Před 120 lety byla otevřena Petřínská rozhledna

Před 120 lety byla otevřena Petřínská rozhledna

(22. 8. 2011) Rozhledna byla vystavěna pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů Dr.Viléma Kurze a Vratislava Pasovského jako volná kopie Eiffelovy věže v Paříži. S tímto projektem seznámil Dr.Vilém Kurz v lednu r. 1890 českou veřejnost článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“. Práce podle plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka byly započaty 16. března a dokončeny 20. srpna roku 1891, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena. Byly položeny 11 metrů hluboké základy a na nich vystavěna 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody - jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celková výše rozhledny je 63,5 m. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. (zdroj Wikipedie)

 
 
 
 

Před 120 lety byla otevřena Petřínská rozhledna

Rozhledna byla vystavěna pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů Dr.Viléma Kurze a Vratislava Pasovského jako volná kopie Eiffelovy věže v Paříži. S tímto projektem seznámil Dr.Vilém Kurz v lednu r. 1890 českou veřejnost článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“. Práce podle plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka byly započaty 16. března a dokončeny 20. srpna roku 1891, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena. Byly položeny 11 metrů hluboké základy a na nich vystavěna 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody - jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celková výše rozhledny je 63,5 m. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. (zdroj Wikipedie)


Praha 18. srpna (ČTK) -
Oproti svému předobrazu, pařížské Eiffelovce, je petřínská rozhledna pětkrát nižší. I to ale stačí k tomu, aby ze svého ochozu ve výšce 51 metrů nad zemí nabídla jedno z nejkrásnějších pražských panoramat. Výhledem na Malou Stranu, Strahov a Nové Město se mohli návštěvníci poprvé pokochat 20. srpna 1891, kdy byla rozhledna u příležitosti Zemské jubilejní výstavy oficiálně zpřístupněna.

S nápadem vybudovat v Praze rozhlednu "v podobě věže Eiffelovy" přišli členové Klubu českých turistů, kteří se v roce 1889 vypravili na světovou výstavu do Paříže. Po návratu do vlasti založili Družstvo rozhledny na Petříně, které začalo shromažďovat potřebný kapitál. Členové spolku zároveň přesvědčili magistrát, aby pro vyhlídkovou věž poskytl pozemek a podpořil související projekt lanové dráhy.

Podle původních představ měla rozhledna vyrůst na horní hraně petřínského svahu v ose řetězového mostu přes Vltavu (předchůdce současného mostu Legií). V těchto místech však z Petřína vybíhá úzký hřeben, který se pro stavbu nehodil. Proto dostala přednost méně spektakulární, ale praktičtěji situovaná parcela v blízkosti kostela svatého Vavřince.

Vypracování projektu bylo svěřeno inženýrům Františku Prášilovi a Juliu Součkovi. Pod jejich vedením vznikl plán 60 metrů vysoké ocelové věže s půdorysem ve tvaru osmiúhelníku. Horní ochoz měl podle všech předpokladů poskytnout výhled nejenom na přilehlou Malou Stranu či Pražský hrad, ale i na vzdálené hory Kleť, Milešovku či Sněžku.

Zemní práce v místě budoucí rozhledny zahájili dělníci v polovině března 1891. Jako časově nejnáročnější se ukázala být stavba podzemních technických prostor a pavilonu s restaurací. Teprve po jejich hrubém dokončení bylo možné začít s montáží samotné věže, kterou dodala Pražská mostárna. Příhradová konstrukce z kladenské oceli rostla jako z vody, takže už 2. července dosáhla konečné výšky, a na konci téhož měsíce byla zkolaudována.

Půvabný panoramatický výhled na Prahu a její okolí přilákal několik set zvědavců ještě před oficiálním otevřením rozhledny 20. srpna 1891. Cestu k ještě ne úplně dokončené vyhlídkové věži jim usnadnila nově postavená lanová dráha z Újezdu, která byla zprovozněna o měsíc dříve než rozhledna.

Petřínská rozhledna se záhy stala oblíbeným turistickým magnetem, kterým zůstává dodnes. Moc však nechybělo, a její osud mohl být na konci 30. let minulého století zpečetěn. Když v březnu 1939 navštívil okupovanou Prahu nacistický vůdce Adolf Hitler, měl vyjádřit přání, aby rozhledna zmizela, protože prý kazí výhled z Pražského hradu.

Diktátor padl, rozhledna zůstala. Ani tak ale neměla úplně vyhráno. Počátkem 50. let totiž padla do oka technikům, kteří připravovali spuštění televizního vysílání v metropoli. Kvůli instalaci vysílací techniky bylo nutné zrušit výtah a uzavřít nižší ze dvou vyhlídkových kabin. Nejviditelnější změnou ale bylo sejmutí královské koruny s vlajkovou žerdí, kterou na vrcholku stavby nahradil nástavec s anténami.

Instalace vysílače odstartovala úpadek Petřínské rozhledny. Zub času, neúprosně nahlodávající železnou konstrukci i obě točitá schodiště, způsobil, že stavba musela být na konci 70. let uzavřena. Neutěšená situace trvala až do roku 1991, kdy byla "pražská Eiffelovka" po nezbytných opravách zpřístupněna u příležitosti Všeobecné československé výstavy. O osm let později se petřínská rozhledna dočkala generální rekonstrukce, díky níž se stará dáma opět zaskvěla v plné kráse.

www.petrinska-rozhledna.cz 

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Ostatní

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře
 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz