Pivovar Řevnice

Pivovar Řevnice

Pod Lipami čp. 71, Řevnice

(20. 7. 2021) Projektový atelier pro architekturu a pozemní stavby

   
 
 
 
 

Pivovar Řevnice

Stavba železnice mezi Prahou a Plzní začala v roce 1859, dokončena byla roku 1862. V Řevnicích byla zřízena nejprve zastávka, kterou jako strážní domek navrhl architekt Ignác Řechka. V souvislosti s rozšířením provozu tzv. Západní dráhy v letech 1881–1882 byla hned vedle strážního domku postavena budova nádraží čp. 71. Tato staniční budova, původně přízemní, byla zvýšena v roce 1883 o patro. Její umístění však nevyhovovalo pro rozšíření o druhou kolej, proto byla v roce 1895 nahrazena dnešním nádražím. 

 
Stará výpravní budova si přes celou řadu necitlivých zásahů zachovala půvab nádražních objektů postavených za Rakouska – Uherska. Proto jsme se rozhodli využít a v rámci možností obnovit vzhled typizované drážní budovy z druhé poloviny 19. století. Její hmota se naštěstí nezměnila, bylo pouze odstraněno dekorativní členění fasád a změněny formáty oken.

Investor se ujal vyklizené a na několika místech vybourané chátrající budovy. Původní záměr vzhledu pivovaru byl spíše industriální, nakonec ale zvítězila varianta se zdůrazněním nádražního charakteru. Tam, kde kdysi bývala výdejna jízdenek, je dnes výčep, v místě původní čekárny je hostům k dispozici pivnice s nádražními lavicemi. Malý pivovar se nachází v patře, do podkroví bylo umístěno zázemí pro personál a ubytovací prostory.
 
Pivovar s venkovním posezením doplnil a oživil oblíbenou cyklistickou trasu podél Berounky. Investor ve spolupráci s obcí Řevnice připravuje jeho rozšíření o půjčovnu kol s opravnou.

Stavebně konstrukční řešení
Jedná se o zděný dvoupodlažní objekt s podkrovím, krytý sedlovou střechou. Při jeho rekonstrukci byly opraveny nosné konstrukce stropů, výplně otvorů, nové jsou instalace inženýrských sítí. Bylo obnoveno charakteristické členění fasád římsami a lisénovými pásy a navrácena byla dvoukřídlová okna, lemovaná profilovanými šambránami. Při obnově se vycházelo z historické fotografie z doby kolem roku 1930. Byly zachovány staré kamenné schody od přízemí do podkroví a fragmenty teracových podlah. 

Autorská zpráva

Investor: 2 Q spol. s r.o., Ing. Petr Kozák, Ing. Helena Vaňková
Autor a projekt: Projektový atelier pro architekturu a pozemní stavby spol. s r.o. – Tomáš Šantavý, Svatoslav Hladník, Dana Černá
Dodavatel: Subterra a.s.
Zastavěná plocha: 172 m³
Obestavěný prostor: 1823 m³

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2018

 
 
 
 
49.9156057
14.2337031
Pivovar Řevnice

Pivovar Řevnice
Pod Lipami čp. 71
Řevnice

Komentáře ke článku

 
 
 
 

20. 7. 2021 15:35:06. Re: Pivovar Řevnice. Jitka

 
 
 
 

20. 7. 2021 15:35:06. Re: Pivovar Řevnice. Jitka

  Tak tady nebyl jen tak nějaký genius loci, ale opravdu silný nádražácký duch, když dokázal přesvědčit investora, aby z nádraží zachoval a obnovil všecko, co se dalo. Je to paráda, že je v tom to původní nádraží vidět na (nejen) první pohled. Klobouk dolů.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2021 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz