Praha vypracuje analýzu pražských průmyslových areálů

Praha vypracuje analýzu pražských průmyslových areálů

(12. 1. 2021) Největší pražská průmyslová oblast v Malešicích se dočká plánů do budoucna

   
 
 
 
 

Praha vypracuje analýzu pražských průmyslových areálů

Malešicko-hostivařská oblast, kde se nachází velká část technického zázemí hlavního města, je se svými 650 ha největší průmyslovou lokalitou v Praze. V současnosti se v souvislosti s lokalitou hovoří o několika bytových projektech, které nejsou vzájemně koordinovány a jejichž vznik by mohl současné průmyslové provozy do budoucna nevhodně limitovat. Rada hl. města proto zadala Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracování celkové analýzy potřeby průmyslových oblastí v Praze, která bude aplikována v detailu na modelovém příkladu Malešic.

Malešicko-hostivařská průmyslová oblast je jedinečná nejen svým rozsahem, ale i umístěním a výbornou dopravní dostupností. Nachází se zde konečná stanice linky metra A, ústřední dílny a administrativní objekty Dopravního podniku Prahy, železniční uzel využívaný Českou poštou či depo společnosti PPL. Najdeme zde rovněž spalovnu, teplárnu, chladírny, skladovací a výrobní haly, betonárnu či ústřední depozitář Národní knihovny. Právě díky průmyslovému charakteru území, který je znatelný i z typu zástavby a veřejných prostranství, se jedná o prozatím sourodou část města, jenž v současnosti čelí tlaku na proměnu a vznik bytové výstavby.

„V současné době se objevují tendence přestavět tuto oblast na bytovou čtvrť, která by výrazně omezila možnosti jejího flexibilního využití. Tento problém se však netýká jen Malešic, ale mnohých dalších pražských průmyslových oblastí. V Praze totiž dosud neexistuje žádná analýza či strategie, která by myslela na budoucnost těchto produkčních ploch. Proto jsme se rozhodli vytvořit pro tyto oblasti jasná pravidla,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora pro územní rozvoj.

IPR proto vypracuje analýzu produkčních ploch v Praze, která bude mít za cíl vysledovat jejich úbytek či nárůst v posledním desetiletí a stanoví jejich potřeby a využití do budoucna. Důležitou součástí analýzy bude i zmapování nároků na tyto oblasti z pohledu moderních technologií a jejich dopadu na prostředí jako je hluk či znečištění. Cílem analýzy je také zhodnotit, zda jsou lokality vhodné pro vytvoření smíšených průmyslově-obytných čtvrtí. Platný územní plán Prahy totiž umožňuje v některých částech průmyslové oblasti smíšenou výstavbu, a tím i výstavbu bytovou. Návrh nového Metropolitního plánu prozatím počítá se zachováním průmyslového využití celé lokality.

Spolu s touto analýzou vypracuje IPR konkrétní studii Malešické průmyslové oblasti, která bude sloužit jako modelový příklad a prověření celkové analýzy. „Z našich dat víme, že ve čtrnácti vybraných výrobních areálech na území celé Prahy je asi 2000 provozoven zaměstnávajících přes 50 tisíc lidí. Tyto areály jsou v současnosti nositeli průmyslové a technologické tradice Prahy a působí v nich řada inovačních podniků. Detailně prověřit fungování těchto oblastí proto považujeme za velmi důležité,“ komentuje nový úkol pro IPR jeho ředitel Ondřej Boháč.


tisková zpráva

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2021 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz