelář ABM architekti, která nový, větší a lépe před povodněmi chráněný pavilon zapustila z části pod zem, obložila jej kamenem a vytvořila tak zvířatům přirozenější prostředí. Interiér má navodit dojem deštného pralesa.
Vítězné architektonické návrhy pak Zoo Praha představila v lednu 2015.
tisková zpráva ZOO Praha, Stavbaweb

Související články:
Nový pavilon goril vznikne podle návrhu ateliéru ABM Architekti  7.1.2015

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz