Radnice v Praze Modřanech

Radnice v Praze Modřanech

(15. 5. 2019) Loxia

   
 
 
 
 

Radnice v Praze Modřanech

Praha 12 je čtvrtou největší pražskou čtvrtí. Přesto právě v této části hlavního města doposud chybělo reprezentativní sídlo radnice. To by se mělo v nejbližší budoucnosti změnit, protože v těchto týdnech se začne se stavbou ojedinělého projektu z dílny architektonického studia LOXIA. To při práci využívalo i nejmodernější technologie, včetně informačního modelu budovy, který znají odborníci pod zkratkou BIM.

Energeticky šetrná designová stavba je inspirována cukrovarnickou historií pražských Modřan, na jejichž katastru bude stát. A protože kostka cukru je vlastně českým vynálezem, tento fakt se projevil i v samotném projektu: budoucí multifunkční budova totiž připomíná nadčasové a hravé tři kostky cukru. Kromě administrativního zázemí bude v bezbariérové budově také společenský a víceúčelový sál, obřadní síň, restaurace, menší obchody, kavárna a dětský koutek. Součástí projektu je i zeleň obklopující radnici.

Od první chvíle, kdy LOXIA začala na projektu pracovat, dělo se tak kompletně v systému BIM (Building Information Modeling), což je moderní a inteligentní proces pro tvorbu a správu stavebních projektů. Využívá nejmodernější technologie, včetně tvorby virtuální reality, proto usnadňuje výměnu informací nejen tehdy, kdy vzniká architektonický návrh, ale i během výstavby a také poté, kdy už je budova plně využívána.

„BIM je v jedné věci opravdu unikátní: na jednom místě jsou veškeré dostupné informace o každém prvku, který projekt obsahuje. Vidíte ho v 3D modelu a pokud chcete, tak i do velmi podrobného detailu. Díky tomu víte přesně, jak vypadá každý prvek, jaké jsou jeho vlastnosti a rozměry. A to vše na jednom místě a v reálném čase,“ vysvětluje Ing. Arch. Jana Mastíková ze studia LOXIA. Pokud v tomto systému provedete nějakou změnu, BIM software koordinuje tuto změnu ze všech pohledů, které zobrazují daný prvek. Se změněným modelem pak mohou pracovat všichni, kdo ho používají.

„Projekt modřanské radnice je sice sdružen do jednoho centrálního modelu BIM, ale existují i další modely dílčí, které využívají jednotlivé profese podílející se na projektování. Máme tak model pro samotnou stavbu, pro vzduchotechniku, chlazení a vytápění, sprinklery, silnoproudé a slaboproudé rozvody apod. Pro každý stupeň dokumentace bylo s investorem dohodnuto tzv. LOD (Level of Development). Tento ukazatel určuje míru detailní propracovanosti jak v grafické, tak v negrafické části,“ říká J. Mastíková.
Pro modřanskou radnici byl stanoven stupeň prováděcí dokumentace na úrovni LOD300+, což konkrétně znamená, že při tomto nastavení je v modelu vidět doslova každá klika, veškerá technologie a rozvody k ní, jsou v něm kompletně vymodelovány kotelna a strojovny VZT, takže můžete rozeznat také každý ventil nebo páku. Z projektu je rovněž možné získat podrobné výpisy prvků nebo výměry a objemy materiálů a konstrukcí.

Pro své četné a nesporné výhody se dnes o systému BIM hodně mluví a je poměrně běžné, že investoři tento model požadují již při zadávání projektu, ale zatím se ho jen málo využívá i poté, kdy je budova hotova a zkolaudována.

„Je to škoda, protože jeho filozofie je taková, že budova je se svým ᾿BIMem᾿ spojena po celý životní cyklus a pokud je průběžně aktualizován, může sloužit jako vynikající pomocník při správě budovy i jeho dalších rekonstrukcích či případných dostavbách,“
upozorňuje J. Mastíková a vyzdvihuje také přednosti systému, které souvisejí se samotnou prácí architektů.

„Navrhovat projekt domu v systému BIM a připravit projekt v klasické podobě na papíře, tedy ve 2D rozlišení bychom mohli přirovnat k jízdě v moderních autech a v těch, která brázdila silnice před 20 lety. Všechna mají čtyři kola, volant a motor, ale ten rozdíl je propastný a nejspíš jen málokdo by dobrovolně přesedl do starého modelu. Nová auta nabízejí nejen dokonalejší technologie či lepší kvalitu a pohodí, ale také splňují vyšší bezpečnostní standardy.
Na první pohled se může zdát, že je práce s BIMem náročnější, ale je to spíše o tom, že člověk si musí zvyknout na trochu jiný systém. Rozdíl je například v tom, že již v raných fázích projektu musí architekt nebo projektant domýšlet některé aspekty dopředu, zatímco u klasického 2D modelu se mnoho detailů řeší až v pozdějších fázích. Ale věnované úsilí a energie na počátku projektu přinášejí řadu výhod později, protože je promyšlený, propracovaný a bez zásadních chyb. Jakou jistou nevýhodu lze naopak vnímat, že velké koncepční zásah a změny jsou v pokročilejších stádiích náročnější a nákladnější,“
doplňuje mladá architektka.
tisková zpráva



Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Administrativa

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2019 Business Media CZ, s. r. o.