Praha testuje prototyp zastávky na Palackého náměstí

Praha testuje prototyp zastávky na Palackého náměstí

(2. 12. 2019) Návrh vzešel ze soutěže, kterou uspořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy v loňském roce

   
 
 
 
 

Praha testuje prototyp zastávky na Palackého náměstí

Do jara příštího roku bude na Palackého náměstí umístěn testovací prototyp zastávkového přístřešku MHD se zábradlím. Návrh vzešel ze soutěže, kterou uspořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v loňském roce. Testovací období má zjistit funkčnost a design nové zastávky, jejíž cena v sériové výrobě nepřesáhne 200 000 Kč. Příští rok pak bude vypsáno veřejné výběrové řízení na nového dodavatele a správce tohoto městského mobiliáře. Díky tomu bude mít město plnou kontrolu nad reklamou a nad příjmy z ní plynoucí.

V současné chvíli je v Praze nedostatek zastávkových přístřešků. Nejen, že je zastávek málo, ale téměř polovina z nich je zastaralá a neumožňuje tak využívat nové technologie. Tyto přístřešky nejsou ve vlastnictví Prahy, a proto má hlavní město velmi omezenou možnost ovlivnit jejich vzhled a postrádá tak kontrolu nad reklamou a příjmy, které z ní plynou. V létě roku 2021 vyprší smlouva se současným správcem mobiliáře a ve veřejném výběrovém řízení bude vybrán jak nový dodavatel zastávkových přístřešků, tak i jejich správce. Ten bude pro hlavní město o vítězný typ pečovat.

„Městský mobiliář je často přehlíženou, ale velice důležitou složkou města, na kterou nesmíme zapomínat. Kromě toho, že poskytuje pohodlí svým uživatelům, by měl být reprezentativní a snadno udržovatelný. Všechny tyto atributy nový zastávkový přístřešek splňuje, a proto mě těší, že se v Praze začne postupně rozšiřovat,“ říká Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Vítězný návrh, jehož autory jsou designéři ze společnosti Artěl,
porota ocenila zejména za jeho designovou čistotu, variabilitu, komfort užívání a jednoduchost sériové výroby a celkové údržby. Nové přístřešky tak mají nejen estetický přínos, ale i výrazně sníží náklady na provoz a údržbu. Cena přístřešku pak nepřekročí 200 000 Kč.

Uvnitř zastávky je umístěn orientační panel, který informuje o aktuálních odjezdech tramvajových linek. Dále bude zastávka mít Wi-Fi, USB port a reproduktor pro osoby se sluchovým postižením. Testovací prototyp je jedním ze série 7 různých variant přístřešků, které autoři navrhli.

Zastávka veřejné dopravy je důležitým prvkem ve veřejném prostoru, který neodmyslitelně patří k MHD. Ať už se jedná o dopravní stavbu nebo zastávku, vždy musíme myslet na to, aby výsledek vypadal pěkně a zapadal do svého okolí,“ vysvětluje Adam Scheinherr, radní pro oblast dopravy.

Inciativa sjednotit městský mobiliář a vytvořit vlastní design, který vychází z prostředí Prahy, vznikla již v roce 2017. Tehdy se začalo s hledáním designu městské lavičky, odpadkového koše a stojanu na kola. Vítězný návrh pak prošel testovacím obdobím a dnes se Pražané s novým mobiliářem setkají například ve Stromovce, na Petříně nebo na Strossmayerově náměstí. Odpadkový koš dokonce letos získal prestižní ocenění Red Dot Design Award.

Jednotný vzhled mobiliáře přispěje ke snížení počtu typů „městského nábytku“, podpoří jednotný design těchto prvků a nastaví tak standard, který by minimálně měl mobiliář splňovat.

„Ucelený design městského mobiliáře pomůže výrazně zvýšit kvalitu veřejných prostranství v Praze. Těší mě, Praha má svůj vlastní design, se kterým se může prezentovat,“ říká Petr Hlaváček, radní pro oblast územního rozvoje.

Testovací prototyp bude na Palackého náměstí umístěn celkem 6 měsíců. V průběhu jara 2020 bude testovací období vyhodnoceno a na jeho základě bude přístřešek se zábradlím případně upraven. Poté bude následovat výroba pilotní série, která by se měla objevit již na různých místech v Praze.

„Po více než dvaceti letech získá Praha zastávky do svého majetku a bude tak nad nimi mít kontrolu nejenom z pohledu jejich rozmístění, funkčnosti, ale také nad reklamou. Tento dohled Praze dodnes chyběl,“ uzavírá Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Více informací naleznete zde: www.iprpraha.cz/mobiliarzastavka

tisková zpráva IPR

Související články:
Praha má nový design zastávek MHD  3.12.2019
Praha hledá nový design zastávek a zábradlí  12.3.2018
Praha má novou lavičku, koš a stojan na kolo  27.10.2017
Designérská soutěž na městský mobiliář  12.10.2016
Praha v architektonické soutěži vybere jednotný vzhled laviček, košů a zastávek MHD  6.10.2015

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Veřejný prostor/landscaping

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

2. 12. 2019 15:24:31. Re: Praha testuje prototyp zastávky na Palackého náměstí. Jitka

  A co takhle designově jednotné přístřešky nad vstupy do metra? Bez ohledu na to, zda jde o přímý vstup nebo vstup z podchodů. To chodce nezajímá. Hlavně aby byly kryté schody a každý již na dálku poznal, že tudy se dostane do metra.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz