Památník válečných veteránů v parku Československých letců v Ostravě
(13. 7. 2022) Pavla Sceranková
Památník válečných veteránů v parku Československých letců v Ostravě
Památník válečným veteránům v parku
Československých letců v Ostravě tvořený třemi kužely, kolem kterého již
pár týdnů zkoumavě chodí řada lidí, byl po dokončení představen veřejnosti.
Centrální místo důstojně připomíná všechny veterány, kteří nasazovali, nasazují
a budou nasazovat své životy v boji za svobodu a demokracii. Návrh
památníku vzešel z výtvarně-architektonické soutěže, kterou organizovalo
město Ostrava a uspěla v ní sochařka Pavla Sceranková.
„Záměr jako takový vzešel z iniciativy Armády ČR, město Ostrava tento úkol přijalo s podmínkou realizace díla prostřednictvím soutěže. Samotná soutěž, dlouhodobé diskuse nad zadáním i návrhy ukázaly, o jak nelehký úkol se jedná. Pokud jsme však nechtěli prvoplánové řešení, museli jsme tomu věnovat čas a dát důvěru odborné části poroty i autorce. Vyplatilo se to. Nový památník je dynamický, působí nadčasově, autoři zachytili i zkušenosti veteránů v textech na okruží. Komentáře účastníků bojů jsou symbolické a mnohé jistě povedou k zamyšlení. Teď možná víc než kdy jindy,“ konstatovala náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.
Autorkou realizace je sochařka Pavla Sceranková, na uměleckém řešení se podílel také spisovatel a básník Ondřej Buddeus. Památník byl vybudován dle jejich návrhu, který zvítězil ve výtvarně-architektonické soutěži. Nový památník tvoří tři kužely, se kterými může návštěvník pohybovat v žulových drahách a měnit tak význam slov, umístěných na okruží. Kužely putující v prostoru jsou symboly lidí, vracejících se z válečných cest a hledajících své místo. Získané zkušenosti z války jejich hledání uzavírá v kruhu, objekty tak nemají své pevné místo, trochu „překáží,“ nikoliv proto, že by byly zbytečné, ale proto, že pro ně neexistuje místo, jež by odpovídalo zažitým zkušenostem. Největší kužel představuje mimořádnou situaci války, druhý reflektuje všednodennost. Nejmenší objekt prezentuje situaci tady, po konfliktu, tematizuje mlčení, to, o čem nelze hovořit.
„Chtěla jsem vytvořit takové místo paměti, do kterého může divák vstoupit a symbolicky v něm projít kus cesty společně s těmi, kteří nesou zkušenost války a jsou ochotni položit svůj život za hodnoty, které sdílí naše společenství,“ říká Pavla Sceranková. Ondřej Buddeus dodává: „Snažili jsme se, aby výběr výrazů, obratů a motivů byl věcný, důstojný, s naprostým respektem k bojovnicím a bojovníkům, jejich příběhům a zkušenostem, vojenským i osobním hodnotám a abychom se – slovy jednoho z veteránů – nedopustili žádného ‘hraní na city’.“
Objekty jsou opatřeny slovy veteránů a zachycují jejich osobní zkušenost i kolektivní příběh. Návštěvník tak má symbolickou možnost sdílet zkušenost veteránů. Tvůrci vedli rozhovory s válečnými veterány z novodobých konfliktů po roce 1989 (Afghánistánu, Mali, Balkánu...) a 2. světové války. Zdrojem cenných informací byly i rozhovory, jež zaznamenává projekt Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací Vojenského historického ústavu, dokumentujících události z novodobých misí. Slova válečných veteránů odlišují ostravský památník od jiných, zpravidla nesoucích jména padlých či různé citáty. Texty umístěné na okruží se po setmění rozsvítí.
Sochařka Pavla Sceranková je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze, působila např. Kanadě, Maďarsku aj. Její plastiky se vyznačují estetickou autonomií a čistotou, často se váží ke konkrétnímu místu a mnohdy vyzývají diváka k součinnosti. Je autorkou řady samostatných výstav v renomovaných galerijních institucích. Ondřej Buddeus absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, je nositelem Ceny Jiřího Ortena nebo Magnesia Litera, jeho texty byly přeloženy do řady jazyků. V současnosti působí na Akademii výtvarných umění v Praze.
„V roce 2013 byl poprvé veřejně komunikován návrh na výstavbu Památníku válečným veteránům, který by spojil tři etapy historie našeho veteránství, a poprvé by v rámci České republiky připomínal i vojáky Armády České republiky – naše novodobé veterány. Výsledná podoba památníku je nejen připomenutím vojáků, kteří v minulosti prošli válečnými konflikty, kteří jsou aktuálně příslušníky armádních misí, ale svojí nadčasovostí je i dílem, které bude vždy vyjadřovat respekt vojákům, kteří budou plnit své úkoly při nasazení v zahraniční,“ řekl plukovník Jaroslav Hrabec, který je autorem myšlenky vybudování památníku.
Výroba památníku byla zahájena v září roku 2021 a instalace pak byla dokončena v květnu 2022. Samotné realizaci díla předcházela soutěž. Nejprve v roce 2019, kdy přesto, že bylo doručeno 27 návrhů, tak žádný z nich nenaplnil očekávání poroty a nebyl tedy vybrán. Soutěž byla zrušena s doporučením na úpravu. Město tak v roce 2020 vyhlásilo soutěž novou. Porota složena jak z uznávaných zástupců umělecké sféry (např. Petr Dub, umělec a pedagog, Marie Foltýnová, historička umění a kurátorka veřejné plastiky, Kurt Gebauer, sochař a pedagog), tak ze zástupců Armády České republiky a veřejné správy jako nejvhodnější návrh vybrala dílo Pavly Scerankové a Ondřeje Buddeuse.
Autoři dílo nejen navrhli, ale také jako celek projekčně připravili a zrealizovali. Vítězný návrh doznal dílčích úprav v důsledku požadavků dotčených subjektů. Například původní umístění jednoho z kuželů do tělesa chodníku muselo být změněno, s ohledem na existenci inženýrských sítí a kořenových systémů stromů byly zmenšeny průměry drah a kuželů. Náklady na vybudování památníku činily 5 240 000 korun (včetně DPH), přičemž většinu hradilo město Ostrava. Dílčími příspěvky se podílejí prostřednictvím dotace Moravskoslezský kraj (700 000 korun) a městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz (500 000 korun). Částka zahrnuje náklady na soutěž, služby technického dozoru, náklady na projekt a samotnou realizaci. Památník byl umístěn v parku registrovaném jako významný krajinný prvek, plocha skýtá vzrostlou zeleň, je obklopen obytnou zástavbou i administrativními bloky a hojně využíván rezidenty.
Tisková zpráva
Základní informace o objektu
Kategorie
Veřejný prostor/landscaping
Komentáře ke článku
14. 7. 2022 15:14:10. Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v... valek
23. 7. 2022 17:10:17. Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v... Jitka
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze. |
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné. |
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou
17. 6. 2022 16:51:50
Re: Architektonická soutěž Svazková škola Pode Vsí
Autor tiskové zprávy by před 50 lety dostal na základní škole z češtiny za 3 hrubé chyby čtyřku. Odolena je přivlastňovací přídavné jméno a jako takové se neskloňuje!
9. 6. 2022 23:00:22
Re: Debata o propojení centra Ostravy a Dolní oblasti Vítkovic
Přítomnost Tomáše Macury a Zuzany Bajgarové je hodně kvalifikovaný důvod, proč se této debatě vyhnout. Lidé, kterým chybí soudnost a zdravý respekt k urbanismu a k lidem, kteří v Ostravě žijí, nemají mít právo diskutovat o tom, jak se mění Ostrava, i když jsou jen žel velkým omylem ve vedení města. Pro mnoho občanů jsou ostudou naší ostravské municipality. Zejména amatérská kariéristka Bajgarová.
7. 6. 2022 18:12:02
Re: Nový Hlavák dostal zelenou. Projekt osobně představili nejvy...
Předpokládám, že jako u Vltavské koncertní haly, budou opět ve veřejné a anonymní soutěži, vybrání k účasti kolektivy již veřejné a známé.........