Obnova přístavu v Bejrútu

Téma obnovy bejrútského přístavu studenty zaujalo v nabídce fakultního architektonického ateliéru jako možnost předdiplomní práce, protože všichni tři již byli v závěrečném roce studia. „Zároveň nám pomoc Bejrútu v podobě návrhů možných využití přístavu zničeného mohutnou explozí z roku 2020 přišla smysluplná,“ říká Růžena Mašková. Pro práci řešenou ve třech lidech se studenti rozhodli už při vypsání projektu. „Vzájemně jsme si pomáhali od prvního ročníku studia. Věděli jsme, že si rozumíme a že můžeme tvořit dobrý tým, tak jsme to zkusili,“ doplňuje Adam Rössler. Studenti společně vymysleli urbanistický koncept, poté si území rozdělili na tři části a postupně je propojovali. „Vše jsme ale po celou dobu vzájemně konzultovali, pak jsme si doladili detaily a to, aby všechno působilo co nejvíc jednotně,“ upřesňuje Jakub Tomašík. 

Všichni tři studenti velmi oceňují práci v ateliéru, kdy na projektu pracovali nejprve jako na předdiplomním, a posléze v rámci svých diplomových prací řešil každý z nich jeden z objektů, případně bloků návrhu.  V rámci první části jejich práci vedl doc. Ing. arch. Luboš Knytl spolu s Ing. arch. Petrem Lédlem, Ph.D., z Katedry architektury Fakulty stavební ČVUT.  Na diplomových pracích pak pracovali pod vedením doc. Ing. arch. Luboš Knytla, který k tomu uvádí: „Vždy je úžasné pracovat se studenty, kteří dokáží podpořit veliký talent nasazením a pracovitostí. Tato skupinka, již jsme s kolegou Lédlem poznali už v předchozích semestrálních projektech, je i důvodem, proč nás práce na fakultě tak baví a těší.“   

Při práci na projektu stál před studenty nelehký úkol. „Zásadním faktorem našeho návrhu bylo určité vymezení se proti stávajícímu stavu. Přístav před explozí byl jakousi bariérou – rozkládá se na velmi lukrativních pozemcích a je trochu vadou na kráse celého zbytku pobřeží. Zároveň je od zbytku města odříznut frekventovanou dálnicí a terénním zlomem, takže jsme se snažili všechny tyto bariéry překonat a přičlenit území zpátky k městu. Zároveň jsme chtěli dané území co možná nejvíce využít, aby záměr mohl být zajímavý i pro developery,“ popisuje základní ideu projektu Jakub Tomašík. 

Náročné bylo i připravovat návrh pro lokalitu, kterou si studenti neměli možnost sami projít. „Oblast jsme studovali z map, článků a knih. Naštěstí také byla k dispozici řada fotografií z dronu ve vysokém rozlišení a také dwg podklady Bejrútu. Zároveň nám hodně pomohlo, že moji dva přátelé architekti v Beirutu nějaký čas žili, takže mi vysvětlili souvislosti ve fungování města, jeho členění i potřeby,“ říká Růžena Mašková. 

Unikátní byl i rozsah projektu. „Oproti našim dosavadním zadáním šlo o obrovské území. Nikdy jsme s tak rozsáhlou plochou nepracovali. Stále jsme si museli uvědomovat měřítko a rozvrhnout si práci tak, abychom vše zdárně stihli,“ doplňuje Adam Rössler.

Svůj návrh se Růžena Mašková s Jakubem Tomašíkem a Adamem Rösslerem rozhodli řešit pomocí levitujících platforem prorůstajících výškovou zástavbou. Zároveň chtěli efektivně využít území s ohledem na jeho zastavěnost, a přitom propojit současnou část města s novou. Poradit si také museli se skutečností, že pobřeží je oproti městu položeno níže. „K tomu jsme využili pavučinovou lávku, která překlenuje dálnici, jež tyto dvě městské lokality rozděluje. Zároveň je zajímavým prvkem, co se týče výhledů, umožňuje vstup a umístění komerčních prostor i ve vyšších patrech objektů a dává celému území jednotný charakter. V rámci našeho návrhu jsme přitom řešili jak zástavbu administrativního, obchodního, obytného, tak i zdravotnického charakteru. V důležitých místech jsme kladli důraz na umístění dostatku volnočasových aktivit a kulturních zařízení, která přinesou do lokality živou atmosféru. Součástí našeho návrhu je například pobřežní promenáda, která by měla být jedním z hlavních lákadel pro obyvatele. Část území jsme ale ponechali i pro účely nákladního přístavu, jehož funkci jsme se pokusili optimalizovat,“ říká Růžena Mašková, která byla leaderem týmu.

„Z úspěchu našich studentů mám velkou radost. Jejich ocenění je dokladem nejen jejich talentu a obrovské práce a pečlivosti, které projektu věnovali, ale i dokladem kvality a komplexnosti vzdělání, které u nás dostali,“ říká prof. Jiří Máca, děkan Fakulty stavební ČVUT.  

„O kvalitě a profesionální vypracovanosti jak celkového projektu, tak jeho dílčích prvků, svědčí i fakt, že Růžena Mašková navíc získala za svoji část – návrh výškového residenčního objektu s přilehlým parterem – Cenu profesora Voděry za nejlepší diplomovou práci,“ doplňuje prof. Mikuláš Hulec, vedoucí Katedry architektury Fakulty stavební ČVUT.

Podle vyjádření Karla Smejkala, prezidenta a spoluzakladatele INSPIRELI AWARDS, na návrhu studentů z Fakulty stavební ČVUT porotce mimo jiné zaujala jak komplexnost, tak vizionářství představující jasnou představu, jak s lokalitou pracovat. „Studenti ohromili vysokou kvalitou zpracování architektonických prvků a bezprecedentním rozsahem projektu. Kromě toho někteří porotci vyzdvihli design jednotlivých staveb a vyjádřili se pozitivně k možnosti rozdělení jednotlivých částí projektu různým developerským skupinám,“ říká závěrem Karel Smejkal.

Soutěž INSPIRELI BEIRUT PORT RENEWAL COMPETITION byla hodnocena anonymně, probíhala dvoukolově, do druhého kola postoupilo 40 finalistů. Oceněny byly 4 nejlepší projekty, další 4 projekty získaly čestná uznání. Vítězné návrhy byly zdarma nabídnuty bejrútskému magistrátu s cílem napomoci při obnově zničeného přístavu a přinést nápady, jak do přístavní oblasti začlenit více veřejných prostor.

Oceněný projekt studentů Fakulty stavební ČVUT je k dispozici ZDE.

Tisková zpráva