Palác Prinkipo

Palác Prinkipo

(14. 2. 2020) Největší dřevěné budově Evropy hrozí u Istanbulu zřícení

   
 
 
 
 

Palác Prinkipo

(ČTK) - Největší dřevěné budově Evropy, která stojí na jednom z Princových ostrovů u Istanbulu a která je i druhou největší dřevěnou stavbou na světě, hrozí zřícení. Upozornili na to tento týden v tureckém parlamentu opoziční poslanci, kteří vyzvali ministerstvo kultury, aby tuto jedinečnou stavbu zachránilo. Informovala o tom nezávislá turecká tisková agentura bianet.

"Ministerstvo kultury dokáže získat fondy na obnovu tureckých a muslimských kulturních památek různě ve světě. To samé by mělo udělat s ochranou křesťanských staveb, protože i ony jsou součástí tureckého kulturního dědictví,"
řekl agentuře bianet poslanec Tuma Çelik. Vyjádřil obavy, že budova nemusí vydržet další zimu.

Takzvaný Palác Prinkipo, známý též jako sirotčinec Prinkipo, patří nyní opět řecké pravoslavné církvi. Podle Çelika byla ale dlouho ve správě turecké vládní agentury a patriarchát s budovou nemohl nic dělat. Právě spory kolem vlastnictví budovy v minulosti přispěly k jejímu chátrání.

Palác Prinkipo, která má 20 000 metrů čtverečních užitné plochy, postavila na ostrově Büyükada v roce 1898 jako luxusní hotel a kasino společnost Wagons-Lits, zakladatelka slavného Orient Expressu. Tehdejší sultán Abdülhamida II. ale nakonec provozování hotelu s kasinem nepovolil a budovu koupila manželka prominentního řeckého bankéře, která ji darovala konstantinopolskému patriarchátu.

Církev z rozsáhlého komplexu udělala sirotčinec, jímž prošlo na 5800 dětí. Dětský domov byl uzavřen v roce 1964 v době vyostřeného sporu Turecka s Řeckem kvůli událostem na Kypru. Budovu posléze převzal turecký stát, který ji nechal chátrat. Vážně poškozena byla v roce 1980 v důsledku požáru, kdy se zřítila část střechy.

V roce 2012 zařadila sirotčinec Prinkipo na svůj seznam ohrožených památek nevládní organizace Světový památkový fond (WMF) a v roce 2018 ji na seznam ohroženého kulturního dědictví zařadila nezisková organizace Europa Nostra.

Jedinou dřevěnou budovou světa, která velikostí předčí sirotčinec Prinkipo, je buddhistický chrám Tódaidži v japonském městě Nara.

Doplněno Stavbaweb:
Informace o historii a fotografie současného stavu objektu najdete v článku 100+1: Istanbulský sirotčinec Prinkipo: Největší dřevěná budova v Evropě se rozpadá



 
 
 
 
40.860833
29.123333
Palác Prinkipo

Palác Prinkipo

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz