Praha vytvoří studii proveditelnosti výstavby blobu na Letné

(ČTK) – Pražský magistrát nechá vytvořit tzv. studii proveditelnosti výstavby blobu na Letné podle projektu Jana Kaplického. Rozhodli o tom dne 16. října 2018 odcházející pražští radní. Studie posoudí všechny aspekty výstavby a hotova má být do konce dubna příštího roku. Radní zároveň vzali na vědomí analýzu, která doporučila vytvořit studii stavby nyní označovaného jako multifunkční centrum Oko nad Prahou. Toto rozhodnutí neznamená, že se bude stavět. S projektem Kaplický zvítězil v roce 2007 v soutěži na podobu nové budovy Národní knihovny (NK).

Materiál mimo předem schválený program na jednání předložila končící primátorka Adriana Krnáčová (ANO). „Schválili jsme studii, podle které se ukáže, jestli je ten projekt stále realizovatelný, nebo ne. Nová rada se pak eventuálně rozhodne, jak s ním naloží,“ uvedla Krnáčová.

Studie proveditelnosti by se měla kromě jiného zabývat formou zapojení se magistrátu do výstavby, tedy zda by se například jednalo o společný podnik se soukromým investorem. Stanoví využitelnost objektu, výši stavebních i provozních nákladů nebo dopad na cestovní ruch a postavení Prahy v rámci UNESCO. Stejně tak posoudí vliv na životní prostředí a stanovila by harmonogram přípravy a stavby.

Magistrát oprášil myšlenku postavit blob letos v červnu. Odcházející radní měli o dne 16. října 2018 schváleném dokumentu jednat již minulý týden, ale radní Jan Wolf (KDU-ČSL) jej nakonec na program nezařadil. A to na žádost zástupců Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL), které nyní jednají o nové koalici na magistrátu. Dokument mu následně odebrala Krnáčová a dnes jej předložila sama. Wolf ČTK řekl, že hlasoval proti schválení a že o tom, že primátorka dokument předloží, předem nevěděl. V zastupitelstvu fungujícím do letošních voleb stavbu prosazovala zejména žena po zesnulém architektovi Eliška Kaplicky Fuchsová, která byla zastupitelkou za ANO.

Architekt Jan Kaplický zvítězil s návrhem nové budovy Národní knihovny (NK) v roce 2007. Novostavbou chtěl tehdejší ředitel NK Vlastimil Ježek řešit prostorové nedostatky instituce. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií ale skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla.

Proti výstavbě se postavil tehdejší prezident Václav Klaus a vedení města ovládané ODS v čele s exprimátorem Pavlem Bémem (ODS). Ze stavby nakonec sešlo. Následně někteří pražští politici hledali další vhodné pozemky pro výstavbu, mimo jiné padly tehdy Stodůlky, Strahov nebo Pankrác. Před volbami v roce 2009 dokonce vznikla strana s názvem Blob, jejímž cílem bylo prosadit stavbu blobu.

Související články:
Nová šance pro chobotnici?  15.6.2018

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Kdysi dávno jsem napsala glosu v tom smyslu, že mi celkem nevadí řetězem připoutaný Václav Klaus u tramvajové smyčky na Letné. Žijeme přece ve svobodné době a máme svaté právo vyjadřovat své názory tak, jak nám naše vzdělání, pokora a respekt k oblastem, kterým rozumíme stejně blbě, jak vlivu člověka na globální oteplování, dovolují.

    Mimochodem naše paní domovnice mi tehdy řekla, že by se k Václavovi ochotně přidala. Jednak to byl fešák. A jednak z té „hrůzy“na Letné, kterou zahlédla v novinách, měla stejnou kopřivku, jakou měl on. A s tehdejším panem prezidentem si v ničem nezadala ani v hloubce znalostí o směřování urbanismu, architektury, estetiky, prostorové kompozice, kontrapunktu, nadčasovosti a možná i o dějinné důležitosti slepých uliček… A stejně jako on neměla nejmenší tušení o neprošlapané cestě, kterou Jan Kaplický ve svém tvůrčím životě šel. Vlastně ani ne tak moc úspěšně, jako s neochvějným vnitřním puzením, vírou a sebezničující statečností a tvrdohlavostí. Žádný jiný český architekt – při vší úctě k vynikajícím architektům minulým i těm žijícím – nezanechal ve vývoji světové architektury otisk, který by stál za povšimnutí (snad mi to Adolf Loos se svým domem bez obočí odpustí…).

    Ta zmršená soutěž na NK na Letné se vůbec neměla konat. Byla to sprosťárna vůči ostatním zúčastněným architektům, kteří – na rozdíl od Jana Kaplického – dodrželi soutěžní podmínky. A byla to zbabělost investora a vypisovatele: tu zakázku měl totiž dostat Jan Kaplický z volné ruky – byť by k tomu musela být přijata výjimka ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Byla to možná poslední příležitost této země a Prahy jak získat důstojné Kaplického dílo. Je totiž neodpustitelná škoda, že do Kaplického „brambůrku s ocáskem“ oblepeného lentilkami si chodí nakupovat obyvatelé Birminghamu. Že Kaplického „periskop“ vidí tisíce návštěvníků kriketového stadionu v Londýně. Ale jeho rodná země o něm za chvíli nebude vědět nic. Maximálně si zapamatuje to, že nejvyšší představitel země byl ochoten se kvůli jakési bezvýznamné stavbě kohosi nechat přejet tramvají. A že primátor Prahy ji chtěl vytrhl z kořenů, připravit o kontrastní (vzrušující a pohoršující) kontext, oslepit její oko ztrátou nadhledu…prostě ji přestěhovat o pár kilometrů dál, aby ji „zachránil“. Blahoslavení chudí duchem… Někdo by měl fakt raději lozit po horách, aby nešířil bludy o mobilitě architektonického díla.

    Ale zpět ke Kaplického stavbě na Letné. Asi i laik cítí, že sebepozoruhodnější architektonické dílo nemá právo na vznik a existenci jen na základě úcta k autorovi, nostalgie, na základě touhy po kamínku do mozaiky kulturního dědictví této země. Jakkoliv by si ho zasloužila a jakkoliv bude bez něho v té mozaice bílé místo. To všechno samozřejmě nestačí. Takže rozhodnutí zadat studii proveditelnosti Kaplického stavby na Letné, byť učiněné 5 minut po 12, je správné, moudré a nezbytné. Na výsledek budu čekat s velkým očekáváním. A určitě ne sama.

    Co dělat do té doby? Kulturní veřejnost (a jsem si jistá, že do ní patří i nemalá část politiků), by se měla zasadit o to, aby byla z úvah o realizaci Kaplického stavby na Letné sňata nálepka „politikum“. Že tomu tak až donedávna bylo, to bylo vůči Janu Kaplickému, jeho dílu a poselství, které nám tu tak jako tak zanechal, výrazem malosti, podlosti a křupanství.

    Jsou okamžiky, kdy by získávání politických bodů mělo být na chvíli zapomenuto. Ve zlomových okamžicích, kdy jde o vyšší princip kulturní a mravní.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*