Ostrovní hala

Ostrovní hala

(17. 1. 2020) Dominantou stavby je střešní konstrukce s krytinou PREFA Falzonal

   
 
 
 
 

Ostrovní hala

Ostrov sám pro sebe
Místo s mimořádnou polohou, které často hostí mimořádné hosty. Přesně tak nějak by se dala v krátkosti popsat Ostrovní hala v Lindau. Ta leží jako ostrov v pomyslném trojúhelníku mezi starým městem, Bodamským jezerem a horami, a často slouží coby místo, kde se setkávají nositelé Nobelovy ceny. Už proto byla její rekonstrukce, jíž se ujala kancelář Auer Weber, naprosto jedinečným projektem.

„Každý projekt je pro nás tak trochu stavbou na zelené louce. Začínáme úplně od začátku a spoléháme jen na svůj cit, zkušenosti a na svou kreativitu,“ vypráví Moritz Auer, jednatel přední mnichovské architektonické kanceláře Auer Weber. Její zaměstnanci již mnohokrát v minulosti získali za svou práci ocenění – snad proto, že kancelář má svůj charakteristický rukopis, díky němuž je nezaměnitelná. „Při tvorbě návrhu se hodně zaměřujeme na samotný účel stavby, na okolí i konkrétní podmínky. A abych byl upřímný, hodně nám jde také o celkový efekt,“
vysvětluje Auer.

U projektu Ostrovní haly byla rozhodujícím faktorem poloha. Budova totiž leží mezi starým městem, Bodamským jezerem a horami a už od počátku bylo jasné, že klíčovým momentem stavby bude střecha objektu. Střecha je totiž viditelná z širokého okolí a tvoří symbolickou dominantu stavby.

Zlatá barva vede
Před samotnou rekonstrukcí přezdíval Moritz Auer budovu „obrovská pizzerie“, protože mu něčím připomínala typické restaurace jednoho nejmenovaného řetězce, prodávajícího pizzu. V rámci realizace tedy nebylo úkolem jen šetrně rekonstruovat, ale i zbavit budovu takových asociací. Dominantou stavby je bezpochyby střešní konstrukce, která působí jako proměnlivý horizont. Ten se mění v průběhu dne, a to v závislosti na intenzitě a úhlu dopadu světla i na denní době. Podle toho vytváří střešní krytina různé barevné odstíny, od zlaté k matně hnědé a někdy až lehce načervenalé. „Rozhodli jsme se použít PREFA Falzonal v zakázkovém odstínu měděné barvy, na kterém si PREFA Aluminiumprodukte opravdu vyhrála. Také díky tomu dnes budova tvoří jeden celek nově s vybudovaným parkovacím domem, který jako kdyby větší stavbu dokonale kopíroval,“ upřesňuje Auer.

Místo pro všechny
Hlavním požadavkem rekonstrukce, bylo přetvořit okolí velkého sálu, který navíc musel zůstat zachován, neboť se jednalo o oblíbené místo prestižních setkání laureátů Nobelových cen. Ostrovní hala byla postavena na počátku 80. let a od té doby zůstala prakticky stejná. „Bylo potřeba prostor trochu provzdušnit a přinést do něj závan současné moderní doby, ale zároveň zachovat genius loci a emocionální náboj,“ vypráví architekt Auer. Ten musel řešit i další zadání – jak udělat prostor dostatečně variabilní na to, aby mohl sloužit také jako víceúčelové kongresové centrum. „Chtěli jsme vytvořit skutečné místo pro setkávání. Prostor, který bude stejně dobře sloužit pro soukromé akce, jako pro velké oficiální události. To se nám naštěstí povedlo, takže dnes hala díky chytrému předělovacímu systému nabízí mnoho variant, jak prostor uspořádat s ohledem na konkrétní akci. Kromě toho jsme se při realizaci snažili využít výhodné polohy, kdy je budova orientována směrem k jezeru,“ popisuje klíčové aspekty Auer. Také díky tomu se dnes Ostrovní hala pyšní příjemnou „jezerní“ restaurací, která slouží nejen turistům a prestižním hostům, ale také místním obyvatelům.

Střecha jako dominanta
Jedním z klíčových momentů celé rekonstrukce byl výběr optimální střešní krytiny a vůbec volba podoby nové střechy. Tvar střechy je poměrně členitý a tvoří ho 38 různých ploch, jež mají odlišný sklon, velikost i směr. „Jako optimální se nám proto jevila střešní krytina Falzonal od společnosti PREFA Aluminiumprodukte. Navíc rekonstrukce probíhala v měsících, kdy kulminovala turistická sezóna, takže šlo i o rychlost. S krytinou PREFA se pracuje velmi snadno, což nám ušetřilo množství drahocenného času, a také celkový výsledek přesně odpovídá našim představám,“ uzavírá majitel pokrývačské firmy, Johannes Bernwieser.


Ostrovní hala

Země: Německo
Objekt, místo: víceúčelová hala, Lindau
Typ stavby: novostavba
Architekti: Auer Weber Architekten München, Arch. Moritz Auer
Realizace: Täumer GmbH, Johannes Bernwieser
Typ střechy: PREFA Falzonal
Barva střechy: zvláštní barva na přání
FOTOGRAFIE: Croce & WIR

podle podkladů společnosti PREFA Aluminiumprodukte


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

18. 1. 2020 21:44:29. Re: Ostrovní hala. Jitka

 
 
 
 

18. 1. 2020 21:44:29. Re: Ostrovní hala. Jitka

  Střecha vypadá nádherně. Moc by mě zajímalo, jak se uplatňuje v celkovém pohledu na město z výšky.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

28. 2. 2020 08:15:31

Re: Rozhledna na vrchu Šibeník

Připadá mi to jako politizování situace kolem členství v EU, které cílí na lidi bez znalostí souvislostí a bez zájmu o politiku. Hurá, podívejte jak je EU dobrá! Všude i v autobusech nálepky, jak se EU spolupodílí na všem, málem i na výrobě betonových tvárnic na chodníky a sirky do krabiček. Samá podlost! My zatím platíme do fondů EU méně, než kolik čerpáme, ale proč čerpáme na takovéto téměř bezvýznamné stavbičky miliony, když nám kulhají investice i peníze do oprav všech typů silnic? Proč naši řidiči denně bourají po srážce se zvěří? Na I.třídách a dálnicích? Protože nemáme oplocení a podchodu i mosty pro zvěř, aby nemusela přes cestu pod kola aut! Toto má být smysluplná investice za stovky milionů!! Kdo to nezažil, neví, co to je za nezměrný děs, který někteří řidiči zaplatí životem nebo doživotním zmrzačením, a nejen oni. ale i jejich děti, partneři, rodiče. O likvidaci majetku a zruinování některých z nich nemluvě. Mně takto rozhledny připadají jako aktivity Kocourkovských občanů. Není těch stovek pitomostí v této zemi už moc? Celý den by na jejich výčet nestačil! Také pokus primátora Macury v Ostravě prosadit novou 3 km tramvajovou trať v Porubě tam, kde ji nikdo nepotřebuje a dokonce většina občanů odmítá, patří do této kategorie pomatenosti, protože zase jde o to, že nějaký spolek amatérů omylem zvolených ve volební euforii na Magistrátě odsouhlasil, že na to může Ostrava dostat víc než miliardu z dotací. Slabomyslnost lidiček bez významu hold v této zemi stále má podivnou váhu! Jak dlouho ještě bude blbost tolerována?

20. 2. 2020 18:50:35

Re: Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje.

Polemika o výškových budovách nikdy neskončí. Dnes je to již otázka prestiže, nikoliv potřeby. Kdo výš, je geroj, je víc. Viz Arabský svět i dálný asijský východ. Blbost lidská vítězí. Ale žižkovská trojka od Evy Jiřičné nejsou mrakodrapy, to je úchvatný návrh, jak zaplnit místo po telekomunikační věži a kdo zná podrobně a detailně souvislosti, musí se paní Jiřičné poklonit. Věřím, že její kouzelný návrh bude realizován a rozhodně nemá pražádný vliv na panoráma Prahy, notabene historického centra. On tu někdo v této části Žižkova vidí historické centrum? Nákladové nádraží, konec jedné části Prahy, příliš vzdálené od toho centra, které obdivují miliony cizinců, i Čechů a Moravanů. A co Letná, tam blob Kaplického nebyl vedle panoráma staré Prahy? Tam byl, hned vedle. A kolik bojovníků ho prosazovalo, že? Proti nás bylo asi víc, tak to monstrum stát nebude. Ale návrh Jiříčné je naprosto něco jiného. Ve všech myslitelných hodnotitelných směrech. Skvěle zasazen do oblasti, i výškově, i polohově, i s ohledem na dopravní poměry. Pojďme ho podporovat proti hlupákům, kteří sice mají akademický titul, ale v hlavě něco zřejmě jiného, než lidské moudro. Postižení člověka se projevuje všelijak, je těžká doba, když podle expertů má 20% vysokoškolských absolventů duševní poruchu různého typu. Ono to možná i tady bude vidět. Nechť postižení prominou, ale léčení může být v Klecanech i zdarma, u profíků.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz