Paluba Hamburk

Z historie
Plzeňské hradební brány jako poslední prvky opevnění byly postupně bořeny podle potřeby rostoucího provozu – Litická r. 1804, Pražská r. 1822, Říšská r. 1833 a Malická r. 1849. Nicméně roku 1861, kdy v Plzni zastavil první vlak, resp. roku 1907, kdy byla dokončena dnešní výpravní budova hlavního nádraží, vznikla brána nová, moderní. Hlavní vlakové nádraží je od té doby místem kudy do Plzně každodenně vstupuje nejvíce lidí.

V rámci pouhé jedné dekády mezi 80. a 90. lety dvacátého století, kdy vyvrcholila degradace centra způsobená socialistickým plánováním, bylo území definitivně umrtveno a destabilizováno. Byly tu vybudovány objekty málo slučitelné s městem: Správní budova SNB (dnes Krajské ředitelství policie) a kulturní dům ROH (tzv. Dům hrůzy u Radbuzy). Zároveň proběhly rozsáhlé demolice a výstavba kapacitních komunikací I. třídy, které vytvořily téměř čtyři hektary území nikoho s dopravním koridorem o šířce 75 m a délce téměř 400 m. Hlavní nádraží odděluje od centra města; jediným opatřením a možností prostupu pro pěší byl podchod, zútulněný několika obchody.

Od první dekády 21. století se město snaží oživit svoji centrální oblast, zejména okolí hlavního vlakového nádraží jako bránu do města. V roce 2007 vznikl první z dvou přechodů přes Sirkovu ulici napojující tramvajové zastávky, do té doby přístupné pouze podchodem. V roce 2013 byl realizován boční vstup do nádraží jako zlepšení propojení přestupního uzlu. V roce 2018 byla dokončena první etapa autobusového terminálu v místě uvolněném po rekonstrukci areálu vlakového nádraží. Zásadně tak vzrostl význam bočního výstupu. Celkový záměr terminálu počítal kromě jiného s navazující výstavbou provozní a odbavovací budovy, jejíž projekce byla vlivem okolností pozastavena. Vznikla tedy potřeba nalézt řešení pro nevyužitý prostor s vysokou intenzitou pohybu lidí.

Brána do budoucnosti
Město má v území dlouhodobé plány, měl by tu vzniknout polyfunkční soubor staveb členěný do bloků v místě bývalého „Domu hrůzy“. V plánu je dostavět blok domů podél Sirkové ulice, dokončit zbývající etapy autobusového terminálu a zrekonstruovat křižovatku Americká – Sirková i navazující veřejná prostranství a zajistit tak podmínky pro komfortní pohyb a pobyt pěších (tento projekt je ve fázi DUR).

Vzhledem k významu místa nelze čekat na dokončení projektů v úplném provizoriu. Jako vhodná forma řešení se ukázalo modulární řešení „pop-up“ architekturou. Projekt Paluba Hamburk představuje dočasné řešení před dokončením dalších etap terminálu, a tak kromě obecného zlepšení kvality prostředí zajišťuje i základní zázemí pro cestující, návštěvníky i místní.

 
Palubu Hamburk tvoří soubor tří bloků (info, gastro, cyklo) kontejnerových sestav a upravené veřejné prostranství. Blok čtyř provozoven s kvalitní gastronomií je sestaven z devíti modulů. Ústřední blok s turistickým informačním centrem, prezentačním prostorem pro významné projekty města i kraje a vyhlídkovou terasou a věží, tvoří deset modulů – tento objekt je díky věži zároveň orientačním bodem. Poslední část tvoří šest modulů, kde je umístěno zázemí, tj. sklad a WC, ale zejména zázemí pro cyklistiku či mikromobilitu, tj. dva moduly veřejných krytých odstavů a jeden modul s uzamykatelnými boxy pro kola a různá vozítka a dále jeden modul vyhrazený pro koloběžky scoobike.

 
Hlavní a nejvýpravnější částí veřejného prostoru je spojující terasa – paluba, která propojuje bloky gastronomie, informací i mobility a navazuje na výstupy z vlakového i autobusového nádraží. Paluba je zakončená dřevěnými pobytovými schody a navazuje na univerzální prostor, který slouží jako rozšíření pobytové plochy pro příležitostné akce. Aby ovšem nikdo nebyl na pochybách, že je prostor určen především pro pobyt a pohyb pěších a umisťování uměleckých děl a není technickou manipulační plochou, byl asfaltový povrch opatřen ušlechtilým světle šedým nátěrem, který navíc omezuje přehřívání v letních měsících.

 
Poslední úpravou veřejného prostoru je kultivace navazující trávníkové plochy, spočívající ve výsadbě stromů a provedení zasakovacího poldru. U Paluby Hamburk jsme využili extenzivní zelené střechy, abychom zadrželi dešťovou vodu a nemuseli řešit kapacitní svody do kanalizace. Pro omezení přehřívání modulů se srážková voda převádí do poldru v trávníkové ploše; její přebytky přepadají do uliční vpusti. Více než desítka stromů, především dva platany v ploše terasy zajistí stínění a chlazení prostoru.

 
Pro celý záměr byly důsledně uplatněny zásady Manuálů označování provozoven a reklamy ve veřejném prostoru, a tak je prostor osvěžující i absencí vizuálního smogu.

Jaroslav Holler
Foto: Matěj Hošek

Autoři: Bohuslav Strejc, Ondřej Janout, Jan Běl; spolupráce Jaroslav Holler, Lucie Tlustá, Anna Eštoková, Tereza Fialová
Generální dodavatel: CUBESPACE
Dodavatel úložného systému: CUBESAVE
Dodavatel interiéru: MY DVA
Realizační náklady: 25 mil. Kč