Obnova a úpravy parků v Plzni

Obnova a úpravy parků v Plzni

(28. 2. 2020) Rozšířen bude park Zemník, dokončeny úpravy Parku U Ježíška a obnovy Lochotínského parku a nádrže v Červeném Hrádku

   
 
 
 
 

Obnova a úpravy parků v Plzni

Čtyři projekty za více než 50 milionů korun, které počítají s úpravami plzeňských parků a rekreačních míst, má letos v plánu západočeská metropole. Prostřednictvím své Správy veřejného statku města Plzně odstartuje práce na rozšíření parku Zemník na Košutce za 18,5 milionu korun, dokončí úpravy Parku U Ježíška za 15 milionů korun, zrealizuje druhou etapu obnovy Lochotínského parku za 13 milionů korun a jedenáct milionů korun dá také na obnovu víceúčelové nádrže v Červeném Hrádku.  

„Letos zahájeným projektem bude Park Podzemník, jenž se týká rozšíření parku Zemník na Košutce západním a severozápadním směrem. Jde o jednoduché, přírodně krajinářské úpravy s vybaveností pro krátkodobou rekreaci obyvatel velkého košuteckého sídliště. Při tvorbě projektu jsme vycházeli ze spolupráce s veřejností, kdy se uskutečnila dvě setkání komunitního plánování. Projekt bude dokončen v polovině příštího roku,“ přiblížil primátor Martin Baxa.

V parku budou vybudovány cesty pro pěší, jejichž trasy respektují současné pěší tahy v území, v plánu jsou drobné modelace terénu, jednoduché prolézačky pro děti z klád a špalků a hřiště pro výcvik psů s kladinami a překážkami. „Doplněn bude jednoduchý mobiliář k posezení a piknikování. V prostoru bývalého hřiště BMX, tedy v terénní sníženině, vznikne jednoduché hřiště – plácek na hraní míčových a jiných her. Na vyvýšeném místě se vzrostlou borovicí lesní bude upravena vyhlídka,“ doplnil náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

Pojetím se bude nově plánovaná část parku podobat Parku na přání Zemník, který byl zrealizován společně s veřejností v letech 2001 až 2002, veškeré úpravy budou provedeny z přírodních materiálů, kdy vzniknou kamenné zídky, mlatové cesty a využit bude mobiliář ze dřeva a kamene. „V parku budou vysazeny stromy a keře, založeny trávníky. Celkové náklady stavby jsou 18,5 milionu korun s DPH,“ uvedla Andrea Fojtíková, náměstkyně Správy veřejného statku města Plzně.

Kromě investic do Parku Podzemník půjdou letos peníze také na dokončení projektu v Parku u Ježíška, který se týká cesty z Mikulášského náměstí. „Projekt upravuje používané pěší propojení mezi Mikulášskou ulicí a nivou řeky Radbuzy jižně od areálu Mikulášského hřbitova. Cesta se napojí na stávající stezku pro pěší a cyklisty podél řeky. Úpravy budou spočívat ve vybudování rampového schodiště, které překonává výšku 11,5 metru na délce 82,5 metru. Podél rampového schodiště bude vystavěna  opěrná zídka, nově bude průchod osvětlen veřejným osvětlením,“ přiblížila Andrea Fojtíková. Součástí jsou i sadové úpravy, pořízení mobiliáře i prolézačky pro děti. Stavba byla zahájena vloni.

Letos v listopadu by také měla být dokončena druhá etapa obnovy Lochotínského parku. „Jedná se o pokračování v celkové revitalizaci Lochotínského parku v návaznosti na obnovu jeho první části parku, která proběhla v roce 2015. Projekt obnovy zahrnuje pěstební zásahy a úpravy stávající zeleně, nové výsadby stromů, regeneraci a znovuzaložení travnatých ploch, květinové záhony, zavlažovací systém, úpravu veškerých parkových cest a zpevněných ploch, tůň na zachycení srážkové vody, doplnění mobiliáře, informačního systému, veřejného osvětlení, dětských prvků i fit prvků pro dospělé,“ přiblížil náměstek Michal Vozobule. Část parku nad Lochotínským pavilonem bude realizována až po ukončení stavby retenční nádrže Vinice. Související investicí bude položení kanalizačního potrubí podél retenční nádrže Vinice, jež má v budoucnu sloužit pro převedení dešťových vod z oblasti Vinic a Kopeckého pramene do parku a dále do nivy Mže. Náklady na projekt jsou 13 milionů korun.   
Dalším z projektů, který ovlivní vzhled Plzně, se týká obnovy stávající víceúčelové nádrže v Červeném Hrádku. Nově budou opevněny břehy nádrže, vybudovány nové terasové stupně k posezení na břehu a možné vstupy do nádrže. Projekt zahrnuje také vodohospodářské objekty – odběrné místo pro sbor dobrovolných hasičů, usazovací nádrž, obtok víceúčelové nádrže, nátok do nádrže. „Kromě úprav vodní nádrže se připravuje také revitalizace jejího okolí, v plánu je nové sportovní hřiště po míčové hry, umístění fit prvků, mobiliáře. Kolem vodní nádrže povede cesta pro pěší. Do projektové dokumentace byly zapracovány i některé požadavky místních obyvatel,“ doplnil Michal Vozobule. Tři miliony korun půjdou na projekt letos, osm milionů korun v příštím roce. 
tisková zpráva

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Veřejný prostor/landscaping

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz