O co jde v soutěži na novou podobu dejvického Vítězného náměstí?

Na samotný úvod by měla zaznít otázka proč na tento kus pražských Dejvic masově nazývaný „Kulaťák“ architektonickou soutěž vůbec vyhlašovat? Náměstí přece nějak funguje. Problém však spočívá v onom okřídleném „nějak“. Protože pokud jeho vývoj necháme volně plynout, pravděpodobně bude fungovat o poznání hůř.

Architektonická, respektive urbanisticko-dopravní soutěž, z níž by měla vyjít studie, si klade za cíl načrtnout  směr řešení některých problémů a udat rámec ve kterém se budou pohybovat další aktivity v této lokalitě.

Řada lidí si například neuvědomuje, že travnatá plocha na čtvrtině náměstí před vysokoškolskými areály jsou stavební pozemky, na nich se pravděpodobně v dohledné budoucnosti bude stavět, a proto by bylo dobré stanovit limity pro tamější výstavbu. Pozitivní na takovém řešení je, že namísto toho, aby se místní obyvatelé jednoho dne probudili a pohledem z okna zjistili, co zde před okny vyrostlo, může se do debaty každý, průběžně a včas zapojit, dokud jsou projekty stále zatím jen na papíře.

Názorným příkladem může být budova menzy, která z nenadání  poskočila na skoro dvojnásobek oproti okolní zástavbě, což byl impulz, proč se – podobně jako další místní občané – autor tohoto textu začal na místním dění osobně podílet. Obával jsem se totiž, že zde budou snahy definovat nezastavenou část náměstí právě výškou téhle budovy.

Historie Vítězného náměstí
Vítězné náměstí se zrodilo ve 30. letech minulého století jako součást plánované výstavby Bubenče a Dejvic. Plán architekta Antonína Engela počítal s centrálním náměstím se čtyřmi hlavními a čtyřmi sekundárními ulicemi. Tento koncept je patrný dodnes, nicméně od jeho realizace uplynul čas a na „Kulaťák“ útočí vlivy, které architekt v návrhu nepředpokládal.

Enormní nárůst automobilové dopravy, metro, nedostavěná část náměstí, nová struktura zástavby vysokých škol a v neposlední řadě nově otevřený tunel Blanka posunuly realitu trochu dále od tehdejších předpokladů. V současné době je náměstí vnímáno spíše  jako přestupní bod a křižovatka městského významu. Ostatní jeho funkce jako například lokální centrum nebo pobytový prostor jsou v současnosti upozaděny.

Místo trpí řadou malých neduhů, které je problematické si uvědomit. Jsou tu již dlouhou dobu a my je přijímáme jako samozřejmé, protože tu už byly a my si na ně jen zvykli. Na mysli mám například nemožnost přejít vyústění Evropské ulice, nešťastné umístění výstupů z metra nebo nepraktické rozdělení volných ploch, že jdou obtížně na cokoli použít.

Náboj i potenciál
V žádném případě tím však neříkám, že současná podoba náměstí je špatná. Naopak, má neuvěřitelný náboj i potenciál. Navzdory dílčím problémům jej pravděpodobně místní budou hájit do posledního muže, třeba kdyby Prahu 6 napadli ufoni, nebo obyvatelé Prahy 7.

Současná debata je tedy především o nastolení rovnováhy mezi jednotlivými složkami, jež by měly být součástí místa. Je to městský prostor, kde se střetávají různé zájmy městského významu, dopravní obslužnosti a lokálních potřeb. Asi nikdy se nepodaří vymýtit automobilovou dopravu, ignorovat tunel, nebo uvést budovu menzy zpět do původního stavu. Dá se, ale docílit toho aby, relativně malou změnou stávajícího stavu, jednotlivé složky byly v rovnováze a vzájemně spolu kooperovaly. 

Příklad ze světa
Že tyto cíle jsou reálné lze vidět na příkladu některých prostor, které podobné „narovnání vztahů“ již mají za sebou. Place de la Rébublique v Paříži nebo Trafalgar Square v Londýně jsou výmluvnými příklady vydařené transformace. Určitě tím nechci říci, že by se Kulaťák měl vydláždit, nainstalovat na něm dvě kašny se lvy anebo jej celý nechat zarůst parkem. Jde spíše o záměr a provedení změn, která je pro mnoho návštěvníků neznatelná, ale na vnímání místa má neuvěřitelný dopad. 

Mám pocit, že nyní je zde možnost tomuto prostoru něco vrátit, za dobu kdy se na jeho potřeby zapomínalo, nebo jsme ho trochu nekoncepčně využívali k jednotlivým záměrům.  Vítězné náměstí je úžasné a ztráta jeho identity pod přivaděči, dopravními řešeními nebo stále většími stavbami je něčím, co bych si nerad chtěl představovat a ještě více nerad bych byl, kdy by se to opravdu stalo.

Štěpán Toman
Architekt, společnost Ting Architects

Doplněno Stavbaweb:
Wikipedie/ Vítězné náměstí
Virtuální prohlídka

Související články:
Praha 6 zvolila tým pro soutěž na úpravu Vítězného náměstí  3.1.2017
Kolínská: Praha by měla vykoupit pozemky na Vítězném náměstí 30.11.2016
Praha chystá urbanistickou soutěž na úpravy Vítězného náměstí 25.10.2016
Praha 6 připravuje urbanistickou soutěž k Vítěznému náměstí 14.6.2016
Vzhled Vítězného náměstí v Praze 6 určí urbanistická soutěž 29.3.2016