Prázdninový dům

Prázdninový dům

(9. 1. 2020) S posuvnými systémy Schüco ASS 77 PD.SI 

   
 
 
 
 

Prázdninový dům

Architektka Birgitte Bruun si pro sebe a svou rodinu nechala v Dánsku postavit rekreační objekt, ve kterém mohou všichni uniknout shonu každodenního života. Společně s architektonickou kanceláří Raw Architects vytvořila dům, který v sobě spojuje úžasný uklidňující výhled na moře ve všech ročních obdobích, bezúdržbové materiály a minimalistický design. Na všechny tyto požadavky vystačil jediný posuvný systém Schüco ASS 77 PD.SI (Panorama Design Super Insulation). Klientka si v rámci dosažení maximálního klidu a odpočinku např. přála eliminovat i veškeré zahradnické práce, proto zvolila bezúdržbovou venkovní úpravu bez trávníků či keřů s rozsáhlou terasou z cedrového dřeva.

Nejoblíbenější místností celé rodiny je terasa
Birgitte Bruun si pro sebe a svou rodinu vysnila prázdninový dům, který by byl úplně jiný než jejich domov. Objekt na pobřeží o rozloze 150 m² měl být oázou volnosti a klidu, skrytý před vnějším světem a otevřený přírodě. Proto byl pro Birgitte Bruun obzvláště důležitý výhled na vodní plochu, který na lidskou psychiku působí velice pozitivním a uklidňujícím způsobem a kterého se nechtěla vzdát ani v chladnějších měsících. Rozhodla se tedy pro řešení, které propojuje venkovní a vnější prostor. Posuvný systém Schüco ASS 77 PD.SI nabízí rodině bezkonkurenční výhled. Panoramatická konstrukce tohoto systému vyniká minimální pohledovou šířkou profilů v zajišťovací části a také ukrytím, resp. zapuštěním vnějšího rámu i rámu křídla do konstrukce domu; vysoký komfort ovládání pak zajišťují elektronický pohon a zamykací systém, které jsou zabudované přímo v profilu. Birgitte Bruun navíc kladla velký důraz na hladký přechod mezi obývacími prostory a terasou, která představuje „nejoblíbenější místnost“ celé rodiny, což se podařilo pomocí nulového prahu. V kombinaci s fasádním systémem Schüco FWS 50.SI tak vznikl mimořádně prosvětlený rekreační objekt s velkoformátovými okny a ničím nerušeným výhledem na moře.

Místo trávníků bezúdržbové terasy z cedrového dřeva, které stárne do krásy
Birgitte Bruun a její rodina tráví svůj volný čas odpočinkem, proto bylo již od počátku cílem projektu vytvořit praktický a jednoduchý, ale zároveň stylový objekt, který není náročný na údržbu. Pro obložení domu i podlahu terasy bylo použito odolné cedrové dřevo, které odolává mořské soli, nevyžaduje žádné natírání a navíc stárne do krásy, čímž dokonale zapadne do přímořské krajiny. Díky absenci jakýchkoli keřů i trávníků navíc odpadá nutnost další práce na zahradě. V okolí domu se nacházejí pouze jednotlivé snadno udržovatelné šípkové keře. Birgitte Bruun a její láska k moři pak stály za přidáním jednoho speciálního prvku na terasu – takzvaného „ibizského koutku“ v podobě výklenku chráněného před větrem, kde je možné užít si spaní venku a pozorovat západ slunce po celý rok. Také ve výběru nábytku zůstala Birgitte Bruun věrná svému umírněnému stylu. Spartánský, minimalistický interiér se omezuje pouze na nezbytnosti, které neodvádějí pozornost od toho, co je důležité: Volný čas, odpočinek a klid, to vše s výhledem na moře.

podle podkladů společnosti Schüco CZ


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rodinné domy

Komentáře ke článku

 
 
 
 

10. 1. 2020 19:48:55. Re: Prázdninový dům. Jitka

11. 1. 2020 15:42:24. Re: Prázdninový dům. Pavel Nosek

13. 1. 2020 15:21:38. Re: Prázdninový dům. Petr Herynek Schüco CZ

 
 
 
 

10. 1. 2020 19:48:55. Re: Prázdninový dům. Jitka

  Zajímalo by mě, jak ty bezprahové dveře fungují, když napadne sníh. Nebo snad v Dánsku nesněží?

11. 1. 2020 15:42:24. Re: Prázdninový dům. Pavel Nosek

  ANO, SPRÁVNÝ DOTAZ. DĚKUJI

13. 1. 2020 15:21:38. Re: Prázdninový dům. Petr Herynek Schüco CZ

  Dobrý den, Jitko,
díky za dotaz. Ve spodním rámu je integrované odvodnění, takže voda odtéká rámem a nehromadí se.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz