Nový územní plán Brna míří ke schválení
(16. 5. 2022) Kancelář architekta města odevzdala jeho finální verzi
Nový územní plán Brna míří ke schválení
Po 20 letech práce je hotovo – nový území plán města Brna je připraven na projednání a schválení Zastupitelstvem města Brna. Finální verzi dokončeného návrhu jsme předali brněnskému magistrátu. Zpracovatelem dokumentu byla naše kancelář od roku 2018. Na novém územním plánu pracovalo město Brno s přestávkami od roku 2002, ten stávající se tak kvůli dlouhé době stal postupně nejstarším dokumentem svého druhu v České republice, platný je od roku 1994.
„Nový územní plán přináší konkrétní výškové úrovně, a předepisuje tak maximální výšku zástavby. Podobně vyžaduje minimální procento zeleně, například 30 % u ploch pro bydlení a smíšených obytných, modrozelenou infrastrukturu nebo moderní urbanistické principy, jako je město krátkých vzdáleností, které dále zlepší život ve městě Brně,“ říká Filip Chvátal, radní pro územní plánování a rozvoj města Brna a zároveň určený zastupitel, který za Zastupitelstvo koordinoval proces vzniku územního plánu.
Stávající územní plán má již prakticky vyčerpané lokality pro další rozvoj. Jeho stáří se projevuje v nemožnosti zajistit dostatek dostupného bydlení či zastaralé koncepci dopravy. Novou výstavbu dále komplikují například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Brownfieldy u centra města stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech je nemožné přestavět, což dále zvyšuje tlak na novou výstavbu za městem. „Nový územní plán je proto potřeba uvést co nejdříve do praxe, aby se město Brno mohlo dále rozvíjet,“ doplňuje Chvátal.
„Nový územní plán je připraven s nadhledem a vědomím všech celoměstských či regionálních souvislostí, ale současně s pochopením konkrétních míst, lidí a jejich pohledů. Je to nejdéle připravovaný a nejvíce projednaný územní plán v České republice. Je to jediný územní plán se třemi veřejnými projednáními,“ vyzdvihuje Michal Sedláček, ředitel KAM, která nový územní plán připravovala.
„Po více jak dvaceti letech přešlapování si Brno nutně zaslouží nový moderní územní plán, podle kterého se město může naplno rozvíjet a konkurovat tak dalším aglomeracím. Raketový růst cen bydlení je dán právě i nedostatkem nové výstavby s tím, že město Brno odkládalo potřebná rozhodnutí, jak je právě definuje nový územní plán, včetně polohy nádraží, velkého městského okruhu i rychlostní silnice na Svitavy. Za poslední čtyři roky proběhly k novému územnímu plánu stovky setkání od tří oficiálních veřejných projednání přes nespočet jednání s krajem, městskými částmi Brna a ministerstvy po debaty s odborníky, občanskými i zájmovými skupinami a zástupci veřejnosti. Město vyšlo Brňanům maximálně vstříc a územní plán představilo a projednalo výrazně nad rámec požadavků stavebního zákona,“ uvádí radní Filip Chvátal.
Na základě námitek a připomínek byly mezi jednotlivými projednáními územního plánu zapracovány úpravy s dopadem na celé město. „Nově se například změnily požadavky na minimální zastoupení zeleně a požadavky na adaptační opatření v území. Příklady úprav je možné najít v každé městské části, byly například rozšířeny plochy zahrádek, přibylo podzemní vedení silnice x43 v tunelu pod Bystrcí, některé záměry byly na žádost městských částí převedeny do rezervy (mj. most Sadová, obchvat Medlánek), byla snížena intenzita výstavby v lokalitě Bohunice-Lány nebo Maloměřicích a Obřanech,“ dále doplňuje městský architekt Michal Sedláček.
„Během trojího veřejného projednávání návrhu územního plánu jsme dostali od občanů velké množství připomínek, bylo uplatněno téměř 12 000 podání – 8 200 v roce 2020, 3 000 v létě 2021 a 200 na podzim 2021,“ říká Pavla Pannová, vedoucí odboru územního plánování brněnského magistrátu, který celý proces pořízení územního plánu řídí. „Pokud bude nový územní plán schválen v červnu, pak nabude účinnosti do konce prázdnin,“ doplňuje.
„Ani tím to ale pro nás nekončí. Už teď pracujeme na Manuálu územního plánu, který přinese. grafické znázornění některých regulativů pro všechny, kteří s ním budou v budoucnu pracovat. Počítáme s jeho pravidelným doplňováním na základě praxe a plánovaného vydání Brněnských stavebních předpisů. Zkušenost s fungováním podobných manuálů si města v zahraničí chválí,“ uzavírá Sedláček.
Další podrobnosti o novém Územním plánu města Brna najdete ZDE
Tisková zpráva
Foto: M. Musálková
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

26. 5. 2022 11:15:31
Re: Anna Švarc je architektkou metra
gratuluji a přeji mnoho zdaru. . komunální politici uchvátili rozhodování o uměleckých děl na metru do svých ukou..pomocí pavučin administrativních předpisů dusí argumentaci autorů.
26. 5. 2022 10:57:54
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Přesně, to je nejhorší a také se toho obávám. Vůbec nechápu, jak člověk, který se nezabývá rozvojem území, nemá umělecké a vizuální cítění, prostě je to nějaký laik, může takto rozhodovat o tom, co je důležité pro lidi a město a co ne. Hřib je pro mne naprosto fantastický primátor. Je mladej, má rozhled, dá na rady skutečných odborníků, je kreativní a vypadá dobře.
24. 5. 2022 22:16:44
Re: Dveře IDEA od JAP FUTURE: V jednoduchosti je krása
Zde je dobrá ukázka, jak napsat o zcela obyčejném výtvoru, který nic nového nepřináší, celých 25 řádků. Nazval bych to prázdné věty v květnatém stylu, ale bez smyslu.
23. 5. 2022 10:40:23
Re: Koncept řetězové výstavby
Pan architekt Mareš již dlouhé roky trpí jakousi potřebou poučovat své profesní kolegy , jak se mají navrhovat a stavět domy . Osobně stále čekám , kdy Ateliér k světu naprojektuje , povolí a realizuje v Plzni nějaký kloudný dům , který by byl trochu ,,k světu" , něco , čím by obohatil soudobou plzeňskou architekturu . Teď tedy rozšířil svůj zájem i o urbanismus a přichází s myšlenkou řetězové výstavby , konceptem , který si cení až tak vysoko, že je chráněn průmyslovým vzorem.... Škoda, že architekti , kteří umí, mlčí.
21. 5. 2022 09:33:43
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Jen doufejme, že se nenajde zase nějaký vlivný laik, který ten projekt zabije, jako knihovnu od Kaplického zabil Klaus a po něm ostudně i tehdejší primátor.
19. 5. 2022 17:51:19
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Někde jsem zahlédla i schémata přeložek dopravy. Škoda, že jste je sem také nedali, když už se zmiňujete o komplexním řešení území.
19. 5. 2022 17:49:09
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Jen to použití venkovních ramp. Ale tohle je mnohem rozevlátější (a mně se to taky víc líbí).
19. 5. 2022 17:11:56
Re: Nový Hlavák
Je to možná detail, ale když jsem před časem musela procházet od Sherwoodu k nástupištím, tak mi chybělo, že v dlažbě odbavovací haly nejsou vyznačeny hlavní průchody, vč. směrovek nejen nad vstupy, ale i nad kříženími. Mohlo (a z psychologického hlediska mělo) by to fungovat jako chodníky mezi prostory čekáren a pokladen nebo prodejních ploch. Takhle mi to přišlo, že se navzájem pletou lidi, kteří někam jdou, mezi těmi, kteří tam jen jsou. Předpokládám, že na jasně (např. barevně, materiálově) odlišeném "chodníku" by mohlo těch čekajících ubýt. Věřím, že řada z nich to dělá nechtěně, protože prostě neví, kam si stoupnout, kudy jít. Např. není šťastné řešení, umístit informace o odjezdech přímo nad takovýto "chodník", aby se tam kvůli nim cestující zastavovali. Tam patří jen výrazná směrovka k informacím a pod informacemi prostor pro ty, co se zastaví (často i s kufry). Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, možná tam směrovky už jsou, ale tenkrát mi ta jednolitá podlaha, na které se bez ladu a skladu sem tam něco vyskytovalo, přišla nedomyšlená.
19. 5. 2022 14:46:37
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Nepříde Vám to hodně podobné Opery v Oslu od Snohetta?
17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.