Fotogalerie ke článku (2)
Celá fotogalerie (2)Nejvyšší pražský most.
Železobetonová stavba je nejvyšším pražským mostem; průměrná výška mostovky nad terénem činí 40 metrů. Železobetonový dvouúrovňový most s pěti poli byl mezi Pankráckou plání a protilehlým Karlovem vystavěn v letech 1965 až 1973. Do roku 1990 nesl jméno prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Kromě automobilové dopravy slouží stavba od května 1974 i provozu metra, jehož trať je ukryta v tubusu stavby. Délka mostu činí 485 metrů, šířka pak 26 metrů, čímž se Nuselský most řadí k největším stavbám z předpjatého betonu v ČR. Při jeho stavbě bylo použito kolem 20 000 krychlových metrů betonu.
Zdroj: Zpráva ČTK 20.2.2008
Od otevření Nuselského mostu uplyne 35 let
Nuselský most je jednou z klíčových staveb pražského dopravního systému, o čemž asi nejlépe svědčí množství aut, které po něm denně projíždí. Je také zajímavým technickým a architektonickým dílem, které získalo ve své kategorii titul Stavba století. Most, od jehož otevření uplyne v pátek 22.2.2008 35 let, však proslul i jako místo, kde svůj život skokem do čtyřicetimetrové hloubky ukončily již stovky sebevrahů.
Podoba stavby, která překlenula Nuselské údolí a spojila Pankrác s Karlovem, je výsledkem architektonické soutěže, která proběhla na přelomu padesátých a šedesátých let. Zvítězil v ní návrh trojice architektů z Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb Vojtěcha Michálka, Stanislava Hubičky a Svatopluka Kobra. Projekt počítal s dvouúrovňovou železobetonovou stavbou, jejíž horní část byla vyhrazena silniční dopravě, zatímco duté mostní těleso v sobě skrývalo kolejiště metra či podzemní tramvaje. Technické i estetické řešení se osvědčilo a v roce 2000 získal Nuselský most dokonce ocenění Stavba století v kategorii dopravních staveb.
Výstavba mostu byla zahájena v roce 1965. Probíhala poměrně rychle, takže již na podzim 1970 mohlo dojít k zátěžové zkoušce, k níž posloužilo 66 tanků seřazených na ještě rozestavěné mostovce. Ke slavnostnímu otevření došlo ale až na konci února 1973 za účasti čelných představitelů "stranického, státního a veřejného života", jak referoval dobový tisk. Stavba nesla od svého otevření až do května 1990 jméno Klementa Gottwalda.
Most s délkou 485 a šířkou 26 metrů představoval a dodnes představuje jednu z největších staveb z předpjatého betonu v Česku. Pět mostních polí lichoběžníkového průřezu je podepíráno čtyřmi pilíři, jejichž výstavbě muselo ustoupit 17 budov ve Svatoplukově ulici a přilehlém okolí. Celkem stavba spolykala kolem 20 000 metrů krychlových nejkvalitnějšího betonu.
Tubusem, jehož stěny mají v některých místech tloušťku pouze 30 centimetrů, vede dvoukolejná trať metra. Právě provoz na lince C však znamenal pro stavbu vážný problém. Původní plány totiž počítaly s nasazením výrazně lehčích souprav, než byly nakonec zakoupené vozy sovětské výroby. Výsledkem bylo větší namáhání konstrukce mostu, kterému se konstruktéři pokusili dodatečně ulevit montáží ocelového roštu, jenž měl tíhu souprav metra lépe roznést. I v něm se však začaly časem objevovat trhliny, takže koncem 90. let musel projít rozsáhlou opravou.
Přestože se soutěž, z níž vzešla dnešní podoba Nuselského mostu, konala až na konci padesátých let, samotný plán na přemostění hlubokého údolí Botiče pocházel už z počátku minulého století. V roce 1903 přišel inženýr Jaroslav Marjanko s návrhem ocelového mostu, který by nahradil prudké a nepohodlné stoupání vyšehradskou serpentinou. Leč ambiciózní projekt neuspěl.
V meziválečném období se o tuto možnost intenzívně zajímal zejména průkopník českého betonového stavitelství Stanislav Bechyně. Postupně podal několik návrhů, z nichž asi nejzajímavějším byl ten z roku 1938, na kterém spolupracoval s architektem Bohumírem Kozákem. Podobnost jejich tehdejšího řešení s dnešním vzhledem mostu je přitom až zarážející.
Není to však zajímavá minulost ani technické řešení, co k Nuselskému mostu pravidelně poutá pozornost médií. Stavba se totiž nedlouho po svém otevření stala oblíbeným místem sebevrahů. Celkový počet skokanů, kteří zde ukončili svůj život není znám. Podle některých údajů šlo o více než 200 lidí, podle jiných informací jich bylo asi o stovku víc.
Zdroj: Zpráva ČTK 20.2.2008
Nuselskému mostu odlehčí městské okruhy i nová trasa metra
Pražskému Nuselskému mostu by v budoucnu mohla odlehčit plánovaná trasa metra D i městské okruhy, které město staví. Alternativní cesty poslouží cestujícím i v případě generální opravy mostu, kterou jednou bude zcela jistě potřebovat. Přes most projíždí každý den desítky tisíc aut, nejstarší trasou metra, která vede uvnitř mostu, denně jezdí zhruba 300 000 lidí. Podle radního Radovana Šteinera toto vytížení kolosální stavbě odpovídá.
"Včasnými opravami malými a středními je možné generální opravu oddálit na nejzazší termín," míní děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. Ředitel dopravního odboru magistrátu Jiří Heroudek věří, že až bude nutné most opravit, tak už bude fungovat trasa metra D. Výstavba nové linky by měla začít podle odhadů v roce 2010. První úsek z Pankráce přes stanice Olbrachtova, Nádraží Krč, Nemocnice Krč do Nových Dvorů by měla být v provozu o čtyři roky později. V dalších dvou letech by měla výstavba pokračovat do Písnice. Severní část trasy, která povede z Pankráce do stanice Náměstí Míru a Hlavní nádraží, by měla být v provozu v roce 2018.
Alternativy pro automobily pak podle Moose budou představovat vnější a vnitřní městský okruh. Vnější, který by měl z metropole odvést dopravu, by měl být hotový v roce 2014. Z 83 kilometrů jich je v provozu zatím 18. Práce pokračují i na vnitřním okruhu. "Vyřazení mostu z provozu by byl velký problém, ale řešitelný," dodal Moos.
Nuselský most už ale ve své pětatřicetileté historii větší opravu zažil. Před deseti lety se musela sanovat část, kde jezdí metro. Technická správa komunikací podle mluvčího Tomáše Mrázka do budoucna plánuje opravu spár na předmostích v obou směrech. "Náklady předpokládáme v řádu miliónů korun," uvedl Mrázek. Správa chce také sanovat vnější plášť celé konstrukce mostu včetně pilířů, to bude stát desítky milionů korun. Kdy se bude most opravovat, není známo.
Most se podrobuje každým rokem pravidelným kontrolám. Běžná prověrka se podle Mrázka dělá jednou za rok, větší po šesti letech. Poslední se konala v roce 2005.
Význam Nuselského mostu pro osobní i městskou hromadnou dopravu v metropoli je nesporný. Život v Praze ale ovlivnil i jinak než tím, že lidé snadněji dojedou do centra. "Vybudování Nuselského mostu umožnilo výstavbu jihovýchodním směrem," řekl Šteiner. I proto je podle něj metropole "asymetricky vyhřeznutá" k Jižnímu Městu. Naopak na severu a severozápadě, kde není tak dobrá dopravní obslužnost, výstavba zaostávala.
Most však podle Moose přináší hluk i exhalace. To působí potíže i podle Evy Tylové ze Strany zelených. "Kdyby přes most nevedla magistrála, ale přiměřená komunikace, která by spojovala Prahu 4 a centrum, tak by to bylo výhodné, takto je proud vozidel problém," uvedla Tylová.
Šteiner chválí také vzhled celého mostu. "Esteticky nuselské údolí pozitivně dotváří, není jizvou, vředem, je to krásná stavba," řekl radní. Ne všichni odborníci s ním ale souhlasí. "Most je poplatný době, kdy vznikl," řekl ČTK architekt Tomáš Šantavý. Nuselský most podle něj mohl být více odlehčený a subtilnější. Takový by most možná i byl, kdy se nezměnily plány. Původně měly totiž tubusem jezdit tramvaje, pak je ale v plánech nahradilo metro. Most bylo proto nutné vyztužit ocelovými rošty o hmotnosti přes 800 tun.
První plány na přemostění Nuselského údolí vznikly podle Šteinera už v 19. století, první architektonické soutěže byly za první republiky. Kvůli druhé světové válce nebylo ale možné plány zrealizovat. "Dokonce i za totality, kdy šlo minimum investic do dopravy, byl most prioritou," dodal Šteiner. Podle radního je most spolu s metrem pro Prahu stavbou století, stavbou, o které snily generace Pražanů.
Zdroj: Zpráva ČTK 20.2.2008
Snímky z kamer
