Nový stavební zákon znamená ekonomickou katastrofu, ignoruje potřeby velkých měst

Nový stavební zákon znamená ekonomickou katastrofu, ignoruje potřeby velkých měst

(6. 11. 2020) Reakce vedení českých měst na nový stavební zákon

 
 
 
 

Nový stavební zákon znamená ekonomickou katastrofu, ignoruje potřeby velkých měst

Návrh nového stavebního zákona začala projednávat Poslanecká sněmovna. Problémy platného stavebního zákona jsou nejvíce postižena velká města. Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Liberec proto více než rok jednaly s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) o nutných změnách v legislativě. Stát bez zodpovědnosti plánuje za města – odtržen od jejich reality a potřeb. To je klíčové změnit, aby města jako motory ekonomiky prosperovala. Stát o to ale evidentně nestojí, v návrhu zákona se zkušenosti a potřeby velkých měst vůbec neprojevují.

Budoucnost je ve městech

Ať chceme nebo ne, ve městech na celém světě bude žít do roku 2050 přibližně 70 % všech obyvatel (dnes 55 %). V Evropě je to dnes 74 % a v roce 2050 očekáváme cca 84 %. Role měst bude stále důležitější. Města jsou a budou motory ekonomiky a ve své flexibilitě dávno předčila formu národních států. Moudré státy naslouchají tomu, co města trápí a snaží se jim vyjít vstříc. Vydělávají na tom. Pokud budou ekonomicky prosperovat velká města ČR, budou zároveň s nimi prosperovat i okolní regiony. Je to společný veřejný zájem.

Města jsou různorodá a mají specifické potřeby
Podobně jako není jeden univerzální pacient s jednou univerzální diagnózou a léčbou, tak není jedna ideální univerzální obec, ale pestrá škála měst a obcí. Ministerstvo zdravotnictví to chápe, Ministerstvo pro místní rozvoj ne – vytváří pravidla pro ideální univerzální obec a nutí tuto „jednotnou léčbu" všem bez ohledu na diagnózu. Tento koncept již zkrachoval, nepřinesl žádné pozitivní výsledky, ale nekonečné byrokratické tahanice a klesající kvalitu života ve městech. Přesto nový stavební zákon stávající nefunkční systém zachovává a utvrzuje.

Konec Pražských stavebních předpisů
Jedním z konkrétních problémů návrhu jsou „univerzální" stavební předpisy. Praha může díky vlastním stavebním předpisům utvářet kompaktní město krátkých vzdáleností. Městské (Pražské) stavební předpisy se věnují specifickým problémům města, spojených zejména s rozpadem městské struktury a expanzí města do krajiny. Umožňují vytvářet kompaktní obytné čtvrti, jako jsou populární Vinohrady, Letná nebo Dejvice. O možnost formulování vlastních stavebních předpisů podle reálných potřeb usilují i ostatní města. Nový stavební zákon to odmítá, zavádí jednotný celostátní předpis a připouští jen omezenou a prakticky nepoužitelnou možnost odchylek v územním plánu. V případě chystaných pražských čtvrtí na stávajících brownfieldech, jako jsou Bubny-Zátory či Nákladové nádraží Žižkov jsou tímto přístupem ohroženy investiční projekty za stovky miliard korun.

Jaké jsou problémy nového návrhu stavebního zákona v kostce?
1) Nový stavební zákon ignoruje různé potřeby měst a obcí, je neflexibilní. Veškeré obce hází do jednoho pytle. Nerozlišuje mezi malou obcí a velkým městem ačkoli je asi všem jasné, že tato sídla je nutné plánovat odlišně. Neumožňuje městům plánovat, tak jak sama potřebují a nepodporuje společné plánování přesahující administrativně určené hranice.
2) Nový stavební zákon je příliš byrokratický a nezrychlí procesy. Všichni si stěžovali na složitost stávajícího zákona. Ten nový má ale ještě více paragrafů. Byrokratické překážky neodstraňuje, ale pouze schovává či přesouvá jinam – například z územních řízení do územních plánů. Výsledkem tedy těžko může být zrychlení.
3) Nový stavební zákon brzdí ekonomiku. Jeho klíčovým přínosem má být rychlost povolování staveb. Pro města je ale klíčová rychlost (a kvalita) plánování. Právě v této sféře stát nejvíce svazuje ruce městům, která táhnou ekonomiku státu. Nedovoluje jim mít vlastní pravidla, jako například Pražské stavební předpisy, které zákon navrhuje zrušit. Vytváří města těžkopádná a slabá. Jde v podstatě o micromanagement ze strany státu. Žádná prosperující firma tento princip neuplatňuje. Snaha státu mít pod dohledem každý obrubník je nesmyslná. Rozvoj území patří v Evropě do výhradní kompetence samospráv.

Jaká řešení navrhují města?
1) Doplnění paragrafu o tom, že statutární města mohou mít vlastní městské stavební předpisy. Ministerstvo je totiž odtrženo od denní agendy a reality měst a nemůže umět tato pravidla správně nastavit. A ze stejných důvodů by městům mělo umožnit mít územní plány, které budou odpovídat jejich potřebám a nenastavovat pravidla na „univerzální ideální obec", jak je tomu dnes. Je to nesmyslný experiment a je hloupost v něm pokračovat.
2) Všechny procesy územního plánování si řídí sama města, neřídí je stát jako doposud. Přinese to jak zrychlení a zefektivnění celého procesu, tak i zkvalitnění vystavěného prostředí.
3) Ponechat možnost dokončit již rozdělanou práci na územních plánech největších českých měst. Města jako Praha, Brno nebo Liberec by pak nemusela zahodit několikaletou práci a znovu přepravovávat klíčové dokumenty.

Toto prohlášení podporují:
Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy (Piráti)
Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu)
Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna (KDU-ČSL)
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostravy (ANO)
Pavel Šindelář, náměstek primátora města Plzně (ODS)
Jaroslav Zámečník, primátor města Liberec (Starostové pro Liberecký kraj)
Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy (Žijeme Jihlavou!)
Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy
Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brno
Ondřej Vysloužil, ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury Ostrava
Jiří Janďourek, vedoucí Kanceláře architektury města Liberec

Reakce českých měst na nový stavební zákon:

Praha
„Nový návrh stavebního zákona, který dnes projednává Poslanecká sněmovna, je velmi problematický, a to nejen z pohledu Prahy, ale i dalších měst. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že statutární města by měla sama rozhodovat o podobě svého rozvoje. Hlavnímu městu to nyní na rozdíl od zbytku velkých českých měst umožňují Pražské stavební předpisy. Toto právo by se podle mého názoru mělo nabídnout i dalším samosprávám. Pokud nebudou chtít vydat vlastní stavební předpisy, mohou použít ty celostátní. Úplné zrušení možnosti používat vlastní stavební předpisy, jak navrhuje nový stavební zákon, je krok špatným směrem. Stát nemůže skrze své centrálním orgány plánovat rozvoj měst a rozhodovat za ně, když je odtržen od jejich každodenní reality a konkrétních potřeb," říká primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

„Klíčem k rychlému povolování staveb je dohoda v území. Dohodu v území však mohou dělat jen samosprávy, stát ji nikdy neudělá. Nový zákon tohle neumožní, ale naopak zablokuje. Ke slibovanému zrychlení tak nemůže dojít, protože zákon sice nastavuje jednoduchý povolovací proces, ale na jeho začátku je ohromný balvan. Přenesení Pražských stavebních předpisů do univerzální podzákonné vyhlášky pak přinese nejistotu, ohrožení investic za desítky miliard a vrácení Prahy o 15 let zpět. V jedné univerzální vyhlášce není ani možné vyhovět nárokům podle místních specifik jednotlivých měst," říká 1. náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlaváček.

Brno
„V případě návrhu nového stavebního zákona se jedná o zmařenou příležitost. Například Pražské stavební předpisy jsou odbornou veřejností vnímány pozitivně, jako krok správným směrem. Statutární města ČR si naopak přála rozšířit možnost vydávat vlastní městské stavební předpisy, aby mohla reagovat na individuální situaci měst. Toto bylo opakovaně komunikováno i na jednáních s ministerstvem. MMR prosby praxe nevyslyšelo, naopak ruší i Pražské stavební předpisy. Prosadilo tak úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné," říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

Ostrava
„Je na místě zdůraznit komplexnost a provázanost problematiky, obecně se vede debata výhradně kolem povolování staveb, problematika územního plánování je zpravidla ignorována. Hovoří se o dynamickém zákonu 21. století. Tím ale nebude do té doby, než i část územního plánování projde významnou reformou, než si tvůrci zákona uvědomí, že nemůžeme rychle a moderně rozvíjet města bez kvalitních územních plánů a podkladů a to, že územní plánování není zaškrtávací formulář splněno, nesplněno. V kontextu navrhovaného modelu povolování staveb se zásadním potlačením vlivu samosprávy může mít zákon fatální dopady pro kvalitativní a efektivní rozvoj našich měst, v důsledku pak do ekonomického rozvoje ČR jako celku," říká Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostravy.

Nad návrhem MMR zrušit stavební předpisy se podivuje také Ostrava: „V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí – Pražské stavební předpisy – pozbývá s novým návrhem platnost. Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to budujeme rychle. Naopak podobné předpisy by měly mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou, jako malou dvoutisícovou obec," říká ředitel Ostravské MAPPA Ondřej Vysloužil.

Plzeň
„Návrh nového stavební zákon, bohužel, nereflektuje rozdílné potřeby jednotlivých měst. Je na první pohled naprosto zřejmé, že jednotlivá města či obce jsou různorodá a mají specifické potřeby, nelze srovnávat malou obec s velkým městem. Plzeň má nový, moderně koncipovaný územní plán, který dokázal zohlednit charakter města a jeho potřeby, a přitom naplnit zákonné požadavky. Už 4 roky slouží bez problémů pro rozhodování a není nejmenších důvodů jej novým stavebním zákonem rušit. Jsme přesvědčeni, že standardizace všech územních plánů nepřinese jakékoliv pozitivum. Naopak je nezbytné posílit roli samosprávy v části územního plánování tak, aby mohla pořizovat pro své potřeby územně plánovací dokumentace (ÚPD) a územně plánovacích podklady (ÚPP). Posílení role státní správy v oblasti územního plánování je krokem zpět. Města či obce, oproti státu, nejlépe znají své potřeby v územním plánování, proto má územní plánování být v rukou samospráv," říká náměstek primátora města Plzně Pavel Šindelář.

Liberec
„V případě města Liberec může naše město přijít o bezmála 10letou práci na přípravě nového územním plánu. Může dojít k jeho přepracování a tím znejistění plánovaných investic, investorů, kvalitativního rozvoje obce a dalších důležitých procesů ve městě. Dále o pozastavení příprav koncepce prostupnosti městské krajiny a všech majetkoprávních operací s tímto tématem spojených. Jsou to všechno procesy dlouhodobé a velmi zásadní, přinášející výraznou přidanou hodnotu pro obec. Město Liberec má díky své morfologii a krajinnému kontextu množství výrazných atypických prvků ve struktuře města a nelze zde uplatňovat jednotnou šablonu pro „univerzální obec". Důsledkem obecného předpisu jsou urbanistické „vyšlizmy a absurdní jevy". Těmito zásahy neodvratně ničíme naši městskou krajinu a degradujeme staleté úsilí předchozích generací. Proto velmi apelujeme na možnost aplikace vlastních městských stavebních předpisů umožňujících kvalitativní rozvoj města," říká vedoucí Kanceláře architektury města Jiří Janďourek.

Jihlava
„Deklarovaný smysl nového Stavebního zákona, a to zejména zkrácení doby přípravy staveb, se silně degraduje neschopností tohoto zákona podpořit pozici samospráv v rámci řízení při ochraně a prosazení jejich potřeb. Zároveň ani tento zákon nedokázal podpořit dlouhodobou snahu měst a obcí při prosazení potřeby zvyšování urbánní kvality měst. Zmínka o politice architektury a stavební kultury je tak jen plácnutím do vody. Je potřeba daleko více posílit individuální snahy měst vedoucí k účinné vymahatelnosti urbanistické a architektonické kvality projektů. Neopomenutelným problémem, který pak exponenciálně degraduje celý proces tvorby měst a jejich ekonomickou udržitelnost, je neschopnost zákona odpovídající finanční kooperace žadatelů o změnu územního plánu při zhodnocování jejich pozemků. Pokud se tyto základní tři body nedokáží implementovat do úvodních paragrafů Stavebního zákona, pak zde máme opět pouze akademický dokument nereagující na faktické problémy současných měst. A rozhodně nepřinese zkrácení stavebního řízení," říká náměstek primátorky města Jihlavy Vít Zeman.

podle podkladů IPR Praha

Komentáře ke článku

 
 
 
 

6. 11. 2020 17:10:58. Re: Nový stavební zákon znamená ekonomickou katastrofu, ignoruje... Ing. arch. Marie Švábová - ASORKD - www.asorkd.cz
9. 11. 2020 21:54:53. Re: Re: Nový stavební zákon znamená ekonomickou katastrofu, igno... Jiří Kalvach

 
 
 
 

6. 11. 2020 17:06:54. Re: Nový stavební zákon je slepá ulička, nevede ke zrychlení příprav. Ing. arch. Martin Říha

  Jiný recept na zrychlení procesů územního plánování a stavebního řádu:
1. Stát pořizuje a schvaluje jen politiku územního rozvoje, plány regionální jsou nástrojem samospráv krajů a plány měst a obcí jsou nástrojem místních samospráv. Orgány státní správy se k nim pouze vyjadřují z hlediska dodržení obecně závazných předpisů a souladu s nadřazenými dokumenty a koncepcemi státu. To platí od návrhu zadání až po schválení návrhu.
2. Plány i veškerá dokumentace k jejich projednání a schvalování se zpracovávají a komunikují elektronicky. Pořizovatel rozesílá v této podobě zadání, koncept i návrh všem dotčeným orgánům samosprávy i státní správy elektronicky a najednou, se stejnou lhůtou pro závazná stanoviska nebo vyjádření dle jejich kompetencí a předpisů na ochranu jiných veřejných zájmů. V žádném případě je sám nesupluje. Nedochází proto ani k prodlevám v projednání, ani k přesuném pracovníků na úřady územního plánování, ani k ohrožení zájmů chráněných jinými kompetentními úřady.
3. Veřejnosti se zadání, koncept i návrh ÚPD předkládá jak v elektronické formě, tak v analogové - tištěné podobě, aby nebyly zkráceny na právech dle Aarhuské úmluvy ani ti, kdož elektronickou komunikaci neovládají. Ti se mohou vyjádřit rovněž analogovou formou.
4. Nedodržení lhůt pro podání stanoviska nebo vyjádření bez včasného a odůvodněného požadavku na prodloužení je považováno za souhlas s předloženým projednávaným stupněm ÚPD. Dotčení musí být na takové odborné úrovni, aby byli schopni se kvalifikovaně vyjádřit do 60 dnů.
5. Vyjádření či závazná stanoviska orgánů i veřejnosti musí být ve všech fázích projednání konzistentní a mohou se měnit jen tehdy, mění-li se předchozí podoba řešení nebo se objeví opravdu nové skutečnosti. Jinak platí předchozí vyjádření či stanovisko.
6.Vyhodnocení vlivů navrženého řešení na udržitelný vývoj musí zohlednit ekonomické, sociální i environmentální dopady změn, navrhovaných v ÚPD, v rozsahu zjišťovacího posouzení konceptu orgány SEA/EIA, za účasti veřejnosti. Upustit od zpracování komplexního VVURÚ nebo zredukování jeho osnovy lze, jen když se na tom všichni účastníci projednání, dotčené orgány a veřejnost shodnou. Pro jeho projednání platí stejné lhůty, jako pro ostatní vyjádření, chránící veřejné zájmy v území.
7. Střety zájmů se snaží odstranit pořizovatel dohodou sporných stran. K tomu si může vyžádat radu či posudek nezávislých odborníků či vyšších orgánů státní správy, ale lhůta nesmí překročit 60 dnů. Neuspěje-li, neřeší spor nadřízený stupe'n samosprávy, ale zastupitelstvo kraje nebo města, které ÚPD pořizují, v krajním případě soud. Dohoda, přijatelný kompromis má samozřejmě přednost, i když je to na úkor rigidního výkladu dílčího veřejného zájmu, který není dohodou zcela naplněn.
8. Tyto zásady vyžadují nekompromisně, aby na úřadech samospráv krajů , měst a obcí i v dotčených orgánech státní správy seděli morálně pevní odborníci s příslušnými osvědčeními odborné způsobilosti, čistými trestními rejstříky, dobře zaplacení a imunní proti nátlakům "slevit" developerům či projektantům, zastupitelům nebo funkcionářům - laikům z nároků na kvalitu dokumentace a dodržení procesních pravidel projednání a schválení ÚPD.
9. Stejně důsledně musí být elektronizováno i územní rozhodování a povolování staveb stavebními úřady, které by měly zůstat výkonem státní správy nikoliv v přenesené působnosti, ale v samostatné, hierarchicky uspořádané struktuře, naopak nezávislé na samosprávě a tajemnících v úřadech samosprávy. Do těchto řízení by se naopak vyjadřovaly samosprávy krajů, měst a obcí jako jeden z dotčených orgánů, ale jen z hlediska souladu s ÚPD a s dalšími dokumenty rozvoje kraje, města či obce, pořízených v rámci samosprávy, případně z hlediska dalších lokálních zájmů, pro koordinaci s jinými záměry samosprávy apod. Působnost a kompetence ostatních dotčených orgánů státní správy, hájících veřejné zájmy, by zůstala tam, kde je, byly by obesílány elektronickou dokumentací najednou a se stejnou lhůtou pro stanovisko či vyjádření obdobně, jako u ÚPD., a se shodnou lhůtou pro ně, se stejnou možností požádat jednou odůvodněně o prodloužení a s tím, že nedodržení lhůty znamená souhlas se záměrem. Také EIA by měla probíhat nadále v režii orgánů ochrany ŽP, s možností u jedenoduchých staveb "slevit" z nároků na dodržení osnovy a náročnosti posouzení.
10. Při dodržení těchto principů by došlo ke skutečnému zrychlení procesu územní přípravy staveb beze zmatků s nějakými velkými reorganizacemi a přesuny pracovníků. Klíč k úspěchu je ona elektronizace úřadů i projektových činností, a skutečná, uplatňovaná odbornost a ne jen markýrovaná odpovědnost za kvalitu projektové i úřednické práce, což by se muselo promítnout i do mzdového ohodnocení. Dosavadní snaha se podle mého nejen míjí slibovaným účinkem, ale dokonce situaci ještě zhlrší.


10. 11. 2020 23:42:01. Re: Re: Nový stavební zákon je slepá ulička, nevede ke zrychlení... Jitka

  To zní krásně.

6. 11. 2020 17:10:58. Re: Nový stavební zákon znamená ekonomickou katastrofu, ignoruje... Ing. arch. Marie Švábová - ASORKD - www.asorkd.cz

  Problém délky schvalovacích procesů lze řešit pouze územně plánovací dokumentací (schválenými územními a regulačními plány), doplněnou o územně analytické podklady podle "Polititiky architektury a stavební kultury ČR". (dokument MMR z r. 2014!) Téma 3 o začleňování staveb do prostředí by vyřešilo ohrožení památkových měst, která návrh nového zákona likviduje. Odtržení územně plánovací dokumentace od měst, které zpracovává, je nepřípustné!

9. 11. 2020 21:54:53. Re: Re: Nový stavební zákon znamená ekonomickou katastrofu, igno... Jiří Kalvach

  Architekt Říha jako praktik znalý poměrů na našich stavebních a nadřízených úřadech ví dobře, o čem píše a souhlasím s ním, nový SZ pokládám od 13. ledna 2020 za zpackaný a přes původní dobrý ale zmařený záměr (p.Františkem Luklem) přinášející zhoršení schvalovacího procesu právě pro slabou kompetenci mnoha úředníků, kterým jednoduše chybí profesní kvalifikace a sem tam i soudnost. Nemáme se na co TĚŠIT! Paní Klára Dostálová je vskutku romantická duše, která rozjela vlak a už z něho nemůže ani vystoupit, ani ho nesmí řídit. To činí Andrej Babiš místo ní, zpoza záclony.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře
 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz