Projev Romana Kouckého při příležitosti otevření Trojského mostu

Projev Romana Kouckého při příležitosti otevření Trojského mostu

Most, zejména most městský, je vždy významným architektonickým počinem. Architektura, nevyjímaje tzv. inženýrské stavby, hledá v jedenadvacátém století znovu svoji ztracenou pozici. Lidé nové architektuře příliš nevěří... Dvacáté století bylo vpravdě revoluční a přelom tisíciletí revoluci dovršil. Změnily se po tisíc let vytvářené hodnoty. Změnilo se měřítko, materiály i technologie. Změnil se celý globální svět. Velké stavby světa jsou dnes opravdu VELKÉ. Stavby u nás, které by byly z globálního hlediska nějak zajímavé, nemohou být velké už proto, že v našich podmínkách nemají důvod vznikat. Právě proto by ale měly být krásné, chytré a originální. Především musí být, vždy dílem na vrcholu poznání.

Trojský most má rozpětí 200 metrů a lze bez nadsázky říci, že pro Prahu je to rozpětí velké. Z globálního pohledu je dnes toto rozpětí nicotné. O co je most kratší, o to ovšem širší – nesmyslná předimenzovanost dopravních parametrů v Praze je bohužel notoricky známá.
Také proto pro nás nebyl a není důležitý rozměr mostu, ale poměr jeho částí. U mostu je krása dána zejména ideálními poměry – vzájemnými poměry všeho: statického (spolu)působení jednotlivých konstrukčních prvků, celkové geometrie, modulů, detailů, materiálů, barev...
Složitou hrou geometrie a optických klamů se celá konstrukce jeví jako symetrická, lehčí, delší a užší.
Blíží-li se poměr k ideálu, vzniká „Architektura“.
Trojský most, první most v Praze v jedenadvacátém století, má šanci být architekturou.

Vzhledem k navrženým parametrům celku i detailů, zejména vzhledem k poměru výšky a rozpětí oblouku (1/10) a vzhledem ke štíhlosti jednotlivých částí, se jedná o most zcela unikátní, jehož obdobu se prozatím nepodařilo nalézt nikde na světě.
S nadsázkou se dá říci, že úspěšná realizace tohoto řešení dnes přepisuje učebnice architektury a mostního stavitelství.

Na tomto místě se sluší poděkovat.
Myslím, že největší zásluhu na tom, že most má elegantní tvary a detaily má architekt Libor Kábrt, který všechny tvary a detaily na stavbě koordinoval.
A tím, kdo jako první dokázal, že je možné se zabývat obloukem s poměrem 1/10 je inženýr Ladislav Šašek, který s námi spolupracoval na většině našich mostů.

Jsem rád, že dnes mohu tento most otevřít s primátorem Tomášem Hudečkem, který sice nemá s touto stavbou moc společného, který ale měl odvahu postavit most jiný. Most, který nám umožní hledat nové vize Prahy. Tomáš Hudeček měl odvahu zásadně proměnit pražské plánování a tato klíčová proměna dnes vrcholí hysterickou reakcí na existenci NOVÝCH Pražských stavebních předpisů. Je to reakce „přátel starých pořádků“.
Most je cestou přes překážku, odjakživa má ale i symbolický význam…
Mějme tedy všichni odvahu symbolicky tímto mostem vstoupit do skutečného jedenadvacátého století a projít k nové vizi Prahy.
Roman Koucký, Praha, čtvrtého října 2014
foto: Ester Havlová