Pitagoras Arquitectos: Centrum pro postgraduální vzdělávání
(4. 4. 2013) Město Guimarães v severním Portugalsku dalo postavit Centrum pro pokročilé postgraduální vzdělávání Univerzity Minho v tzv. „Zóně kůží“ (Zona de Couros), historické industriální oblasti s koželužnami.

Pitagoras Arquitectos: Centrum pro postgraduální vzdělávání
Město Guimarães v severním Portugalsku dalo postavit Centrum pro pokročilé postgraduální vzdělávání Univerzity Minho v tzv. „Zóně kůží“ (Zona de Couros), historické industriální oblasti s koželužnami.
Architekt: Pitagoras Arquitectos
Místo: Guimarães, Portugalsko
Architekti: Fernando Seara De Sá, Raul Roque Figueiredo, Alexandre Coelho Lima, Manuel Vilhena Roque
Spolupráce: Marlene Sousa, Mariana Paiva, Carla Guimarães, Francisco Oliveira, Hélio Pinto
Realizace: 2009
Foto: José Campos
“Zónu kůží” (koželužen) charakterizují opuštěné nebo transformované stavby, ale také vzpomínky, někdy imaginární a subjektivní, které si lidé utvořili z fragmentů, jež se dochovaly do dnešních dnů. Můžeme zde vidět nádrže na zpracování kůží, které se porůznu nalézají v celé zóně, a dřevěné stavby a konstrukce a samozřejmě říčku, která byla vlastním důvodem, proč koželužny vznikly zrovna zde. Od začátku projektu bylo úmyslem umístit Centrum v “Zona de Couros”, v oblasti, která trpěla segregací od města, protože byla za hradbami historického centra Guimarães, ale zanechala hojná a autonomní řešení a konstrukce průmyslových staveb, které dohromady mají nepopiratelnou architektonickou cenu – a hned nám poskytly témata k zamyšlení a rozvíjení.
Jeden z těchto komplexů tvoří budovy, v nichž sídlila bývalá textilní továrna “Freitas & Fernandes”. Nemluvíme o jedné stavbě, ale o skupině staveb kolem velkého dvora, která výrazně svědčí o minulých dějích, jež postupně vytvarovaly „Zónu kůží“ do podoby, jak ji známe dnes. Část těchto staveb byla nyní rehabilitována a konvertována na CAFPG (Centrum pro postgraduální vzdělávání). Skupina budov využívaná CAFPG – UM (Univerzita Minho) je situovaná na západní straně velkého vnitřního nádvoří a byla v minulosti postupně adaptovaná pro textilní výrobu. Jednotlivé části komplexu se zachovaly v nestejné kvalitě. Areál nynějších budov CAFPG byl často měněn a přestavován (včetně intervencí z cihelných nebo betonových zdí) nebo prostorově přetvářen (přidáním nových úrovní nebo dalších vstupů). To prakticky znemožnilo vnímat či představit si původní stav areálu.
Program projektu lze nejpřesněji definovat jako školní budovu pro Univerzitu Minho zaměřenou na studia k získání magisterských a doktorských titulů; odlišuje se od ostatních jednotek téže instituce tím, že výzkum a jeho specializované prostory zde zaujímají hlavní místo, ale také tím, že se nachází mimo kampus v centru města. Budova má dvě patra a část střech slouží jako technická plocha. V přízemí je hala s dvojitou výškou, dále učebny a kanceláře školní správy. V prvním patře jsou kanceláře, laboratoře a knihovna, která byla umístěna tak, aby souvisela se společenskými prostory. Chodby mají nepravidelnou geometrii, aby mohlo být více prostoru poskytnuto tzv. „živým laboratořím“, kde se řeší aktuální akademické projekty.
Tyto budovy a jejich program znamenaly pro projekt dilema: zaprvé, stavby jsou znetvořené a neatraktivní, zadruhé, je tu očekávání, že budou obnoveny a rehabilitovány. Na otázku, jaký přístup zvolit pro obnovu, jsme odpověděli návrhem s větší flexibilitou řešení. Vyhnuli jsme se rigidním přístupům k intervenci a realizaci a použili jsme pragmatickou a podrobnou odpověď na každou rovnici a každý problém, kterým projekt čelil. Není známo, jak vypadaly původní stavby, a tak všechno muselo jít přes jejich znovuobjevení pomocí schematických představ, očištěných od konkrétních obsahů.
Obecně jsme navrhli demolici všech částí, kde podle našeho odhadu byly původní konstrukce nahrazeny cihlovými zdmi, a úplně jsme dali zbourat stávající stavby ze železobetonu; a paradoxně jsme navrhli jako základní zásadu zachovat volumetrii jako základní pramen stavební paměti.
To je paradox projektu: znovuobjevení stavby uchovávající beze změny svůj objem a použít k její vnější definici prvků charakteristických pro "Zona de Couros" – dřevo a žulu, nebo dokonce navrhnout systém lehkých konstrukcí tam, kde je povrch měděný, což je u značné části budovy. Současně návrh předpokládal kompletní rekonstrukci interiérů v současných materiálech i architektonickém jazyku. Cílem bylo vyhovět předpisům a požadavkům na komfort.
Venkovní úpravy se týkaly jen malého dvora, který budovy vymezují, přičemž dominantní je žulové dláždění cest a přístupových míst, občasně střídané malými travnatými plochami a cihlovou dlažbou v intimnějších plochách. Design těchto úprav je minimalistický, nejsilnějším momentem je průmyslový cihlový komín.
Základní informace o objektu
Kategorie
Škola, věda
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

27. 1. 2023 16:18:19
Re: Rekonstrukce domu Pod Vrškem
Tak tohle je vymazlená úprava. Teď jen aby to z venku nezkazil soused.
27. 1. 2023 15:29:06
Střednědobý a dlouhodobý úvěr
Nabídky půjček se staly starostí současného trendu. Banka také neuspokojila většinu dlužníků. V tomto ohledu jsme zorganizovali absolutně bezpečné a spolehlivé nabídky půjček mezi jednotlivci, abychom pomohli každému, kdo si přeje vyřešit finanční problém nebo komukoli, kdo si přeje začít nový podnik; nebo financovat projekt. Naše nabídky půjček jsou dobře pojištěné a právně chráněné. Garantujeme rychlé a profesionální jednání o získání půjčky. Poskytujeme úvěry od 50 tisíc Kč do 20 milionů Kč s úrokovou sazbou 2 %. Kontaktujte nás a získejte rychlou a bezpečnou půjčku. Email: rezacova741@gmail.com
22. 1. 2023 16:33:01
Re: Rodinný dům Na Rade
Zase jedna pustá krabička.....ať žije architektura.....
22. 1. 2023 16:29:29
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
22. 1. 2023 16:29:27
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
20. 1. 2023 17:32:48
Re: Vídeňský palác prošel miliardovou modernizací
A co na to říká Klub za starou Prahu?
20. 1. 2023 17:26:32
Re: Interiér horského apartmánu
Můžete mi, prosím, vysvětlit rozdíl mezi "víkendovým apartmánem o výměře 110 m2", který má svého vlastníka, a bytem? Byty jsou definovány normou a mohou být i mnohem menší. Tak proč tohle není byt, když to má všechny jeho atributy? Pokud vím, tak název "apartmá" se používá v hotelích, když má host k dispozici pod jedním uzavřením víc pokojů. Ale kde se vzaly "apartmány"? Mimochodem - jestli není dítě levák, tak tomu stolku v dětském pokoji zoufale chybí světlo zleva.
20. 1. 2023 17:03:05
Re: Rodinný dům Dvě věže
Tak mě při prohlížení fotografií napadlo, že k zabydlenosti bytu patří tři K: Koberec, Knihy a Kytky. Tady je to jasně vidět. A pro mě ještě Obrazy.
4. 1. 2023 15:08:26
Re: Rekonstrukce parku Koliště v Brně
Ten Pospíšil napsal samé bláboly
2. 1. 2023 19:41:46
Re: Skleněná chalupa
Chalupa moc pěkná, jenom mi vrtá hlavou jedna věc: standardní součástí závazného stanoviska CHKO JH a AOPK ČR je z důvodu ochrany ptactva požadavek "Prosklené nečleněné souvislé plochy musí být vždy o max. ploše 2,0 m2, souvislé prosklené plochy o ploše větší musí být rozčleněny příčkami o šířce min. 10 cm tak, aby souvislá plocha bez členění byla max. o ploše 2,0 m2".. atd. Tady to tam asi zapomněli napsat.
27. 12. 2022 19:30:39
Re: Rostislav Švácha: Architektka Alena Šrámková
Nejhorší, nejméně přehledné, špatně fungijící, s holuby dokonce v Bille, je Wilsonovo nádraží, Každý, kdo je tam prvně, o cizincích nemluvě, tam bloudí, Na peronech se hodně kouří, všichni policajti z tepla haly ještě nikdy nevylezli, ale za to, Šrámková, nejhorší architekta poslední doby, nemůže.
20. 12. 2022 12:16:37
Re: Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Spamy řešíme a neustále mažeme, pokaždé ale přichází z jiné adresy, navíc ve formě komentáře, tak jim nelze zcela zabránit. Jedná se většinou o "odpověď" na newsletter od čtenářů, jejichž počítač je zavirován a automaticky vir rozesílá dál. Snad se bude nová administrace stránek, kterou chystáme, umět se spamy lépe vypořádat.
19. 12. 2022 10:33:48
Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Taky mě napadlo, že vlastě nevím, co tím chtěl básník říct. Mimo téma - dotaz pro administrátora: nedá se zabránit spamu s nabídkami půjček? Člověk už se ani nedostane k reakcím na starší články.
16. 12. 2022 14:14:59
Re: Libeňské Docky
Moc hezké. Ale je to už taková třešínka na dortu. Měli by dostat pochvalu všichni, kteří se na libeňákách podíleli úplně od začátku - podklady k dokumentaci k územnímu řízení a stavebnímu povolení (Ateliér A+R system s.r.o.), včetně dendroloogického průzkumu, podkladů ke kácení dřevin, sadových úprav, posouzení vlivu na životní prostředí ... Když už je vše dokonale připravené, tak se pak navrhují i pěkné stavby. Ale ta příprava, ta je taky velmi důležitá pro to, aby mohla vzniknou takováto čtvrť holandského typu na Vltavě. Vzpomínka na libeňáky, když se začínalo: https://www.uschovna.cz/zasilka/FSBH3R4FRUL4HAI9-ILH/
14. 12. 2022 18:34:57
Re: Česká stopa na MS v Kataru nechybí
Ano, je to skvělé a udivující, když víme, a historicky je prokázané, že pálená keramika do Evropy přišla s muslimskou vírou v 1.tisíciletí letopočtu přes Španělsko. To znamená, že kvalita a design českého výrobce (tedy výrobních závodů v ČR) je na nejlepší dosažitelné úrovni, jako ve světě výrobci dosahují. Skvělý úspěch přátelé v Lasselsbergeru!
14. 12. 2022 18:29:03
Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?
Hle, jak lze mnoha slovy a mnoha větami napsat hodně řádků, ale přitom čtenářům prakticky nic neříci, tedy cokoliv, co by blíže vysvětlovalo, o co v té tzv. "integraci" půjde. Zejména u velkého kritika Jana Kasla to překvapuje.
14. 12. 2022 18:21:23
Re: Libeňské Docky
Tak já budu zase za škarohlída, i když mě to netěší. Ale páni architekti, opravdu je nutné to neustále se opakující klišé, že teprve když okna nejsou nad sebou a ideálně je každé jinak velké, pak je to ta pravá architektura? Jak je potom možné, že stovky let to fungovalo přesně naopak a vznikly neskutečně dobré stavby, z nichž mnohé ta staletí přetrvaly? Je to naše trauma z paneláků, že už neumíme navrhnout normální barák, kde i fasáda má řád a logiku? (Třeba i statickou, protože jak debilně se přenášejí síly z těch mimochodných meziokenních pilířů, byť chápu, že ty obvodové stěny třeba nejsou nosné, že?) No nic, to je jen takové popíchnutí, jinak samozřejmě dík za každý urbanisticky aspoň trochu promyšlený počin, sloužící bydlení a navíc rehabilitující brownfield, abych nebyl jen negativní. :)
14. 12. 2022 17:16:48
Re: Libeňské Docky
Slušelo by se zmínit, že návrh urbanismu celé lokality vzešel z mezinárodního workshopu a vítězného návrhu libereckého SIALu někdy kolem roku 2000. Po povodních se muselo několik let počkat, než se lidé přestanou bát bydlet u vody. Nicméně mě těší, že původní koncept přežil.
14. 12. 2022 14:26:27
Re: Libeňské Docky
Jste dobrý kluci! Pěkný je to.
4. 12. 2022 19:03:52
Re: Rodinný dům na západním okraji Prahy
Tak tohle je přesně případ, kdy má někdo vysněný dům, ale je mu jedno, že se vůbec nehodí na pozemek (navážka na svahu - chudáci sousedi) ani mezi okolní stavby (šikmé střechy). Čiší z toho bezohlednost investora. A pokud jde o požadavky území studie - i kdyby nebyla platná, je to hlavně zodpovědnost projektanta, aby jeho návrh odpovídal charakteru území.