Ponavia rezidence
U Červeného mlýna, Brno-Královo Pole
(13. 8. 2015) Nehostinný
královopolský brownfield se začíná měnit v nízkoenergetické bydlení pro 78
rodin
Ponavia rezidence
Bývalou
továrnu na nábytek v Králově Poli v ulici U Červeného mlýna začínají v těchto
dnech demolovat dělníci. Na jejím místě vyroste přes zimu bytový dům a na něj v
krátké době naváže i další výstavba. Areál z roku 1920 nekontrolovaně chátrá už
12 let. Během léta bude kompletně
zdemolován a v prvním čtvrtletí 2017 se budou stěhovat první nájemníci do
nového nízkoenergetického bytového domu Ponavia rezidence. V širším centru Brna
je aktuálně 127 podobných zchátralých lokalit, do kterých by se mohl jejich
přestavbou a obnovou vrátit život.
Původní továrnu, kde začalo roku 1920 působit
Tovární nábytkové a stavební stolařství Karel Slavíček, není bohužel možné
zachovat. Podle statiků je v extrémně špatném stavu a navíc má pro stavbu bytů
nevhodné výšky stropů, které byly v minulosti přizpůsobeny speciálním strojům
továrny.
Během srpna a začátku září tak čeká továrnu
demolice, v říjnu bude připravena stavební jáma a v květnu 2016 bude stát na
místě hrubá stavba nového bytového domu.
„Teď zahajujeme na Ponavě první etapu celého
projektu a začínáme stavět bytový dům, který má šest pater, 78 bytů, dvě patra
podzemních garáží, rozsáhlý zelený vnitroblok se stromy a zahrádkami a prostor
pro malé obchody a kavárny v úrovni ulice. Hlavně je to ale aktuálně jediný
připravovaný projekt v Brně, který má mimořádně úsporné byty, splňující
kritérium energetické třídy A,“
říká ředitel společnosti Trikaya Alex Veselý. „Dům postavíme ze speciálních
vápenopískových cihel, které se používají pro stavby pasivních a
nízkoenergetických domů.“
Po dostavění bytového domu budou následovat další
etapy projektu. Na rohu ulic U Červeného mlýna a Střední připravujeme s
architekty věžový dům pro bydlení nebo kanceláře, který by přirozeně navázal na
první etapu a pomohl by vytvořit vnitřní přírodní atrium.
Hlavně byty,
kterých je nedostatek
„Dlouhodobě
je v Brně podle našich analýz nedostatek bytů 2+kk v centru města. Je po nich
největší poptávka. Více než polovinu bytů tak budou tvořit v našem domě právě
dispozice 2+kk, čtvrtinu 1+kk a zbytek 3+kk a větší. Počítáme, že zájem o
bydlení tu budou mít mladí lidé nebo senioři, kterým už nevyhovují jejich byty
v historické zástavbě. Také proto je nový dům bezbariérový,“ doplňuje Alex Veselý. 25 % bytů je v novém domě už
prodáno, dalších 8 % je rezervováno.
Další osud
brownfieldů v centru Brna
„V
širším centru Brna se aktuálně nachází 127 oblastí, které vytipoval magistrát
jako brownfieldy, u kterých už není šance, že se využijí k původním
průmyslovým účelům. Mají zpravidla vynikající polohu v centru města a právě
jejich přestavba na bydlení pomůže, aby se zdejší styl života změnil. Zchátralé
továrny zhoršují kvalitu bydlení v okolí a snižují ceny okolních nemovitostí.
Revitalizace takových míst pomáhá i k širší proměně lokality, a přesně o to se
chceme u Červeného mlýna pokusit. Tato část města má velký potenciál a budoucí
výstavba by z ní mohla vytvořit velmi žádanou a lukrativní čtvrť. Pro
investora je zpravidla mnohem nákladnější připravit místo pro výstavbu, ale
jedná se o jedinečnou možnost, jak stavět přímo ve městě a nerozšiřovat město
do krajiny. Většina brownfieldů má v okolí také dobrou občanskou vybavenost a jsou
dopravně výborně dostupné,“ komentuje
Alex Veselý.
O novém
bytovém domě a etapách stavby
Bytový dům Ponavia rezidence je první etapou
projektu s oficiálním názvem Ponavia park – revitalizace průmyslového
brownfieldu v blízkosti centra Brna. V zanedbané lokalitě, kolem které se
nachází několik dalších nevyužitých ploch připravených k výstavbě, se jedná o
první krok k vytvoření nové moderní části města. Oblast má velmi dobré napojení
na centrum i dopravní obslužnost. Tím, že se nejedná o okraj města, je v okolí
vynikající občanská vybavenost. Cílem Ponavia rezidence je být pilotním
projektem transformace celé lokality na moderní čtvrť. Trikaya zde plánuje
postavit i administrativní budovy, aby vytvořila funkční mix městské
zástavby.
Druhou etapu plánované výstavby by měla
představovat výšková budova. Její konkrétní podobu přiblíží aktuálně
probíhající architektonická soutěž. „Počítáme s výškovou budovou na rohu
bývalé továrny. Původně jsme v ní plánovali připravit prostory pro
kanceláře, ale kvůli vývoji na trhu zvažujeme, že by spíš sloužila bydlení.
Poptávka po bytech v Brně roste a musíme pečlivě zvažovat, který projekt bude
více konkurenceschopný,“ doplnil Veselý.
Bytový dům splní vysoký energetický standard tím,
že je plánován v ojedinělé energetické třídě A, tedy mimořádně úsporný.
Vysokých úspor bude dosaženo jižní orientací objektu, použitím oken s trojskly
a především technologií výstavby. Budova bude vyzděna z vápenopískových
cihel Kalksandstein, které se vyznačují extrémně dobrými izolačními
vlastnostmi. Bytový dům bude mít tři samostatné vstupy, které budou spojovat
pouze podzemní dvoupatrové garáže.
Objekt navrhla pražská architektonická kancelář
AHK. Generálním dodavatelem stavby je Imos Brno.
tisková zpráva
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Ponavia rezidence
U Červeného mlýna
Brno-Královo Pole
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu