Nový pavilon nemocnice v Pelhřimově

Pětipodlažní budovu propojenou se stávajícími klíčovými provozy nemocnice třemi nadzemními spojovacími krčky projektuje kancelář OBERMEYER HELIKA, současně také vykonává autorský dozor na právě probíhající stavbě. Objednatelem a hlavním investorem stavby pavilonu je zřizovatel nemocnice Kraj Vysočina. Předpokládaná výše investice, která nezahrnuje zdravotnickou techniku, je cca 592 mil. Kč bez DPH. 

„Projekt nového pavilonu Nemocnice Pelhřimov významně pokročil. Jsou zajištěny zásadní přeložky inženýrských sítí a v těchto dnech se dokončují práce na dotěžení stavební jámy hlavního objektu. Díky těmto realizovaným krokům mohou v dubnu postupně začít práce na provádění hydroizolace spodní stavby a betonáže základové desky a navazujících betonových konstrukcí,“ komentuje současný vývoj stavby Jiří Fousek, generální ředitel společnosti OBERMEYER HELIKA.

„Stávající prostory, ve kterých se nachází naše oddělení, jsou v současné době již zcela nevyhovující, neodpovídající trendům současné medicíny. Proto jsme velmi uvítali rozhodnutí o stavbě nového pavilonu. Očekávaným přínosem je nejen komfortnější prostředí pro naše klientky i personál, ale také výrazné zlepšení po stránce organizační. Jako příklad bych uvedl snazší dostupnost centrálních operačních sálů, možnost rychlejšího řešení akutních stavů vyžadujících mezioborovou spolupráci apod.,“ přiblížil primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Pelhřimov MUDr. Radan Doubek.

Nový pavilon Nemocnice Pelhřimov poskytne zázemí pro dětské, gynekologicko-porodnické a neurologické oddělení. V přízemí je plánován ambulantní provoz a nezbytné zázemí. V 2. NP budou dětské ambulance a dětská lůžková jednotka vč. pokojů pro větší děti, kojence i batolata s doprovodem. Na oddělení navazuje dětská JIP. Ve 3. NP bude umístěna porodnice a gynekologicko-porodnické oddělení. Na tomto podlaží bude také samostatná novorozenecká část. Ve 4. NP se budou nacházet gynekologické ambulance a lůžková jednotka neurologického oddělení. Potřebné technické zázemí bude vybudováno v posledním ustoupeném podlaží. Podzemní podlaží je využito pro parkovací stání. Nový pavilon bude pomocí tří spojovacích mostů propojen bezbariérově se sousedními objekty.

OBERMEYER HELIKA připravila pro tento projekt projektovou dokumentaci pro vydání společného stavebního povolení a projektovou dokumentaci pro provedení stavby. Při zpracování dokumentací využila metodu BIM projektování ve 3D.

„Jsme rádi, že po úspěšném zvládnutí všech projekčních prací jsme byli pověřeni i následným autorským dozorem. Díky vhodně zvolenému řešení jsme posunuli stavbu od legislativou požadované úrovně téměř nulové spotřeby energie (NZEB*) až do pasivního standardu. Proto je nutné precizně realizovat každý detail projektu, autorský dozor přitom hraje velmi významnou roli,“ uvedl Jiří Fousek, generální ředitel společnosti OBERMEYER HELIKA. „Věřím, že stavba bude v součinnosti všech dodavatelů úspěšně dokončena dle harmonogramu, a počátkem roku 2023 bude uvedena do provozu, čímž se výrazně posílí možnosti pelhřimovské nemocnice,“ doplnil Jiří Fousek.

„Jedná se o klíčový projekt, který vychází z potřeb pacientů a zdravotnického personálu. Pavilon bude splňovat nároky na moderní standard v poskytování lékařské péče na maximální možné úrovni, kterou ve stávajících objektech již nedokážeme zajistit. Do budoucna počítáme, že bychom do uvolněných prostor přesunuli oddělení dlouhodobě nemocných a zřídili novou stanici paliativní péče. Nespornou výhodou nového pavilonu bude spojení ostatních klíčových budov, včetně stravovacího provozu nemocnice, nadzemními spojovacími krčky. Vítanou novinkou pak bude parkovací zázemí v podzemním podlaží budovy, které bude sloužit především pro klienty nemocnice, ale i pro obslužná vozidla zdravotnického zařízení. Velké poděkování patří zaměstnancům nemocnice. Situace v době stavebních prací není zcela ideální, ale výsledek za lehčí diskomfort určitě stojí,“ dodal ředitel Nemocnice Pelhřimov Mgr. Ing. Michal Kozár, MBA.

* Pozn.: Standard NZEB uvádí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov – EPBD II. V ČR je směrnice zapracována v zákoně 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů. Technické parametry specifikuje vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov (se změnou 230/2015 Sb.).