Palác Prinkipo

Palác Prinkipo

(14. 2. 2020) Největší dřevěné budově Evropy hrozí u Istanbulu zřícení

   
 
 
 
 

Palác Prinkipo

(ČTK) - Největší dřevěné budově Evropy, která stojí na jednom z Princových ostrovů u Istanbulu a která je i druhou největší dřevěnou stavbou na světě, hrozí zřícení. Upozornili na to tento týden v tureckém parlamentu opoziční poslanci, kteří vyzvali ministerstvo kultury, aby tuto jedinečnou stavbu zachránilo. Informovala o tom nezávislá turecká tisková agentura bianet.

"Ministerstvo kultury dokáže získat fondy na obnovu tureckých a muslimských kulturních památek různě ve světě. To samé by mělo udělat s ochranou křesťanských staveb, protože i ony jsou součástí tureckého kulturního dědictví,"
řekl agentuře bianet poslanec Tuma Çelik. Vyjádřil obavy, že budova nemusí vydržet další zimu.

Takzvaný Palác Prinkipo, známý též jako sirotčinec Prinkipo, patří nyní opět řecké pravoslavné církvi. Podle Çelika byla ale dlouho ve správě turecké vládní agentury a patriarchát s budovou nemohl nic dělat. Právě spory kolem vlastnictví budovy v minulosti přispěly k jejímu chátrání.

Palác Prinkipo, která má 20 000 metrů čtverečních užitné plochy, postavila na ostrově Büyükada v roce 1898 jako luxusní hotel a kasino společnost Wagons-Lits, zakladatelka slavného Orient Expressu. Tehdejší sultán Abdülhamida II. ale nakonec provozování hotelu s kasinem nepovolil a budovu koupila manželka prominentního řeckého bankéře, která ji darovala konstantinopolskému patriarchátu.

Církev z rozsáhlého komplexu udělala sirotčinec, jímž prošlo na 5800 dětí. Dětský domov byl uzavřen v roce 1964 v době vyostřeného sporu Turecka s Řeckem kvůli událostem na Kypru. Budovu posléze převzal turecký stát, který ji nechal chátrat. Vážně poškozena byla v roce 1980 v důsledku požáru, kdy se zřítila část střechy.

V roce 2012 zařadila sirotčinec Prinkipo na svůj seznam ohrožených památek nevládní organizace Světový památkový fond (WMF) a v roce 2018 ji na seznam ohroženého kulturního dědictví zařadila nezisková organizace Europa Nostra.

Jedinou dřevěnou budovou světa, která velikostí předčí sirotčinec Prinkipo, je buddhistický chrám Tódaidži v japonském městě Nara.

Doplněno Stavbaweb:
Informace o historii a fotografie současného stavu objektu najdete v článku 100+1: Istanbulský sirotčinec Prinkipo: Největší dřevěná budova v Evropě se rozpadá



 
 
 
 
40.860833
29.123333
Palác Prinkipo

Palác Prinkipo

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz