Objekt na Náměstí Republiky

Objekt na Náměstí Republiky

(22. 10. 2008)

 
 
 
 

Objekt na Náměstí Republiky

MILENA KUBISZOVÁ, 1. ročník, zimní semestr 2005/2006

NÁVRH KLÍČOVÉHO DOMU PRO DEFINOVÁNÍ PROSTOROVÉHO URČENÍ NÁMĚSTÍ REPUBLIKY

Emil Přikryl

NÁMĚSTÍ REPUBLIKY, JEHO PLÁN A KÁMEN, zasluhuje úvod delší:
Konstatování 2006
PLÁN celku měl předcházet bez rozmyslu provedené stavbě Hypobanky. Stejný PLÁN měl — a logicky by zabránil — předcházet vzniku nesmyslné ulice V celnici. (Jen malý dům mezi Templovou a Rybnou brání, aby její nebezpečná přímka zasáhla závěr chrámu Týnského). Stejný PLÁN měl rozhodnout o způsobu zacházení s pozemkem kasáren a zabránil by molochu za jejich fasádou vznikajícím i ničení právě nalezené archeologické zprávy o slávě Prahy. Jeden plán: PLÁN NÁMĚSTÍ REPUBLIKY. Nikdy nebyl zpracován. Staví se bez! (Soutěž na zadláždění náměstí, jako nesmyslný způsob jeho vymezení, ovšem vypsána byla.)
Východisko zadání: diplomy AVU 1994
Plán Náměstí Republiky jsme tehdy brali jako úkol zděděný a povinný. Proti nectnosti nevnímat význam slov (náměstí) a zapomínat na závazky z toho plynoucí (Republiky, i pomník TGM). S přesvědčením, že PLÁN je prostředek k organizaci toho prázdna, že PLÁN situace musí předcházet soutěži na Hypobanku, která se připravovala. Proto i symposium na toto téma, v tom roce, na AVU. Zbytečně. Práce dokončená na AVU v roce 1994 dvěmi regulacemi Náměstí Republiky: diplomními projekty Sylvy Matějkové a Mojmíra Pukla. (viz Architekt 16,17/1994, str.1, 10, 11).
Katalyzátorem řešení pak plán Jana Novotného pro umístění českého divadla a regulaci kasáren na tehdejším náměstí Josefském z roku 1851. Těžko uchopitelný prostorový konglomerát Náměstí Republiky se náhle, umístěním objemu divadla z návrhu Novotného, srovná a uspořádá do formace tří jasně čitelných městotvorných útvarů. Ta, tedy toto trojprostoří, pak pomáhá podpořit prostorovou koncentraci a určenost nejenom sebe samé, ale i celého obvodu Starého Města v rytmu uzlových míst a symetrii tušené vzhledem k náměstí Václavskému. (Např. podobnost Špalíčku u ulice 28. října a špalku nového, např. zjevená rovnováha náměstí Jungmannova na straně Národní třídy — rameni obvodu kratším — s formací tří nově vzniklých na straně Příkopů — rameni obvodu delším).
Srovnejte dnešní stav (2006) s regulacemi Matějkové a Pukla (1994). Znovuobjevili Novotného kámen úhelný a vygenerovali práce mistrovské. Kreslili Ideální plán. Srovnávejte.
Potřeba klíčového domu prostorové definice, přes nepříznivý vývoj situace, zůstavá.
Jeho návrh byl úkolem. Zadání představovaných projektů vycházelo z regulace návrhu Puklova. Je více v intenci Novotného solitéru. ÚHELNÉHO KAMENE. Jeho konkrétní formy jsme hledali. Má schopnost ustředit i situaci dnešní. A katalyzovat důležitější události, nežli je sám. Ať jako „pražský palác“ či nová AVU (zadání viz obr 6) či aréna, divadlo vzoru 1851. Mimochodem „žehlička“ či ryba Mojmíra Pukla skvěle náměstí hmotově dirigující v jeho regulačním plánu by jistě zasloužila času k stejnému propracování.

MILENA KUBISZOVÁ, 1. ročník, zimní semestr 2005/2006
Škola architektury Prof. Emila Přikryla,
Akademie výtvarných umění, Praha


Náměstí Republiky je dnes rozlehlá, nepřehledná, chaotická plocha, bez jasného začátku a konce. Objekt vznikl jako snaha o jasné vymezení hranic prostoru. Velké náměstí je tím rozděleno do dvou malých náměstí na křížení cest (před bankou a před Kotvou). Objekt není dům. Jde o: „ prudce stoupající a klesající chodník“, „víceúrovňový veřejný městský prostor“, „patrové náměstí“, „prostorovou smyčku propojující dvě malá náměstí“, „městskou prolézačku“... Obsahuje: monumentální schodiště natočená do náměstí, venkovní galerii, kinokavárnu v „hlavě“ s výhledem do náměstí, zelenou rampu s vyhlídkou, amfiteátr na „střeše“ (letní kino, divadlo, přehlídky koncerty). Především je to místo, kde se člověk zastaví na cestě odněkud někam nebo alespoň zpomalí, odpočívá, sedne si, lehne si, čeká, schází se, pozoruje, rozhlíží se, seznamuje se, povídá si, čte si, hlavně nenakupuje, nedělá nic — nemusí. Projekt vznikl jako pokus o vytvoření netradiční městské struktury určené lidem jako veřejný pobytový prostor, kterých je v Praze stále nedostatek.


Publikováno ve stavbě č. 2/2006

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

28. 2. 2020 08:15:31

Re: Rozhledna na vrchu Šibeník

Připadá mi to jako politizování situace kolem členství v EU, které cílí na lidi bez znalostí souvislostí a bez zájmu o politiku. Hurá, podívejte jak je EU dobrá! Všude i v autobusech nálepky, jak se EU spolupodílí na všem, málem i na výrobě betonových tvárnic na chodníky a sirky do krabiček. Samá podlost! My zatím platíme do fondů EU méně, než kolik čerpáme, ale proč čerpáme na takovéto téměř bezvýznamné stavbičky miliony, když nám kulhají investice i peníze do oprav všech typů silnic? Proč naši řidiči denně bourají po srážce se zvěří? Na I.třídách a dálnicích? Protože nemáme oplocení a podchodu i mosty pro zvěř, aby nemusela přes cestu pod kola aut! Toto má být smysluplná investice za stovky milionů!! Kdo to nezažil, neví, co to je za nezměrný děs, který někteří řidiči zaplatí životem nebo doživotním zmrzačením, a nejen oni. ale i jejich děti, partneři, rodiče. O likvidaci majetku a zruinování některých z nich nemluvě. Mně takto rozhledny připadají jako aktivity Kocourkovských občanů. Není těch stovek pitomostí v této zemi už moc? Celý den by na jejich výčet nestačil! Také pokus primátora Macury v Ostravě prosadit novou 3 km tramvajovou trať v Porubě tam, kde ji nikdo nepotřebuje a dokonce většina občanů odmítá, patří do této kategorie pomatenosti, protože zase jde o to, že nějaký spolek amatérů omylem zvolených ve volební euforii na Magistrátě odsouhlasil, že na to může Ostrava dostat víc než miliardu z dotací. Slabomyslnost lidiček bez významu hold v této zemi stále má podivnou váhu! Jak dlouho ještě bude blbost tolerována?

20. 2. 2020 18:50:35

Re: Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje.

Polemika o výškových budovách nikdy neskončí. Dnes je to již otázka prestiže, nikoliv potřeby. Kdo výš, je geroj, je víc. Viz Arabský svět i dálný asijský východ. Blbost lidská vítězí. Ale žižkovská trojka od Evy Jiřičné nejsou mrakodrapy, to je úchvatný návrh, jak zaplnit místo po telekomunikační věži a kdo zná podrobně a detailně souvislosti, musí se paní Jiřičné poklonit. Věřím, že její kouzelný návrh bude realizován a rozhodně nemá pražádný vliv na panoráma Prahy, notabene historického centra. On tu někdo v této části Žižkova vidí historické centrum? Nákladové nádraží, konec jedné části Prahy, příliš vzdálené od toho centra, které obdivují miliony cizinců, i Čechů a Moravanů. A co Letná, tam blob Kaplického nebyl vedle panoráma staré Prahy? Tam byl, hned vedle. A kolik bojovníků ho prosazovalo, že? Proti nás bylo asi víc, tak to monstrum stát nebude. Ale návrh Jiříčné je naprosto něco jiného. Ve všech myslitelných hodnotitelných směrech. Skvěle zasazen do oblasti, i výškově, i polohově, i s ohledem na dopravní poměry. Pojďme ho podporovat proti hlupákům, kteří sice mají akademický titul, ale v hlavě něco zřejmě jiného, než lidské moudro. Postižení člověka se projevuje všelijak, je těžká doba, když podle expertů má 20% vysokoškolských absolventů duševní poruchu různého typu. Ono to možná i tady bude vidět. Nechť postižení prominou, ale léčení může být v Klecanech i zdarma, u profíků.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz