Praha testuje prototyp zastávky na Palackého náměstí

Praha testuje prototyp zastávky na Palackého náměstí

(2. 12. 2019) Návrh vzešel ze soutěže, kterou uspořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy v loňském roce

   
 
 
 
 

Praha testuje prototyp zastávky na Palackého náměstí

Do jara příštího roku bude na Palackého náměstí umístěn testovací prototyp zastávkového přístřešku MHD se zábradlím. Návrh vzešel ze soutěže, kterou uspořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v loňském roce. Testovací období má zjistit funkčnost a design nové zastávky, jejíž cena v sériové výrobě nepřesáhne 200 000 Kč. Příští rok pak bude vypsáno veřejné výběrové řízení na nového dodavatele a správce tohoto městského mobiliáře. Díky tomu bude mít město plnou kontrolu nad reklamou a nad příjmy z ní plynoucí.

V současné chvíli je v Praze nedostatek zastávkových přístřešků. Nejen, že je zastávek málo, ale téměř polovina z nich je zastaralá a neumožňuje tak využívat nové technologie. Tyto přístřešky nejsou ve vlastnictví Prahy, a proto má hlavní město velmi omezenou možnost ovlivnit jejich vzhled a postrádá tak kontrolu nad reklamou a příjmy, které z ní plynou. V létě roku 2021 vyprší smlouva se současným správcem mobiliáře a ve veřejném výběrovém řízení bude vybrán jak nový dodavatel zastávkových přístřešků, tak i jejich správce. Ten bude pro hlavní město o vítězný typ pečovat.

„Městský mobiliář je často přehlíženou, ale velice důležitou složkou města, na kterou nesmíme zapomínat. Kromě toho, že poskytuje pohodlí svým uživatelům, by měl být reprezentativní a snadno udržovatelný. Všechny tyto atributy nový zastávkový přístřešek splňuje, a proto mě těší, že se v Praze začne postupně rozšiřovat,“ říká Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Vítězný návrh, jehož autory jsou designéři ze společnosti Artěl,
porota ocenila zejména za jeho designovou čistotu, variabilitu, komfort užívání a jednoduchost sériové výroby a celkové údržby. Nové přístřešky tak mají nejen estetický přínos, ale i výrazně sníží náklady na provoz a údržbu. Cena přístřešku pak nepřekročí 200 000 Kč.

Uvnitř zastávky je umístěn orientační panel, který informuje o aktuálních odjezdech tramvajových linek. Dále bude zastávka mít Wi-Fi, USB port a reproduktor pro osoby se sluchovým postižením. Testovací prototyp je jedním ze série 7 různých variant přístřešků, které autoři navrhli.

Zastávka veřejné dopravy je důležitým prvkem ve veřejném prostoru, který neodmyslitelně patří k MHD. Ať už se jedná o dopravní stavbu nebo zastávku, vždy musíme myslet na to, aby výsledek vypadal pěkně a zapadal do svého okolí,“ vysvětluje Adam Scheinherr, radní pro oblast dopravy.

Inciativa sjednotit městský mobiliář a vytvořit vlastní design, který vychází z prostředí Prahy, vznikla již v roce 2017. Tehdy se začalo s hledáním designu městské lavičky, odpadkového koše a stojanu na kola. Vítězný návrh pak prošel testovacím obdobím a dnes se Pražané s novým mobiliářem setkají například ve Stromovce, na Petříně nebo na Strossmayerově náměstí. Odpadkový koš dokonce letos získal prestižní ocenění Red Dot Design Award.

Jednotný vzhled mobiliáře přispěje ke snížení počtu typů „městského nábytku“, podpoří jednotný design těchto prvků a nastaví tak standard, který by minimálně měl mobiliář splňovat.

„Ucelený design městského mobiliáře pomůže výrazně zvýšit kvalitu veřejných prostranství v Praze. Těší mě, Praha má svůj vlastní design, se kterým se může prezentovat,“ říká Petr Hlaváček, radní pro oblast územního rozvoje.

Testovací prototyp bude na Palackého náměstí umístěn celkem 6 měsíců. V průběhu jara 2020 bude testovací období vyhodnoceno a na jeho základě bude přístřešek se zábradlím případně upraven. Poté bude následovat výroba pilotní série, která by se měla objevit již na různých místech v Praze.

„Po více než dvaceti letech získá Praha zastávky do svého majetku a bude tak nad nimi mít kontrolu nejenom z pohledu jejich rozmístění, funkčnosti, ale také nad reklamou. Tento dohled Praze dodnes chyběl,“ uzavírá Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Více informací naleznete zde: www.iprpraha.cz/mobiliarzastavka

tisková zpráva IPR

Související články:
Praha má nový design zastávek MHD  3.12.2019
Praha hledá nový design zastávek a zábradlí  12.3.2018
Praha má novou lavičku, koš a stojan na kolo  27.10.2017
Designérská soutěž na městský mobiliář  12.10.2016
Praha v architektonické soutěži vybere jednotný vzhled laviček, košů a zastávek MHD  6.10.2015

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Veřejný prostor/landscaping

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

2. 12. 2019 15:24:31. Re: Praha testuje prototyp zastávky na Palackého náměstí. Jitka

  A co takhle designově jednotné přístřešky nad vstupy do metra? Bez ohledu na to, zda jde o přímý vstup nebo vstup z podchodů. To chodce nezajímá. Hlavně aby byly kryté schody a každý již na dálku poznal, že tudy se dostane do metra.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz