Radnice se rozhodla podat námitku k řízení o Šantovce Tower

Komentáře

1. Čtenář Stavbawebu says:

   21. 2. 2019 at 21:47

   žádný soud ani jiný orgán nemůže zrušit ochranu památkové rezervace, to je překroutit odkaz historie městského jádra Olomouce, královského města. Tower nesmí být nikdy povolena, to je priorita všech dobrých lidí v tomto krásném městě. Neznám žádné historicky cenné město v Česku ani na Moravě, kde by takové pošlapání tradic a zásad urbanismu vedení města dovolilo.

   Odpovědět
2. Čtenář Stavbawebu says:

   21. 2. 2019 at 21:28

   Tak jsem si trochu pobrouzdala po internetu a musím říci, že Olomouc musí být pozoruhodné město…všechna čest stranou. A jeho dřívější politické špičky zvlášť:

   1. Nejdříve protáhly pořízení územního plánu na 6 let (byl vydán v r. 2014), přičemž poslední 3 roky „pořizování“ se nedělo de facto nic. Asi proto, aby si všichni pozemkoví spekulanti stačili skoupit levné pozemky v budoucích rozvojových plochách. A také asi proto, aby si developer Šantovka Tower stačil vyřídit územní rozhodnutí na 22 patrovou stavbu v ochranném pásmu Městské památkové rezervace. Přes opakovaný devótní souhlas vedoucí památkového odboru magistrátu (který v jiných případech zamítal v ochranném pásmu MPR zvýšení rodinných domů o patro) to nevyšlo. Ale jen „vinou“ Národního památkového ústavu, který nesdílel nadšení magistrátních památkářů učinit precedens pro obestavění historického jádra mrakodrapy hanáckého střihu.

   2. V Olomouci, v tomto kulturním a univerzitním centru Moravy s 2. největší a nejvýznamnější městskou památkovou rezervací také nikomu nevadí, že od roku 1967 zde platí rozhodnutí o Ochranném pásmu městské památkové rezervace, které nic nechrání. Nejsou v něm totiž žádné podmínky, regulativy, limity…ty si pružně ad hoc vytváří magistrátní úředníci – podle své nálady, sympatií, tlaků… Právně nicotné rozhodnutí bez výroku…to se jen tak nevidí.

   3. Když tedy vyhlášené ochranné pásmo MPR není k ničemu, musel výškovou regulaci okolí historického jádra suplovat územní plán. Tu ale na základě žaloby podané developerem ŠTW krajský soud zrušil. To je ale jen půlka pravdy. On ji zrušil ne proto, že by soudci rozuměli urbanismu, ale proto, že si Olomouc vybrala tak mizerného zpracovatel územního plánu, který nedokázal řádně odůvodnit, proč územní plán omezil max. výšku budov v prstenci lemujícím to nejcennější, co Olomouc má. Co bylo, kristepane, v olomouckém územním plánu důležitějšího?

   4. Krajský soud zároveň stanovil roční lhůtu, aby tento amatérský nedostatek město, pořizovatel a zpracovatel územního plánu napravili. Na tuto banální nápravu ale městu nestačily 3 roky !!! Že by u tak zásadního regulativu územního plánu šlo o lajdáctví neschopných úředníků? Anebo o účelovou nečinnost?
   Stavební zákon přitom obsahuje ustanovení, které na podobnou nečinnost pamatuje (§ 56 SZ Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu). Není na místě se na důvod této laxnosti tehdejšího primátora a současného ministra kultury Staňka zeptat?

   5. Je to samozřejmě nesmysl, ale i kdyby existovaly objektivní důvody, že se do roka úprava územního plánu nedala stihnout, muselo město reagovat. A zabránit tomu, aby stavební úřad vydal územní rozhodnutí na 76 m vysokou budovu, a měsíc poté vydalo zastupitelstvo změnu (úpravu) územního plánu s výškovým limitem 23 m. To bylo možné zajistit standardním opatřením: vydání stavební uzávěry. To se ale radě s primátorem Staňkem v čele překvapivě „nepodařilo“.

   6. Developerovi ale ani ty 3 darované roky na získání územního rozhodnutí nestačily – kvůli zatvrzelosti Národního památkového ústavu s Ministerstvem kultury ČR v zádech.

   7. A teď se dočítám, že bývalý primátor Staněk, nově v dresu ministra kultury „nečekaně“ oznámil, že ministerstvo kultury chce znovu posoudit svůj dřívější odborný názor. Počítám, že dospěje k názoru, že Ministerstvo kultury ČR pod jeho progresivním vedením nebude tak úzkoprse hájit ten shluk starých baráků uprostřed města, který už je za těch 800 let stejně okoukaný, a vyjde vstříc nositelům pokroku. Nemyslím si ale, že ministerstvo zaokrouhlí původní 23 m limit na 76 m. Odhaduji to na kompromis: 75 m. Aby snad nevzniklo podezření, že ministr kultury zobe developerovi Šantovka Tower z ruky…

   Možná to ale bude ještě jinak. Je totiž důležité, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Resp. aby mrakodrap stál a nekulturní ministr kultury Staněk nebyl všem pro smích. Dovolím si malou prognózu. Ministr Staněk avizuje, že ministerstvo kultury potřebuje na promyšlení svého názorového kotrmelce čas do dubna. Tím daroval developerovi Šantovka Tower a „nezávislému“ stavebnímu úřadu potřebný čas. Stavební úřad zamítne námitky města a vydá stavební povolení na 76 m vysokou ŠTW. Případné odvolání města krajský úřad promptně zamítne, prvoinstanční rozhodnutí potvrdí a rozhodnutí nabude právní moci. Ministra kultury Staňka to bude sice upřímně mrzet, ale tím pádem pomine důvod, proč by se MK ČR špinit neobhajitelnou změnou svého odborného postoje k výškové regulaci v ochranném pásmu MPR Olomouc. Pouze jeho mluvčí prohlásí, že ministerstvo je poněkud zaskočeno vydáním stavebního povolení pro výškovou budovu v ochranném pásmu MPR Olomouc, ale že ministerstvo nemůže zasahovat do rozhodování stavebního úřadu… Howgh.

   Odpovědět