Praha získala stavební povolení na opravu Václavského náměstí

Praha získala stavební povolení na opravu Václavského náměstí

(31. 1. 2018) Práce budou rozděleny do etap a zavřena bude vždy jen část náměstí.

   
 
 
 
 

Praha získala stavební povolení na opravu Václavského náměstí

(ČTK) - Praha dostala stavební povolení na rekonstrukci dolní části Václavského náměstí. V příštím týdnu začnou přípravné práce. ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Práce budou rozděleny do etap a zavřena bude vždy jen část náměstí. Předpokládaný termín dokončení je konec letošního roku. O opravě se mluví řadu let. Praha má od roku 2005 projekt od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects. Úprava spodní části by měla podle dřívějších informací vyjít asi na 150 milionů korun. Chystané změny kritizují opoziční Piráti, podle nich bude po rekonstrukci na náměstí více aut než nyní."Je to skvělá zpráva, která znamená, že konečně se Václavské náměstí dočká rekonstrukce. Soutěž se konala před 13 lety a následujících deset let se nestalo v podstatě nic, přitom je všem jasné, že ta rekonstrukce je nezbytná," uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Prostor pro pěší má být rozšířen a vjíždět budou moci na náměstí pouze automobily s povolením. Prostor pro auta tak bude zúžen, ale vjezdy do budov zůstanou zachovány. Přibudou například pítka a také základna pro umísťování vánočního stromu. Veškerá zeleň bude zavlažována pomocí automatického systému.

Kromě hlavního města budou na náměstí pracovat i městem vlastněná Pražská vodohospodářská společnost, která opraví stoku, a také Pražská energetika, která zrekonstruuje kabeláž a její chrániče.

S plánovanou podobou rekonstrukce nesouhlasí zastupitelé za Českou pirátskou stranu. Podle nich sice z náměstí zmizí 54 parkovacích míst, ale dalších asi 260 stání přibude v podzemí. "Je hezké, že na povrchu parkovací místa ubudou, ale pokud jich má oproti dnešnímu stavu 200 přibýt v podzemních garážích, na náměstí bude nakonec jezdit více aut než dnes," shrnul výhrady Pirátů zastupitel Viktor Mahrik. Jeho strana požaduje, aby automobilová doprava v centru Prahy byla postupně citlivě redukována.

Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. Původně se jmenovalo Koňský trh a bylo zřízeno dekretem Karla IV. V 19. století bylo nejprve přejmenováno na Svatováclavské náměstí, posléze na Václavské.


Projekt na stránkách autorů


Související články:
Protest proti záměru vybudovat na Václavském náměstí rampy pro vjezd do podzemních garáží  22.6.2017
Proti úpravám Václavského náměstí se odvolal vlastník kabelů  5.1.2017
Úpravy spodní části Václavského náměstí začnou v roce 2018  11.10.2016
Obnova Václavského náměstí začne od Můstku směrem nahoru 17.4.2015
Cigler Marani Architects jsou autory návrhu nové podoby stánků na Václavském náměstí  4.6.2012
Praha zatím nevypíše zakázku na stánky pro Václavské náměstí 9.2.2014
Stánky z Václavského náměstí zmizí po Novém roce 2.1.2013
Na Václavském náměstí bude jedenáct stánků ve tvaru lodě 6.8.2012
Cigler Marani Architects jsou autory návrhu nové podoby stánků na Václavském náměstí 4.6.2012
Cigler Marani Architects navrhli nové stánky na Václavském náměstí 2.6.2012

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

27. 3. 2018 14:28:01. Oprava horní části Václavského náměstí začne v roce 2020 či 2021. Redakce / ČTK

  Oprava horní části pražského Václavského náměstí by mohla začít v roce 2020 nebo 2021. Náklady jsou předběžně odhadovány na 1,4 až 1,7 miliardy korun. ČTK to dnes řekl pražský radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice). Náměstí bude opraveno podle projektu kanceláře Cigler-Marani Architects z roku 2005. Konkrétní postup prací ještě nebyl určen, jako první ale vznikne v podzemí tzv. kolektor, v němž jsou umístěny inženýrské sítě. Ve spodní části náměstí rekonstrukce již započala.

Začátek opravy bude záležet na rychlosti, jakou město získá nutná povolení a postaví kolektor za 800 milionů Kč. "Bez těch inženýrských sítí a prací pod zemí se z logiky věci nemůže dělat na povrchu," řekl Wolf.

Zatím není jasné, odkud rekonstrukce začne, zda od tramvajové tratí směrem k muzeu, nebo naopak. Řešen zatím nebude problém magistrály a prostoru mezi sochou svatého Václava a Národním muzeem, stejně tak ani otázka, zda se na náměstí vrátí tramvaje. Podle Wolfa se ale tak určitě nestane v následujících deseti až 15 letech.

Náměstí bude stejně jako ve spodní části předlážděno, rovněž bude obnovena zeleň a rozšíří se prostor pro chodce. Proti původnímu plánu přibude pod náměstím nádrž pro zadržování dešťové vody, která bude následně využita k zalévání zeleně. "Měla by být přibližně ve střední části náměstí, ale budeme zadávat projektovou dokumentaci, takže se teprve při projektování ukáže, kde by to bylo nejvhodnější," řekla radní Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice).

Ve spodní části náměstí začaly práce loni, nyní jsou tu překládány inženýrské sítě. Wolf řekl, že první viditelné změny na povrchu by měly být patrné ve druhé polovině letošního roku. Město nyní vybírá lom, odkud přiveze kámen na předláždění náměstí.

Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. Původně se jmenovalo Koňský trh a bylo zřízeno dekretem Karla IV. V 19. století bylo nejprve přejmenováno na Svatováclavské náměstí, posléze na Václavské.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz