Obnova pivovaru ve Cvikově
(26. 5. 2016) Architekti ADIKON
Obnova pivovaru ve Cvikově
Pivovar ve Cvikově dělal do roku 2013 místnímu úřadu pouze
starosti. Zhoršující se stav objektu tehdejší majitel neřešil a jediným
východiskem se zdálo vydání demoličního výměru. Naštěstí se objevil zachránce,
novoborský podnikatel Jiří Jakoubek budovy koupil s cílem obnovit zde výrobu
piva a vrátit Pivovaru Cvikov věhlas, kterého si užíval v období první
republiky. Po dvou letech intenzivní
práce a velkých investic z vlastních zdrojů, nikoliv z dotací, získala velká
část areálu původní podobu. Tím ale plány na revitalizaci prostoru neskončily.
Areál bývalého měšťanského pivovaru ve Cvikově se nachází ve
východní části města při hlavní silnici mezi Libercem a Novým Borem, která ho
lemuje z jihu. Na severu a severovýchodě areálu jsou dva rybníky s názvy První
a Druhý, za nimiž stoupají lesy k Zelenému vrchu. K městu pivovar lemuje
plná ohradní zeď, směrem do krajiny transparentní plot. Dnešní hmotový stav
objektů odpovídá situaci ve dvacátých letech minulého století.
Bohatá tradice
Počátky vaření piva ve Cvikově sahají až do roku 1560, kdy bylo měšťanům od
pozemkové vrchnosti uděleno privilegium k vaření pšeničného piva a výrobě
sladu. První archivní plánové podklady o výstavbě pivovaru na pozemku pod
Zeleným vrchem jsou datované rokem 1866. Až do období první republiky byly
provoz i budovy mnohokrát rozšiřovány, v roce 1911 prošly zásadní přestavbou
varna a prostor šrotovny, přibyl také jeden z komínů, které jsou dnes v areálu
celkem tři.
Na přelomu let 1934/1935 získal pivovar nový zdroj vody ze studny v kopci nad
pivovarem, dnes je ale tento zdroj mimo areál pivovaru. Protože kvalita vody je
pro kvalitu piva zásadní, rozhodl se investor realizovat novou studnu s vrtem
hlubokým přes 60 metrů na pozemku patřícímu k pivovaru. Pivovar tak získal
vysoce kvalitní zdroj vody čerpající z pod křídových a pískovcových
geologických vrstev.
V roce 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do podniku Severočeské pivovary.
Politika centralizace výroby do velkých měst se nevyhnula ani pivovaru ve
Cvikově, který byl v lednu 1968 uzavřen. Tuto chvíli dodnes připomíná nápis na
jedné z vnitřních stěn schodiště: Vůl Vojta zavřel pivovar 1. 1. 1968. Areál přešel
pod správu státního statku, kterému sloužil jako sklady zeleniny, brambor,
ovoce nebo řepy. Později zde byl také autoservis, diskotéka, bazar nábytku i
pěstírna žampionů. Volné prostranství zaplnily novodobé stavby a přístřešky,
které sloužily jako garáže nákladních automobilů, servis nebo sklady.
Zmizela technologie
Už v devadesátých letech to vypadalo, že by pivovar opět mohl sloužit svému
původnímu účelu. Tehdejší majitel však plány na obnovu výroby piva rychle
opustil a z pivovaru pak zmizela i původní technologie – měděná varna a ostatní
kovová zařízení skončila v místní sběrně. Ušetřeny zůstaly pouze části, které
byly spojeny se stavbou, a jejich odstranění by výrazně narušilo statiku budov.
To zachránilo například litinové podpůrné sloupy kleneb ve sladovně, které jsou
po ošetření pískováním dominantní součástí interiéru restaurace Sladovna.
Návrat ke kořenům
V roce 2013 chátrající areál koupil Jiří Jakoubek, majitel novoborské firmy
Jakub, který se společně s Viktorem Tkadlecem pustil s velkým nasazením do
revitalizace celého areálu s cílem obnovit pivovarskou výrobu s doprovodnými
provozy. V září 2013 vypsali vyzvanou soutěž na komplexní návrh a projekt
rekonstrukce areálu. Soutěž vyhrála pražská architektonická kancelář architekti
ADIKON, která pod vedením arch. Michala Šmolíka zahájila práce na projektových
a průzkumných pracích. Součástí zadání bylo realizovat rekonstrukci s respektem
k historické podobě budov. Základním motivem bylo vrátit budovám podobu z
druhého desetiletí 20. století, kdy byl hmotový a architektonický vývoj areálu
v podstatě ukončen. Proto se architekti nejdříve vydali do archivů a oslovili
sběratele pohlednic a dobových fotografií, aby získali co nejvíce autentických
podkladů. Spojili se také s Miroslavem Kolkou z Národního památkového ústavu v
Liberci a rovněž s nadšenci z Pivovarského muzea, především s Milanem Starcem,
kteří měli možnost provést průzkum a zdokumentovat veškeré prostory pivovaru
před zahájením rekonstrukčních prací i v průběhu odkrývání některých
konstrukcí. Podařilo se získat řadu zajímavých podkladů a snímků, i když v
samotném pivovaru se téměř žádné upomínky na jeho historii nedochovaly.
Při rekonstrukci a při odstraňování omítek v některých prostorách pak bylo
možné doložit dřívější stavební etapy a úpravy.
Zpracování návrhu i projektové dokumentace předcházelo geodetické a stavební
zaměření budov a pozemků se zdokumentováním hodnotných architektonických a
řemeslných prvků. Přípravné práce byly dokončeny v závěru roku 2013 a
následovaly konzultace s investorem, na jejichž základě byl do února 2014
zpracován generel areálu se zhodnocením potenciálu jednotlivých budov a prostor
a dokončena studie revitalizace areálu. Do června 2014 pak byly zpracovány
veškeré stavební a technologické projekty úprav, jež se s ohledem na požadovaný
termín zprovoznění výrobní části průběžně konzultovaly s dotčenými organizacemi
státní správy tak, aby bylo možné vydat stavební povolení v co možná nejkratším
možném termínu.
Pro realizaci stavebních prací byla vybrána firma Foukal s.r.o., která
postupovala operativně s ohledem na množství zjišťovaných skutečností při
odkrývání konstrukcí i na změny v technologickém vybavení výroby. V srpnu 2014
byly instalovány věžice na zrekonstruované střeše hlavního schodiště a do
jejich cibulí se uložily dobové dokumenty a doklady o současné etapě vývoje
pivovaru. Zkušební provoz pivovarské výroby včetně skladů a expedice byl
povolen na podzim 2014. V té době byla dokončena i pivovarská restaurace v
prostoru bývalé sladovny.
A přece se točí
Pro obnovení výroby piva bylo nejdříve třeba prostory vybavit novou
technologií. Jako první se do pivovaru vrátila varna, která se materiálovým
provedením a tvaroslovím blíží té původní. Investor ji v prosinci 2013 přivezl
z čerstvě zavřeného bavorského rodinného pivovaru Karl Ege, který prodával své
pivo pod názvem Wiesensteiger. Tato dvounádobová měděná varna (rmuto-mladinová
pánev a scezovací káď) o kapacitě 50 hl prošla repasí a bude v pivovaru sloužit
ještě mnoho let. Bezprostředně po
slavnostním otevření požehnal u varny zdar celému pivovaru biskup litoměřický
Mons. Jan Baxant.
Při rekonstrukci byly pečlivě opraveny či repasovány všechny
hodnotné architektonické a řemeslné prvky, byly doplněny citlivě volenými
materiály, povrchy a soudobými výrobky. Vytvářejí tak harmonický celek, jenž
dokáže zprostředkovat atmosféru tradičního pivovarského provozu návštěvníkům,
kteří zde mají možnost si ho s odborným výkladem prohlédnout. Srdcem provozu i
návštěvnických prohlídek je věž varny s rozměrnými do půlkruhu zaklenutými okny
s ocelovými výplněmi a dále soustava sklepů zaklenutých kamennými valenými
klenbami.
Dnes má pivovar ve stálé nabídce pět druhů spodně kvašených
nepasterovaných piv: osmičku Sklář, desítku Luž, jedenáctku Hvozd, dvanáctku
Klíč a Sváteční 13°. K příležitosti ročního výročí od obnovení provozu pivovaru
bylo připraveno speciální světlé pivo Výroční 14°. Cvikovské pivo se čepuje
zhruba ve stovce restaurací. Hlavní objem zůstává v regionu. Největší
koncentrace odběratelů je, jak se říkávalo „okolo komína“, ale oblibu si
získalo i u pražských konzumentů. V listopadu 2015 získala desítka Luž ocenění
(2. místo) v uznávané soutěži pořádané Sdružením přátel piva.
Plány pokračují
Objekt bývalé sladovny, třípodlažní budova se sedlovou střechou, uzavírá dvůr
ze severu. V přízemí je rozměrné plato s přístupem rampou pro osoby se ztíženou
schopností pohybu, které v létě slouží k posezení a z něhož se vstupuje do
restaurace. V přízemním prostoru bývalé sladovny je pivovarská restaurace
doplněná moderním gastro provozem. V budoucnu se sklepní prostor přemění na
pivnici s okny a výstupy na sever k rybníku a brzy se začne měnit i patro
a podkroví nad restaurací, kde budou ubytovací kapacity. Podkrovní pokoje
osvětlí řada nových pultových vikýřů, pokoje spodního ubytovacího patra budou
mít okna v původních kamenných ostěních.
Objekt bývalé stodoly prošel nejnutnějšími opravami v létě 2015. Využívá se pro
letní posezení nebo jako zázemí při akcích, které se v areálu pivovaru konají.
Je zde pivní bar, gril i hygienické zázemí. Hlavní prostor objektu je způsobilý
posloužit jako pódium, jeviště, promítací sál, letní pivnice či výstavní
prostor. V plánech je i využití volného krovu pro expozici sklářských výrobků
či objektů sklářských výtvarníků.
S ohledem na to, že nebyla zachována historická barevnost, nepouštěli se architekti
do nové interpretace historického vzhledu jednotlivých objektů. Zvolili
neutrální základ pro zvýraznění hmotového řešení a architektonického členění fasád
– tedy velkorysých a bohatě členěných okenních otvorů zejména u pivovarské věže
a u schodiště, zajímavých tvarů střech s pálenou krytinou, filigránské skladby
oken hvozdu i řešení sýpky s očištěnými kamennými ostěními oken. Citlivým
sjednocením tak vytvořili pozadí pro architekturu komplexu, kde jsou v kontrastu
vertikality věží varny, hvozdu a komínů s horizontálami střech sýpky a uličního
křídla. Neutrální základ umožnil více vyniknout citlivě navrženým tvarovým a
materiálovým intervencím, které však tvoří významově podstatnou složku, neboť
signalizují nový život komplexu – jsou to části objektů, jež mění využití a je
žádoucí na ně upozornit - jde zejména o
vstupy do restaurační části v bývalé sladovně a řešení volnočasového prostoru v
budově bývalé stodoly.
Nová fasáda je nyní dokončena na výrobní budově i na restauraci Sladovna. Fasádní
barva je na bázi vápna a natírala se štětkou tak, aby si zachovala jistou
nedokonalost povrchů a proměnlivou intenzitu struktury a odstínu, která se
projevuje ztmavnutím při dešti, změně vlhkosti vzduchu, blízkostí s terénem.
Tuto nedokonalost architekti i investor považují za cennou. Řada starých domů a
památek o ni příliš dokonalými povrchovými úpravami přišly a ztratily tak
značnou část své autenticity. Tento přístup se setkal s pozitivními ohlasy u
odborné veřejnosti včetně pracovníků památkové péče a stavba získala v roce
2015 titul Fasáda roku v kategorii rekonstrukce historických objektů.
Neutuchající entuziasmus
V části uličního křídla ve vazbě na hlavní vstup a vjezd do pivovarského dvora
bude firemní prodejna, která by měla sloužit nejen k prodeji piva, ale i nápojového
skla nebo upomínkových předmětů a oblečení. Prodejna bude otevřena rozměrnými
skleněnými výlohami jak do dvora, tak k silnici – opticky tak bude tvořit
přirozený spojovací prvek mezi Pivovarskou ulicí a vnitřním světem pivovarského
areálu.
Plánováno je také zapojení rybníků do prostorového celku pivovaru. Větší z nich
bude sloužit pro rekreační využití, v jeho jihozápadní části je navrženo dřevěné
molo, vytvářející víceúčelové plato. Jeho protějškem je stupňovité hlediště
zapuštěné do plochy pivovarského dvora. Bude tak možné pořádat různá vystoupení
nebo molo využít jako kotviště pramic či plochu pro vstup do vody při koupání.
Další z rybníků bude vyčištěn a ponechán jako krajinný prvek uprostřed stromů.
Během dvou let od koupě prošla ruina pivovaru radikální pozitivní změnou a
cvikovská piva se opět zařadila mezi kvalitní, tradičně vyráběné produkty
regionu. Cesta ke komplexně obnovenému areálu bude ještě náročná, nicméně
zásluhou investora pivovar nejen že vyrábí, ale intenzivně se zapojil do
společenského života.
Jitka Tkadlecová ve spolupráci s arch. Michalem Šmolíkem z
architektonické kanceláře Adikon
---
V České republice se
používají pro přestavbu industriálních objektů pro využití k novým účelům dva
termíny. „Brněnská“ škola vycházející z překladů francouzské odborné literatury
používá termín rekonverze - „pražská“ škola, vycházející s anglických podkladů,
pro tutéž činnost používá termín konverze. Já jsem zastánce termínu konverze.
Myslím, že konvertovaný žid může být třeba křesťan nebo muslim, ale
rekonvertovaný žid je zase žid. V
případě cvikovského pivovaru s velkou chutí použiji termín rekonverze. Z
pivovaru, kde byl ukončen provoz v lednu 1968, se postupně staly objekty pro
hospodářskou zemědělskou činnost, sloužící jako sklady zeleniny, brambor, ovoce
nebo řepy. Později zde byl také autoservis, diskotéka, bazar nábytku i pěstírna
žampionů. Volné prostranství zaplnily novodobé stavby a přístřešky, které
sloužily jako garáže nákladních automobilů, servis nebo další sklady.
V roce 2013 chátrající areál zakoupil Jiří Jakoubek, majitel novoborské firmy
Jakub, který se společně s Viktorem Tkadlecem pustil s velkým nasazením do
revitalizace celého areálu s cílem obnovit pivovarskou výrobu s doprovodnými
provozy. Tento způsob revitalizace industriálního objektu bývalého pivovaru je
rozhodně způsobem absolutně nejvhodnějším a po právu může být nazýván
rekonverzí - a to v Praze i v Brně.
Ing. Svatopluk Zídek, Kolegium
pro technické památky ČKAIT & ČSSI
Článek vyšel v časopis STAVITEL 1/2016
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2014
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu