Praha vybrala firmu pro přeměnu nádraží Bubny na Památník ticha

Praha vybrala firmu pro přeměnu nádraží Bubny na Památník ticha

(11. 12. 2019) Firma Omnima by s přestavbou mohla začít v příštím roce

   
 
 
 
 

Praha vybrala firmu pro přeměnu nádraží Bubny na Památník ticha

(ČTK) - Dokumentaci přeměny nádraží Praha-Bubny na Památník ticha věnovaný transportům českých Židů do Terezína za druhé světové války vytvoří pro pražský magistrát za téměř 1,3 milionu korun firma Omnima. 9. prosince 2019 o tom rozhodla pražská rada. Přetavba by podle radního Jana Chabra (TOP 09) mohla začít v příštím roce, podle dřívějších informací má vyjít na zhruba 150 milionů korun.

Do soutěže se podle Chabra přihlásily tři firmy, vítězná nabídla nejnižší cenu a splnila nejvyšší kritéria kvality. "Do 85 dnů ode dneška jsou na základě uzavřené smlouvy povinni odevzdat projektovou dokumentací, na základě níž my můžeme soutěžit dodavatele," uvedl radní.

Nádražní objekt, který má město v dlouhodobé bezplatné zápůjčce od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), se má stát platformou se stálou expozicí, výukovými programy, sezonními výstavami a prostorem pro setkávání. V budově je plánována také kavárna. V objektu i jeho okolí bude při přestavbě zachováno několik původních prvků, konzervována bude odjezdová hala, peron a schodiště, které vede napříč celou stavbou. Projekt přestavby má výjimku ze stavební uzávěry, která pro okolní území brownfieldu Bubny-Zátory platí.

Z nádraží Bubny byly za druhé světové války vypravovány židovské transporty a v roce 1945 odsud při odsunu odjížděli pražští Němci. O vybudování památníku se několik let snaží obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha.

Doplněno Stavbaweb:
PAMÁTNÍK TICHA je název projektu revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s. 
Přestavbu nádraží umožnila dohoda mezi Prahou a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) o dlouhodobém pronájmu nádražní budovy Bubny a přilehlých prostor, jejichž majitelem je právě SŽDC.  V roce 2017 bylo vypsáno výběrové řízení. Ve dvoukolovém hodnocení odborná porota pod vedením arch. Zdenka Zavřela vybrala z patnácti oslovených studií pět účastníků pro realizaci souběžného zadání architektonického záměru. První týden v červenci roku 2017 proběhlo zasedání poroty. Ve dvoukolovém řízení bylo vybráno vítězné řešení pro nové zpracování projektové dokumentace až do prováděcí dokumentace. Autorem je studio ARN z Hradce Králové. Vítězný návrh byl zadán k dopracování.
Nový památník se stane centrálním místem náměstí nové aglomerace. Nové místo paměti nemá být novodobým pomníkem - mlčenlivým gestem, ale křižovatkou témat k obohacení živých, mladých, hledajících.
Více zde: PAMÁTNÍK TICHA BUBNY

Související články:
Revitalizace nádraží Bubny na Památník ticha  3.12.2018

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz