Po Sametu

Po Sametu

(29. 11. 2019) Jak probíhala transformace po roce 1989? A jak s tím souvisí postmoderní architektura bankovních budov?

   
 
 
 
 

Po Sametu

Přednášková série Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uzavře čtvrtým dílem ve středu 4. prosince 2019 v administrativní budově s regionálním korporátním centrem České spořitelny v Divadelní ulici. Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR i historička a teoretička architektury Jana Pavlová, která v loňském i letošním roce patřila mezi kurátorky progresivní pražské Galerie VI PER, se v něm soustředí na společenský a politický rozměr polistopadové transformace společnosti a na roli, jakou v této proměně měla postmoderní architektura bankovních budov.

Dlouho se zdálo, že devadesátá léta minulého století nejsou pro historický výzkum dostatečně vzdálená od současnosti, mezitím se však už stala předmětem retromódy. Adéla Gjuričová v příspěvku Demokratický balíček s překvapením shrne výsledky svého bádání nad polistopadovou transformací politických institucí, včetně například městských samospráv, a jejích kulturních a společenských důsledků. „Pokusí se ukázat specifický politicko-myšlenkový kontext doby, jenž radikální očišťování od komunistické minulosti kombinoval s delegitimizací regulace v nejrůznějších oblastech lidské činnosti,“ uvádí Petr Klíma z pořádajícího spolku Pěstuj prostor.

Jana Pavlová v přednášce Chrámy peněz – architektura bankovního socialismu představí tuto architekturu jako projev specifické fáze českých dějin po roce 1989 definované obdobím vlády Václava Klause, jejíž identitu tvořily nově vzniklé bankovní instituce s ohledem na jejich klíčovou roli v procesu ekonomické transformace. Přiblíží i dobové debaty o architektonické reprezentaci „chrámů peněz“, v nichž zaznívala kritika postmoderny jakožto estetického korelativu neoliberalismu, jak se zformovala v osmdesátých letech na Západě. „Jana Pavlová se rovněž pokusí nastavit některé paralely mezi budováním firemní identity bank a identity nového demokratického státu a odhalit obecněji scénografii společensko-politické transformace, jejích ideálů a mýtů,“ dodává Petr Klíma.

Vstupné na akci činí 50,- Kč. Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.

Aktualizované informace k dispozici ve facebookové události 
http://pestujprostor.plzne.cz/

    *
PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D.
působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Věnuje se politickým a sociálním dějinám v období pozdního socialismu, revoluce 1989 a postkomunistické transformace. Zaměřuje se na dějiny československého parlamentarismu a rovněž psychiatrii za socialismu. V současnosti vede český tým evropského projektu JPICH “European History Reloaded“, jenž se zabývá historickými narativy v současné audiovizuální kultuře. Je autorkou řady odborných článků a spoluautorkou a editorkou knih, například Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989 či Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu v Československu (1980–1995). Nejvýznamnější je její monografie s Tomášem Zahradníčkem Návrat parlamentu: Češi a Slováci ve Federálním shromáždění 1989–1992.

Mgr. Jana Pavlová
Absolventka dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a teorie a dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Ve své práci se zaměřuje převážně na postmoderní architektonický diskurz. Je spoluautorkou dokumentu a autorkou knižního projektu Chrámy peněz. Česká postmoderní architektura bankovních domů a spořitelen v 90. letech 20. století a výstavního projektu KLASIK. Obraz průměrného rodinného domu 1989–2015. V letech 2018–2019 působila jako členka kurátorského týmu Galerie VI PER.

tisková zpráva


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 2. 2020 11:04:39

Re: Re: Pankrác.

Je nyní 6141.

18. 2. 2020 22:08:26

Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower

Druhá největší městská památková rezervace Olomouc má pro svoji ochranu vyhlášené ochranné pásmo, které ale nic nechrání - chybí v něm totiž výrok... Magistrátní památkáři si tak flexibilně vymýšlejí podmínky ochrany či neochrany jak se jim zamane a jak kdo přitlačí. A nemohou si to vynachválit: v památkově identickém území sem tam zamítnou nadstavbu rodinného domu a sem tam „pustí“ 22 patrový mrakodrap, jak je vidět. Dovolím si prognózu: dojemná shoda mezi špičkami už několikáté olomoucké politické garnitury a úředníky magistrátu už prošla mnohokrát ohněm, a je na ni 100% spolehnutí. Jen pro připomenutí: 3-letá nečinnost magistrátu při soudem nařízené nápravě zrušené části územního plánu a při nevyhlášení dílčí stavební uzávěry, kladné stanovisko šéfky magistrátních památkářů (na třetí pokus) poté co ho 2x zrušil nadřízený orgán. A abych nezapomněla na „zásluhy“ jednoho z největších malých mužů Olomouce – ministra kultury Staňka, který tak dlouho odkládal jednoznačné rozhodnutí svého ministerstva k této cause, až ho pro jistotu raději vůbec nestihl udělat. Nebojte. Klapne to, A když bude nejhůř, pan Křeček není paní Šabatová. Šantovka Tower bude! A protože žijeme v právní státě, který garantuje rovnost šancí a předvídatelnost práva, po Šantovka Tower začnou v prstenci ochranného pásma kolem Městské památkové rezervace vyrůstat další a další a hanácké mrakodrápky. Magistrát totiž už nebude moci otočit na obrtlíku a další stavby nepovolit. Protože precedent je precedent, tak proč toho nevyužít? Byty v oblacích, z jejichž oken se při nedělním vepřo-zelo-knedlo a lahváči budete moci dívat na barokní skvosty hluboko pod vámi…No řekněte: kdo to má? Myslíte, že bude o zájemce nouze? A město Olomouc konečně prolomí svoji provinciálnost, konečně prorazí a stane se urbanistickou raritou Evropy. Ne kvůli už dávnou okoukanému historickému jádru, ale kvůli náhrdelníků „Nabob“ Towerů kolem něj.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz