Přestavba sportovního areálu Prokopávka v Plzni

Přestavba sportovního areálu Prokopávka v Plzni

(17. 10. 2019) Autorem projektu je společnost ARCHDYNAMIC

   
 
 
 
 

Přestavba sportovního areálu Prokopávka v Plzni

Město Plzeň nechá kompletně přestavět a zrevitalizovat městský sportovní areál Prokopávka. Stavba potrvá 20 měsíců a vyjde na 183 milionů korun bez DPH. Zahrne rozsáhlou rekonstrukci tří navzájem propojených budov ubytovny a tělocviční haly a nástavbu dvou podlaží s plochou střechou. V areálu vzniknou moderní restaurace, recepce i pokoje ubytovny, kanceláře, šatny, prostory pro wellness, sklady, společenská místnost a další. Nebude chybět nová in-linová dráha, nová malá tělocvična, parkoviště, fotbalové hřiště a podobně. Zhotovitelem stavby je Metrostav a. s. 

„Jsem rád, že se z Prokopávky stane skutečně moderní sportovně-relaxační areál. Tímto krokem splníme přání mnoha Plzeňanů, zejména občanů z Lochotína a Bolevce, kteří po rekonstrukci tohoto komplexu volali už dlouho,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa. Provozovatelem sportovního areálu Prokopávka je od roku 2016 TJ Lokomotiva Plzeň, projekt má na starost Odbor správy infrastruktury Magistrátu města Plzně.

Podle prvního náměstka primátora Romana Zarzyckého bude proměna areálu a budov v něm komplexní. „V ubytovně A zrekonstruujeme všechna tři podlaží. V prvním zrevitalizujeme restaurační zařízení včetně zázemí restaurace, bude tam recepce, kancelář a technické zázemí. Ve druhém budou pokoje, každý s vlastním sociálním zázemím a dále prostory pro wellness a masáže. Ve třetím budou pouze pokoje s vlastním sociálním zázemím. Druhé a třetí podlaží bude vybaveno společnou kuchyňkou a sklady prádla. Budova dostane výtah,“ přiblížil Roman Zarzycký.

Ubytovna B vznikne na místě ubourané tribuny a bude nastavena do úrovně třetího podlaží. V prvním podlaží návštěvníci najdou převážně šatny s umývárnami. „Dále tam budou sklady správce sportoviště, sklady pro tělocvičnu, recepce pro zázemí sportoviště, šatny trenéra, šatny a sprchy rozhodčích. Ve druhém podlaží vzniknou tři kanceláře pro sportoviště, technická místnost vzduchotechniky, byt správce, šatny s umývárnami pro sportoviště, společenská místnost a VIP box s průhledem na velké fotbalové hřiště a průhledem do tělocvičny. Ve třetím podlaží budou umístěny jen pokoje ubytovny s vlastním sociálním zázemím,“ doplnil Roman Zarzycký.

Budova tělocvičny získá nový plášť. Fotbalové hřiště s hrací plochou 70 x 105 metrů doplní čtyři střídačky, světelná tabule zobrazující skóre a fotbalové branky. „Součástí projektu je také parkoviště pro 59 osobních automobilů včetně sedmi míst pro osoby s omezenou schopností pohybu a jednoho parkovacího stání pro autobus. Počítá se s úpravou povrchu příjezdové komunikace, vznikne také nová malá jednopodlažní tělocvična o zastavěné ploše 471 metrů čtverečních a čtyři metry široká in-linová dráha o délce 302 metrů. Zbudována bude také přístupová ocelová rampa pro pěší v délce 122 metrů,“ uvedla Karolina Fric, vedoucí magistrátního oddělení sportovišť. Upraveno bude i okolí areálu, jeho oplocení i technická infrastruktura. Napojení objektu na dopravní infrastrukturu se nezmění, pro příjezd do areálu využije město hlavní vjezdovou bránu z ulice K Prokopávce a stávající asfaltovou komunikaci.

„Naším cílem je zařadit Sportovní areál Prokopávka mezi další významné sportoviště na území města Plzně a Plzeňského kraje. Areál bude nabízet komplexní nabídku sportovního využití pro občany města Plzně a sportovní organizace. Věříme, že cestu k nám si najdou i jednotlivé sportovní svazy ČR za účelem pořádání soustředění a reprezentačních srazů,“ řekl za provozovatele TJ Lokomotiva Plzeň její předseda Pavel Froněk.

Připravena je i druhá etapa přestavby za zhruba 80 milionů korun. Ta zahrnuje výstavbu nové dvoupodlažní budovy letní restaurace, víceúčelového hřiště s umělým polyuretanovým povrchem o rozměru 45 x 25 metrů, nového víceúčelového hřiště obsahující čtyři hrací plochy s pískovým povrchem pro beach volejbal včetně nafukovací haly, dětského hřiště, včetně vybavení herními prvky, dvou antukových kurtů pro tenis a hřiště pro nohejbal, pískového hřiště pro plážovou kopanou, dřevěné vyhlídkové věže. Dále budou provedeny dokončovací sadové úpravy a dobudovány nové zpevněné plochy pro pěší kolem hřišť.

tisková zpráva

Související články:
Revitalizace sportovního areálu Prokopávka  11.3.2019



Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Sport

Komentáře ke článku

 
 
 
 

17. 10. 2019 14:20:58. Re: Přestavba sportovního areálu Prokopávka v Plzni. Plzeň

  No to je hnus !!!

18. 10. 2019 09:09:14. Re: Přestavba sportovního areálu Prokopávka v Plzni. BlueBoss

  No tak to je veliká nádhera! Navrhoval to někdo z těch potentátů zmíněných v článku, nebo autor nechtěl uvést jméno z přehnané skromnosti?

20. 10. 2019 16:09:45. Re: Přestavba sportovního areálu Prokopávka v Plzni. Igor

  Bez kvality, bez soutěže, ... nestojí to málo peněz, tak aspoň ať to stojí za houby.

22. 10. 2019 01:39:44. Re: Přestavba sportovního areálu Prokopávka v Plzni. Generál

  no to je teda sračka kdo to projektoval?

23. 10. 2019 10:01:13. Re: Přestavba sportovního areálu Prokopávka v Plzni. Redakce

  Doplnili jsme jméno autora projektu

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz