Fotogalerie ke článku (10)
Celá fotogalerie (10)v Hradci Králové od Josefa Gočára
Adresa: Ambrožova 728, Hradec Králové
Investor: Náboženská obec církve československé husitské v Hradci Králové
Architekt: Jiří Krejčík — ARN studio, spol.s r.o., Hradec Králové
Ideový návrh úpravy kněžiště kostela: Rudolf Valenta
Stavební konstrukce: Vladimír Janata, Karel Vácha
Statika: František Futera
Elektrorozvody: Milan Dítě
ZTI: Marie Trutnovská
PO: Petr Rohlíček
Dodavatel:
Stavební část: BAK, a. s. Trutnov, OZ. 03
Elektrorozvody: Eramont Hradec Králové
Truhlářské výrobky: Moint, spol. s r. o., Hradec Králové
Kovářské a zámečnické doplňky: Martin Janda, Osík u Litomyšle
Kamenické práce: Kámen Engineering, s. r. o., Hradec Králové
Stavbyvedoucí: Jiří Mach
Studie: 1994
Projekt pro SP: 1996
Realizační dokumentace: po etapách 1997 — 1999
Realizace: po etapách 1999 — 2002
Zastavěná plocha: 570 m2
Celkový obestavěný prostor: 4 800 m3
STAVEBNÍ NÁKLADY
Stavba objektu HSV: 8 300 000 Kč
Technická zařízení: 180 000 Kč
Celkové náklady bez DPH: 8 480 000 Kč
vč. DPH: 8 904 000 Kč
ZADÁNÍ
Sbor kněze Ambrože církve československé husitské je součástí širšího komplexu budov, které byly v Hradci Králové postaveny podle návrhu prof. Josefa Gočára ve třicátých letech minulého století. Provedená oprava kostela znovu umožňuje setkání věřících v důstojném prostředí odpovídajícím původnímu záměru. Budova sboru je zároveň přístupna i širší veřejnosti, a to při pořádání kulturně společenských akcí jako jsou např. koncerty, výstavy, besedy, přednášky apod.
POPIS STAVBY
Budova sboru se nachází v centru Hradce Králové. Pozemek ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku je ze všech stran ohraničen dnes poměrně frekventovanými městskými ulicemi. Regulace území byla jednoznačně určena Gočárovým soutěžním návrhem z třicátých let. Celý komplex vytváří uzavřený blok, který je tvořen budovami biskupství a farářství církve, kolumbáriem a kostelem s věží. Dominantním prvkem je hranolovitá zvonice místěná v těžišti stavby, která tvoří zakončení a vyvrcholení dálkových pohledových os. Vlastní kostel je jednolodní stavba s vloženým kůrem a postraními ochozy. Celková realizace opravy kostela a věže sboru byla rozdělena do několika samostatných etap podle finančních možností církve a dodací, které byly pro tento účel získány.
KONSTRUKCE
Budova kostela je postavena symetricky podle podélné osy ve směru západ — východ. Půdorys má tvar výseče mezikruží. Výseč mezikruží je na východní straně uzavřena menší kruhovou výsečí. Na západní straně je samostatná věž spojená s kostelem spojovacím krčkem. Hlavní loď má železobetonovou konstrukci vyzdívanou cihelným zdivem. Skládá se zpříčných rámů se sloupy přiznanými v bočních fasádách. Oblouková západní zeď má zděnou konstrukci se skrytými sloupy, obloukový východní závěr hlavní lodi je zděný. Sloupy jsou v úrovni stropu bočních lodí propojeny železobetonovým průvlakem. Obvodové zdi postranních lodí jsou zděné z režného zdiva. Kostel je podsklepený v malé části východního uzávěru v šířce boční lodi. Suterénní cihelné zdivo je (podle plánů) proti tlakové podzemní vodě izolováno 50 mm silnou vrstvou dusaného asfaltu obetonovaného 0,45 m silnou vrstvou betonu, stejná skladba je uvedena i pod podlahou suterénu.
Věž kostela je objekt tvaru kvádru o půdorysných rozměrech 7,2 x 3,7 m, výška věže k atice je cca 26 m. Konstrukci tvoří prostorový železobetonový skelet se sloupy v rozích věže a s příčli vytvořenými pozedními věnci. Skelet je vyzděn nosným zdivem zplných cihel. Spojovací krček propojuje v úrovni patra chór kostela s věží. Věž je založena na betonových základových pasech spočívajících (pravděpodobně) na dubových pilotách (uvedeno na původním výkrese základů).
Konstrukčně různorodé stavby souboru jsou provedeny jako jeden celek, jehož největší rozměry jsou asi 96 x 55 m. Soubor staveb byl stavěn v době počínajícího rozmachu železobetonu, který je použit společně s tradičním zdivem. Železobeton je použit na konstrukce, které nelze označit za běžné a se kterými nebyly v tehdejší době dostatečné zkušenosti. Nosné konstrukce souboru staveb vykazují poruchy, jejichž hlavní příčinou jsou objemové změny železobetonových konstrukcí. V konstrukcích nejsou provedeny v důležitých místech dilatační spáry. Méně podstatnou příčinou poruch je rozdílné chování základů podsklepené a nepodsklepené části. Nerespektování některých dnes obecně známých zásad stavební fyziky umožnilo dát stavbám výsledný architektonický výraz. Tím se rozumí především bez přerušení probíhající římsy a neizolované železobetonové konstrukce. Náprava takto provedených detailů není možná, protože by nežádoucím způsobem ovlivnila vzhled stavby. Závažné chyby musí být řešeny citlivým způsobem, aby nebyl narušen autentický vzhled budov a tím poškozena památková hodnota.
Lze však říci, že přes veškeré problémy plynoucí zr ealizace stavby nedošlo během 65-ti let existence objektů k tak závažným poruchám stavebních konstrukcí, aby byla narušena stabilita a vznikly neodstranitelné vady konstrukce. Došlo ale k časově blíže neurčeným nedostatečným opravným a udržovacím pracím, které zpravidla poškodily kvalitu povrchů původního exteriéru i interiéru. Cílem bylo odstranit veškeré dodatečné nevhodné úpravy a navrátit budově její původní vzhled.
Celková oprava byla vedena snahou obnovit původní vzhled povrchů detailů a výrobků použitých na této stavbě ve třicátých letech minulého století. V rámci řešení interiéru bylo však nutné přistoupit na základě požadavků vlastníka stavby a zároveň uživatele k úpravě presbytáře. Tato nová úprava reaguje na současné liturgické požadavky církve a nové využívání tohoto církevního prostoru.
Realizovaná oprava je pouze dílčí částí celkové zamýšlené obnovy areálu Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové. Další postup prací na této stavbě se bude odvíjet od finančních možností církve, které jsou však v současné době značně omezené.
