Podolský bazén byl otevřen před 50 lety
Podolská 43/74,, 147 00 Praha 4
(23. 6. 2015) Bazén byl postaven podle návrhu architekta Richarda Podzemného.
Podolský bazén byl otevřen před 50 lety
(ČTK)
- Ačkoliv je v provozu už půl století a konkuruje mu řada modernějších
akvacenter, nemá plavecký stadion v Praze-Podolí o návštěvníky nouzi.
Denně projde jeho turnikety v průměru dva a půl tisíce lidí, kteří mají
kromě krytého a venkovního padesátimetrového bazénu k dispozici
například saunu, fitness centrum či tobogán. Provoz podolského areálu
zahájily spartakiádní závody 24. června 1965. První zájemce z řad
veřejnosti bazén přivítal o čtyři dny později.
Podolský plavecký
areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu. Těžba ukončená v roce
1945 dala vzniknout zákoutí, jež je ze tří stran chráněné před větrem a
zároveň po většinu dne vystavené slunečním paprskům. Zkrátka místo jako
stvořené pro plovárnu.
Z řady architektonických návrhů byl v
polovině 50. let vybrán projekt akademického architekta Richarda
Podzemného. Větru vanoucímu od nedaleké Vltavy postavil Podzemný do
cesty zajímavě řešenou budovu krytého bazénu ze skla a betonu, s efektně
řešenou střechou ve tvaru vlny. Ta má kromě estetické hodnoty i
praktické využití - slouží jako tribuna pro 5000 diváků.
Stavba
plaveckého areálu na místě někdejší cementárny začala na podzim 1959 a
již následující rok se v rozestavěném komplexu konaly plavecké závody.
Jejich účastníci čelili podle pamětníků spartánským podmínkám; bazény
totiž ještě neměly filtraci a o ohřátí vody se bez většího efektu
snažily dvě lokomobily.
Provoz v dostavěném areálu byl slavnostně
zahájen koncem června 1965. Návštěvníci měli už tehdy k dispozici krytý
padesátimetrový bazén (teprve třetí v republice po Žilině a Olomouci) a
dva venkovní bazény se skokanskou věží. To vše, spolu s nezbytným
zázemím, přišlo na 48 milionů korun.
Podolí se rychle stalo
oblíbeným cílem Pražanů, toužících po troše osvěžení ve městě rozpáleném
letními vedry. Plánovaná kapacita tak záhy přestala stačit a dlouhé
fronty před pokladnami byly běžnou realitou. Rekordní sezonu zažilo
Podolí v roce 1973, kdy je navštívilo 2,321.000 lidí. Každý den se tak
na plaveckém stadionu vystřídalo v průměru 6394 lidí.
Areál se
proto postupně rozrůstal a svým návštěvníkům nabízel stále nové atrakce.
V roce 1967 zůstal menší z venkovních bazénů poprvé otevřen i přes
zimu. Co se původně vypadalo jako podivínství, stalo se rychle tradicí:
plavání ve 26 stupňů teplé vodě uprostřed zasněžené Prahy je jedinečným
zážitkem.
S ohřevem vody souvisí jedna technická zajímavost. Od
poloviny 80. let je plavecký areál spojen potrubím se sídlem České
televize na Kavčích horách. Tam studenou vodu z Podolí využívají k
chlazení studií, načež ji - už vlažnou - vrací zpět, čímž vylepšují
energetickou bilanci bazénu.
Podolský bazén neslouží pouze k
vodním radovánkám veřejnosti, ale byl i dějištěm řady sportovních
událostí. Nejvýznamnější soutěží, která se zde konala, bylo v roce 1997
mistrovství Evropy Masters v plavání a skocích do vody. Sešlo se na něm
3255 plavců a 148 skokanů do vody z 32 zemí. Podolská voda zřejmě
závodníkům svědčila, neboť padly tři světové a 59 evropských rekordů.
Méně
známou skutečností je, že na stadionu se mohly v minulosti konat ještě
slavnější závody. Koncem 60. let se v Československu zrodila myšlenka
kandidovat Prahu na pořadatelské město olympijských her v roce 1980.
Pokud by k tomu bývalo došlo, konaly by se plavecké závody s největší
pravděpodobností právě v Podolí. Invaze armád pěti zemí Varšavské
smlouvy v srpnu 1968 však úvahám o pražské olympiádě učinila přítrž.
I
přes svou půl století dlouhou historii není podolský bazén nejstarším
zařízením svého druhu v Praze. První krytý bazén v hlavním městě vznikl
už v roce 1925. Vybudován byl jako součást Tyršova domu, sídla České
obce sokolské a sokolům i veřejnosti slouží dodnes. Postupně přibývaly
další bazény, kryté i otevřené. V listopadu 1999 byl v Praze otevřen
první akvapark s opravdu velkým tobogánem - Letňany Lagoon.
Zatím
posledním přírůstkem na seznamu pražských bazénů a akvacenter je loni v
červnu otevřený areál Jedenáctka vodní svět na Chodově. V prosinci 2012
se po více než dvaceti letech dočkalo dokončení také Aquacentrum Šutka
na Praze 8.
Základní informace o objektu
Kategorie
Sport
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

6. 12. 2023 12:39:42
Re: Šťastný Hlavák
Přestože brutalistní stavby v centru zrovna nemusím, protože většinou nemají žádnou návaznost na okolí, v tomto případě je to jiné. Hala se skrývá pod úrovní magistrály a pohled na Fantovu budovu je odkrytý. To je to hlavní, co by mělo být zachováno. Pergola mezi parkem a vstupní halou je nesmysl, provozně nic nevyřešila. Jen překáží pohledu na historickou památku, ubírá vnitřní prostor a poskytuje další prostor bezdomovcům a holubům. Nevím, jak náročná by byla oprava a úprava vnitřního uspořádání současné haly, ale jediné, co by stačilo přidat, by byly přístřešky na nové tramvajové zastávce.
5. 12. 2023 22:51:11
Re: Šťastný Hlavák bez Dánů !
Nepamatuji se, že by nějaká vafle vydržela dlouho ...
5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.