V Česku vzniklo historicky první energeticky úsporné zdravotnické
zařízení na světě splňující nejpřísnější standardy pasivních domů. Stal
se jím nedávno otevřený pavilon II. Interní kliniky gastroenterologie a
geriatrie Fakultní nemocnice v Olomouci. Jako první nemocnice v tuzemsku
navíc využívá i progresivní technologie chlazených stropů. Za unikátní
architektonickou koncepcí stojí ateliér Adam Rujbr Architects, člen
oborové organizace České rady pro šetrné budovy.
„Ačkoli u
nás i ve světě vzniká poslední dobou čím dál více energeticky úsporných
staveb, a to jak v soukromé, tak i veřejné sféře, v oblasti
zdravotnictví se jedná o naprostou novinku. Se stavbou nemocnice v
pasivním standardu sice jako první začali Němci ve Frankfurtu nad
Mohanem, ale jako první byla letos dokončena právě klinika v Olomouci,“
uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Objekt olomoucké kliniky vyniká řadou inovativních technologických a
konstrukčních řešení. Pomocí zelené retenční střechy efektivně hospodaří
s dešťovou vodou, zužitkovává odpadní teplo, k prosvětlení interiéru
využívá v maximální míře denní světlo a díky použitým materiálům
umožňuje i variabilní změnu dispozic místností dle aktuálních požadavků.
Navržený je jako budova s téměř nulovou spotřebou energie a šetří tak
nemalé výdaje na provoz budovy. Pořizovací náklady na výstavbu byly tedy
sice na počátku o něco málo vyšší než u klasické stavby, mnohonásobně
se však vrátí během celého životního cyklu úsporného objektu. Oproti
jiným tuzemským nemocnicím je totiž energetická náročnost kliniky v
pasivním standardu 10x nižší.
Světlo jako lék a inovace v chlazení
Pětipodlažní
budova s jedním podzemním podlažím je záměrně postavena na půdorysu ve
tvaru písmene „U“. Tak je nejlépe možné dostat přirozené denní světlo do
všech jejích částí, a to i na tradičně temnější místa, jako jsou
schodiště či chodby. Architekti proto pečlivě vybírali i velikost oken a
dalších prosklených ploch. Pro pacienty a personál je prosvětlený
interiér mnohem příjemnější a lépe se v něm orientují. Regulovatelné LED
osvětlení pak denní světlo vhodně doplňuje v závislosti na potřebné
intenzitě. Optimální poměr prosklených a plných částí fasády byl klíčový
i z hlediska zabránění přehřívání interiéru během léta. Podařilo se tak
vytvořit šetrný objekt, který dokáže uložit a později využít
přebytečnou energii a teplo. K vytápění a chlazení proto nový pavilon
nepotřebuje téměř žádnou energii. Hodnota měrné potřeby tepla i chladu
se tak ročně pohybuje do 15 kWh na m2. Ke snižování vysokých teplot v
interiéru slouží také inovativní chlazené stropy. „Jedná se o maximálně
šetrný způsob chlazení, kdy nedochází k proudění vzduchu. Toto řešení
minimalizuje náklady, navíc přináší mnohem větší uživatelský komfort, a
to nejen pro alergiky či astmatiky. Vznikla tak stavba, která posouvá
soudobý standard zdravotnických zařízení směrem k vyšší kvalitě a
šetrnosti, což by se do budoucna mělo stát normou,“ podotýká Adam Rujbr,
autor architektonického návrhu.
Chytré konstrukční řešení – nadčasovost a flexibilita
Klinika
je inovativní i svým dispozičním řešením. Je totiž navržena a postavena
v souladu s požadavky cirkulární ekonomiky tak, aby se jednotlivá patra
dala v budoucnu přestavět dle aktuálních potřeb a nároků nemocnice. To
je možné díky speciálním sádrokartonovým příčkám. Klíčovým požadavkem na
stavbu pavilonu byla i rychlá dostupnost a snadný pohyb do dalších
částí nemocničního komplexu. V areálu se tak nachází kryté spojovací
mosty a oddělené trasy pro lékaře a pacienty. Objekt využívá i podzemní
potrubní poštu, která urychluje a usnadňuje odesílání vzorků do
laboratoří.
Technologie BIM: součinnost klíčem k úspěšnému projektu
Při
návrhu a výstavbě kliniky projektanti a stavební firma využívali
digitální inovativní technologii projektování BIM. „BIM je progresivním
nástrojem současného stavebnictví a významně celý proces od návrhu
projektu přes jeho realizaci až po následný provoz usnadňuje,
zpřehledňuje a pomáhá tak k optimalizaci budovy. Snižuje se díky tomu
chybovost řešení, snadněji se provádějí úpravy a koordinují jednotlivé
profese i postupy výstavby,“ shrnuje přínosy BIM Simona Kalvoda.
Inovativní a komplexní přístup při navrhování budovy ocenili i zástupci
nemocnice. Do procesu projektování, při němž je důležitá součinnost
všech klíčových aktérů, se totiž zapojilo vedení i zdravotnický
personál. Ten měl možnost do budoucí podoby projektu zasahovat a
zúčastnil se také ukázky technologie chladících trámů ve Vídni. Nový
pavilon II. interní kliniky gastroenterologie a geriatrie vyšel
olomouckou nemocnici na necelých 398 milionů korun, přičemž bezmála
třetinu výdajů pokryla dotace Ministerstva zdravotnictví. Státní podporu
na realizace a rekonstrukce veřejných budov lze však čerpat i v rámci
Operačního programu Životní prostředí, financovaného z evropských fondů,
a to až do konce října 2019.
tisková zpráva
Doplněno Stavbaweb:
Projekt na stránkách autorů najdete ZDE.
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
To tlumení zvuku je tam docela slušné, co tak koukám.
Mohu poprosit víc info co se týče stavby domu z těchto cihel prosím? Alespoň v nějaké skrácené verzi klidně 😁…
I to byl důvod, proč jsme si na stavbu domu vybrali právě cihly Heluz. Jasně, šlo hlavně o ty technické…