Plecháč

Plecháč

Maříž. Dlouhá léta konec světa. Poslední statek a na začátku devadesátých let prapůvodní keramická dílna pana Boháče (a tenkrát také pana Trubáčka). Na přelomu tisíciletí stával v zahradě velký stan. Sloužil jako letní prodejna a zákazníci (stálí i náhodou přišedší)v něm malovali hrnky…

Obrat stoupal a zadání znělo „stan dřevěný“.Netušili jsme, že taková malá a víceméně dočasná stavba by mohla rušit „krajinný ráz“.Jihočeské matky byly jiného názoru. Jak se todo zvěděly, těžko říct. Pro Čechy klasický příběh– stonásobný objem novostavby u sousedů nenarušoval nic. Zdržet stavbu o několik sezón se ale podařilo…

Je to kůlna. K ulici se obrací klasickým štítem,který navazuje na štíty statku. Potom „tvarově váhá“ a končí v klasické obrazovce (4:3) nad hladinou rybníka. Ve směru domácích je průhledný,k sousedům se tváří uzavřeně – tušíme proč. Příchozí láká svým nezvyklým, překvapivýma trochu tajemným tvarem. Je zapamatovatelný…

Stavba byla od počátku koncipována jako hravá dřevěná, syrová (nehoblovaná) konstrukce.Výsledkem je však „Plecháč“. Ocelový základový rám i dřevěnou konstrukci ve výsledku zcela „zastínila“ plechová střecha / plášť do deště. Celkem jeden a půl tisíce různě velkých měděných plechů bylo, pod laskavým řemeslným dohledem pana Ceplechy žíháno v keramické peci. Pan Boháč v izolačním kožichu (pec musela být otevřena při teplotě 700°C) plechy kalil v kolečku s vodou. Následně je potom sám gumovou paličkou vytvaroval a desítkou tisíců nýtků k podbití připevnil s pomocí syna Juliana.Celkem čtyři měsíce „příjemné, i když zdánlivě nekonečné, přesto ale tvůrčí práce“, dodává dnes. Střecha je jeho „autorským dílem“…

Plecháč, umělecké dílo – provizorní stavba na furt…

---
Poznámka Mileny Sršňové: O stavbě se zmiňuji v knize Jiří Střítecký. Atelier 8000, Praha 2014,na straně 174. Chybně tam za autora návrhu stavby jmenuji Jana Boháče, o podílu studia Romana Kouckého jsem tehdy bohužel nevěděla. Zato jsem radostně souhlasila s Jiřím Stříteckým, který o pavilonu řekl: „Tomu bych dal Grand Prix.“
---

Pavilon keramiky v Maříži
Architektura: koucky-arch.cz, (Roman Koucký,Šárka Malá, Lucie Faturíková a další)
Studies: 2005, DUR: 02-2006, DSP: 05-2007, úpravy okolí 2009
Základy a ocelový rám: 2008,
Svépomocí, Lojza Černý a pan Gaisler
Dřevěná konstrukce lepených rámů včetně bednění: 2008, Intertes, spol. s r. o.(Jindřich Jirák)
Zasklení: 2009, Termetal, Praha
Celkové úpravy okolí: úkol trvá, ‘Tak malá stavba a deset let, kdo by to byl řek’ 

Publikováno v časopise Stavba č. 2/2015, str. 26-29