Přelouč vybírá z návrhů podobu nové knihovny

Přelouč vybírá z návrhů podobu nové knihovny

(13. 2. 2020) Do rozhodování zapojuje i veřejnost, hlasovat může v internetové anketě

   
 
 
 
 

Přelouč vybírá z návrhů podobu nové knihovny

(ČTK) - Město Přelouč na Pardubicku vybere ze čtyř architektonických návrhů novou podobu knihovny, kterou chce v příštích letech postavit za evropské dotace. Do rozhodování zapojuje i veřejnost, hlasovat může v internetové anketě. Zastupitelé vyberou vítězný návrh 3. března. ČTK to řekl místostarosta Ivan Moravec (Nezávislí pro Přelouč).

Moderní vzhled knihovny navrhli mj. architekti Martin Hájek, Milan Košař a Soňa Formanová. Například Košař vytvořil budovu, jejíž okna připomínají knížky poskládané v regálech. Historizující vzhled má knihovna od Pavla Maléře, jehož návrh v internetové anketě zatím vede.

"Návrh architekta Maléře se mi osobně moc líbí, dobře pracuje i s vnitřními prostory. Ale líbil se nám i návrh od architektky Formanové, moc pěkně se věnuje i prostoru ve dvoře. Povedené jsou vlastně všechny návrhy. Rozhodnou zastupitelé," řekl Moravec.

V projektu museli architekty zohlednit potřebný prostor pro knihovnu a její část pro děti a část pro dospělé a navrhnout místnosti pro spolky. Cena za realizaci projektů je orientačně od 60 do 90 milionů korun. Návrh Martina Hájka počítá i s podzemním parkovištěm, což cenu zvyšuje. Podle místostarosty ale město požadavek na parkovací místa nemá.

Knihovna má stát na rohu náměstí v místech současného domu č.p. 27, který město zbourá. Bude vedle domu s podloubím. Stávající objekt je z 20. let minulého století a nemá památkovou ochranu. Dřív tam byl internát zemědělského učiliště a předtím byty místní záložny. Oprava domu by podle města byla nákladnější než nová stavba.

Město již rozhodlo, že v dotačním období EU od roku 2021 požádá o evropské dotace, které bude poskytovat program Integrovaných územních investic (ITI) hradecko-pardubické aglomerace. "I kdybychom žádnou dotaci nedostali, museli bychom knihovnu řešit, ale asi o něco pomaleji. Stávající knihovna je nedostatečná, když chtějí knihovnice koupit novou knížku, starou musí vyhodit, protože ji nemají kam dát," řekl Moravec.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz