Plzeň poprvé podpoří zelenou střechu na soukromém panelovém domě

Plzeň poprvé podpoří zelenou střechu na soukromém panelovém domě

(10. 2. 2020) Zelené střechy, kde lze i trávit volný čas, jsou zatím v ČR raritou

 
 
 
 

Plzeň poprvé podpoří zelenou střechu na soukromém panelovém domě

(ČTK) - Město Plzeň dá poprvé peníze na vybudování zelené střechy na soukromém domě. Stavbu trávníků, záhonů, laviček a zábradlí za 6,9 milionü korun už provádějí majitelé 112 bytů ze všech čtyř vchodů sedmipatrového panelového domu na Slovanech v Krejčíkově ulici. Město jim na plochu o rozloze přes 600 metrů čtvrečních přispěje 615.000 Kč. Jde o průlomový krok, řekl ČTK při pondělním jednání zastupitelů náměstek primátora Michal Vozobule (TOP 09).

Zelené střechy, kde lze i trávit volný čas, jsou zatím v ČR raritou. V Plzni půjde o první takovou střechu na panelovém domě, který je 100 metrů dlouhý a 55 let starý. Obyvatelé, jejichž společenství si na střešní parčík vzalo úvěr, tam budou relaxovat. Zelené střechy zadržují dešťovou vodu a omezují její odtok, ochlazují a zlepšují mikroklima a snižují prašnost.

"Je až neuvěřitelné, že se na tom dohodly čtyři vchody. Našli jsme cestu podpory přes fond životního prostředí města. Zaplatíme hlavně zeleň,
" řekl Vozobule. Podle něj by to mohlo povzbudit další privátní projekty, které také mohou získat dotaci. Její výše ale záleží na objemu financí ve fondu naplňovaném ze správních poplatků a pokut.

Peníze na tyto projekty dává také plzeňský nadační fond Zelený poklad, loni 300 000 Kč na zelenou střechu areálu TJ Slavoj, takzvané Masny, poblíž centra. "Budeme se snažit kombinovat typy financování, protože tyto věci chceme podporovat nejen na městských stavbách," uvedl Vozobule. Nadační fond, který dotuje neziskové organizace, školy a školky, už podpořil dešťovou zahradu mateřské školy v Resslově ulici a malou zelenou střechu na škole v Černicích.

Další zelenou střechu vybuduje město na 4. základní škole. Dále vzniknou na všech připravovaných parkovacích domech. Největším projektem, ojedinělým i v rámci ČR, bude nové tramvajové depo na Slovanech, kde má být zelená střecha na 16 000 metrech čtverečních. "To by byl pro okolí typově ideální projekt. Nejen, že provoz bude z drtivé většiny zastřešený a nebude hlučný, ale bude na něj lepší pohled a zároveň nebude přehřívat okolí, tak jako jiné průmyslové areály ve městě," řekl náměstek. Nové investice města budou vždy zelenou střechu navrhovat. Pokud tam nebude, musí podle náměstka městský investor vždy zdůvodnit, proč to nešlo.

Zelené střechy už jsou v Plzni také v areálu fakultní nemocnice na onkologickém pavilonu a na parkovacím domě.

Doplněno Stavbaweb:

Více než polovinu plochy bude tvořit plnohodnotný travní porost, zbytek pak suchomilná vegetace. Část zbývající plochy střechy bude pokryta kačírkem a umožní tak další prorůstání zeleně. Poslední část, zhruba 300 metrů čtverečních, pokryje dlažba na terčích, umožňující pohodlný pobyt obyvatel domu.
"Podle původního projektu z roku 1963 byla střecha domu projektovaná jako pobytová, ale nikdy k tomu účelu nesloužila. Navíc nevhodným zateplením z roku 1999 byl na ni i omezen vstup,“ uvedlo společenství ve své žádosti o dotaci. Při plánování nové rekonstrukce tak vznikl nápad na zelenou střechu.
První etapa projektu odstartovala v červnu 2019. V současné době probíhají demoliční práce, nové zateplení, hydroizolace a další stavební úpravy. Tuto etapu si společenství vlastníků hradí z vlastních prostředků. Ve druhé etapě rekonstrukce, která začne na jaře letošního roku, bude vybudována zelená střecha. Celkové náklady na první i druhou etapu rekonstrukce jsou vyčísleny na zhruba 6, 9 milionu korun. Z dotace bude hrazeno pouze ozelenění střechy.
zdroj: TZ města Plzeň

iDNES: Střecha plzeňského paneláku se zazelená, vznikne na ní relaxační zóna

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz