Nový pavilon pro psychiatrickou péči ve FN Ostrava

Nový pavilon pro psychiatrickou péči ve FN Ostrava

(17. 1. 2020) Autorem projektu je Atelier Simona Group

   
 
 
 
 

Nový pavilon pro psychiatrickou péči ve FN Ostrava

(ČTK) – Ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) ve středu 15. ledna 2020 začala výstavba pavilonu pro psychiatrickou péči. Čtyřpatrová stavba za 358 milionů korun má zkvalitnit péči o psychiatrické dospělé i dětské pacienty. Vzniknou v ní tři lůžková oddělení rozdělená podle potřeb pacientů, řekl novinářům primář Psychiatrického oddělení FNO Petr Šilhán.

"Jedno oddělení bude pro pacienty s neklidem. Jedno oddělení bude pro pacienty se zhoršenou schopností fungování, tedy především gerontopsychiatrickou populaci a jedno bude zaměřeno na léčbu neurotických osobnostních poruch a závislostí,"
uvedl Šilhán. Místo původních 24 lůžek jich nově bude oddělení mít 66.

V přízemí pavilonu vzniknou ergoterapeutické dílny, tělocvična či pracovna fyzioterapeuta. Značná část prostor bude vyhrazena i dětské psychiatrické péči, což umožní zdvojnásobit počet psychologických a psychiatrických ambulancí. Vznikne dětský denní stacionář pro pacienty od šesti do 12 let. "Umožní to jejich intenzivní léčbu bez nutnosti hospitalizace a tudíž bez nutnosti vytrhávat je z rodinného prostředí," řekl Šilhán. Součástí stavby tak bude i dětské hřiště. Stavba by měla trvat necelé dva roky a za tu dobu chce oddělení získat i potřebný personál.

Do soutěže na výstavbu se přihlásilo 11 firem. Stavba bude hrazena z prostředků EU a státního rozpočtu. Psychiatrický pavilon bude sloužit i jako výukové pracoviště Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Doplněno Stavbaweb:
Autorkou projektu zpracovaného Atelierem Simona GROUP je Ing. arch. Dita Nováková,  která už s Fakultní nemocnicí mimo jiné spolupracovala při rekonstrukci denního psychiatrického stacionáře i stávajícího psychiatrického oddělení.
Zdroj: FNO

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Zdravotnictví

 
 
 
 
49.8273947
18.1569136
Nový pavilon pro psychiatrickou péči ve FN Ostrava

Nový pavilon pro psychiatrickou péči ve FN Ostrava

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz