Prahy 6 a 8 má spojit tramvaj i lanovka

Prahy 6 a 8 má spojit tramvaj i lanovka

(5. 5. 2020) Plán 4. května 2020 schválili pražští radní

   
 
 
 
 

Prahy 6 a 8 má spojit tramvaj i lanovka

(ČTK) - Hlavní město plánuje vybudovat tramvajovou trať propojující Podbabu přes nový most v Troji s Bohnicemi. Předtím však jako dočasné řešení vznikne lanovka s obdobnou trasou, která má před dokončením tramvaje zajistit přímé spojení mezi Prahou 6 a 8. Plán dnes schválili pražští radní. Důvodem provizoria je to, že tramvaj bude zřejmě hotová až po roce 2030, zatímco lanovku je možné postavit do pěti let. Podle dřívějších odhadů má stavba lanovky vyjít na 1,5 miliardy korun. Město také plánuje napojit tramvajemi Bohnice na Kobylisy a Podbabu na Suchdol.I když jsou Bohnice vzdušnou čarou od Prahy 6 nedaleko, neexistuje mezi nimi přímé spojení. V současnosti podle schváleného materiálu většina lidí jezdí metrem přes centrum, což je podle vedení města nepohodlné a zatěžuje to dopravní systém. Dlouhodobě se proto plánuje propojení obou městských částí tramvajovou tratí.

Při stavbě nového mostu přes Vltavu bude nutné prorazit téměř kilometrový tunel skálou mezi Trojou a Bohnicemi, jde tak o složitý projekt. Plán stavby byl rozdělen do několika etap, tunel by měl vzniknout jako poslední po roce 2030. Před stavbou samotné tramvajové trati mezi Bohnicemi a Podbabou by měl dopravní podnik vybudovat také tramvajové trati napojující bohnické sídliště na metro v Kobylisích a spojující Podbabu a metro Dejvická se Suchdolem, kam dojíždí velké množství studentů České zemědělské univerzity.

S ohledem na předpokládanou délku budování všech tras chce magistrát jako dočasné řešení postavit lanovku, která může být podle materiálu hotova do pěti let. K projektu lanovky již bylo zahájeno posouzení jeho vlivu na životní prostředí (EIA).

Podle dokumentace pro EIA má trasa lanovky vést od terminálu veřejné dopravy v Podbabě přes řeku a Císařský ostrov k zastávce v Troji, která bude umístěna vedle areálu zoologické zahrady. Poté bude následovat stoupání do Bohnic ke stanici u obchodního centra Krakov. Cesta z Bohnic do Dejvic by se lanovkou měla zkrátit skoro o půl hodiny. Klimatizované kabiny by měla nést tři lana na pěti ocelových sloupech s betonovými základy ve výšce mezi 25 a 44 metry.

Podle informací prezentovaných v říjnu na magistrátním výboru pro dopravu mají být náklady na stavbu lanovky 1,5 miliardy korun. Jízda má trvat sedm minut a kabiny by měly být v méně než minutových intervalech schopny přepravit 2000 cestujících za hodinu.

Lanovka má být zařazena do systému pražské integrované dopravy a platit by v ní měly běžné jízdenky MHD. To by se však mělo změnit poté, co bude postavena tramvajová trať. Jak ČTK řekl asistent náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha Sobě) Ondřej Chlupáček, může pak sloužit například jako turistická atrakce.

S plánem stavby lanovky přišlo minulé vedení magistrátu. Tehdejší radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) navrhoval také projekt lanovky od Vltavy na Letnou, z toho však sešlo. V předchozích volebních obdobích se hovořilo mimo jiné o lanovce ze Smíchova na Pankrác, přes Prokopské údolí nebo z Holešovic do Troje. V současné době v Praze funguje pozemní lanovka na Petřín a další je v zoo v Troji.


Související články:
Praha počítá s lanovkou z Podbaby  20.4.2020

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

6. 5. 2020 12:07:50. Re: Prahy 6 a 8 má spojit tramvaj i lanovka. Lubor

  Něco mi říká, že jsou patrně na planetě země, kde by postavili rovnou tu tramvajovou trať a zvládli by to možná i trochu dřív než za 5 let. My jsme si vypěstovali byrokratickýho šimla do tak obludnejch rozměrů, že raději dáme půldruhý miliardy za lanovku, která možná za pět let (a spíš nakonec za miliardy dvě až tři) situaci alespoň provizorně vyřeší, protože trať..... .... to je běh na velmi, velmi dlouhou trať. ACH JO.

10. 5. 2020 22:46:36. Re: Re: Prahy 6 a 8 má spojit tramvaj i lanovka. Jitka

  Pokud nahradíte slovo provizorně slovem dočasně, tak při obvyklé délce dočasnosti u nás se ta lanovka vyplatí. A možná bude turisticky tak atraktivní, že její dočasnost ukončí až její životnost. :-)

13. 5. 2020 14:58:34. Re: Re: Re: Prahy 6 a 8 má spojit tramvaj i lanovka. Lubor

  Tak to nepochybně :-D

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz