Radnice v Praze Modřanech
(15. 5. 2019) Loxia
Radnice v Praze Modřanech
Praha 12 je čtvrtou největší pražskou čtvrtí. Přesto právě v této
části hlavního města doposud chybělo reprezentativní sídlo radnice. To
by se mělo v nejbližší budoucnosti změnit, protože v těchto týdnech se
začne se stavbou ojedinělého projektu z dílny architektonického studia
LOXIA. To při práci využívalo i nejmodernější technologie, včetně
informačního modelu budovy, který znají odborníci pod zkratkou BIM.
Energeticky šetrná designová stavba je inspirována cukrovarnickou
historií pražských Modřan, na jejichž katastru bude stát. A protože
kostka cukru je vlastně českým vynálezem, tento fakt se projevil i v
samotném projektu: budoucí multifunkční budova totiž připomíná nadčasové
a hravé tři kostky cukru. Kromě administrativního zázemí bude v
bezbariérové budově také společenský a víceúčelový sál, obřadní síň,
restaurace, menší obchody, kavárna a dětský koutek. Součástí projektu je
i zeleň obklopující radnici.
Od
první chvíle, kdy LOXIA začala na projektu pracovat, dělo se tak
kompletně v systému BIM (Building Information Modeling), což je moderní a
inteligentní proces pro tvorbu a správu stavebních projektů. Využívá
nejmodernější technologie, včetně tvorby virtuální reality, proto
usnadňuje výměnu informací nejen tehdy, kdy vzniká architektonický
návrh, ale i během výstavby a také poté, kdy už je budova plně
využívána.
„BIM je v jedné věci opravdu unikátní: na jednom
místě jsou veškeré dostupné informace o každém prvku, který projekt
obsahuje. Vidíte ho v 3D modelu a pokud chcete, tak i do velmi
podrobného detailu. Díky tomu víte přesně, jak vypadá každý prvek, jaké
jsou jeho vlastnosti a rozměry. A to vše na jednom místě a v reálném
čase,“ vysvětluje Ing. Arch. Jana Mastíková ze studia LOXIA. Pokud v
tomto systému provedete nějakou změnu, BIM software koordinuje tuto
změnu ze všech pohledů, které zobrazují daný prvek. Se změněným modelem
pak mohou pracovat všichni, kdo ho používají.
„Projekt modřanské
radnice je sice sdružen do jednoho centrálního modelu BIM, ale existují i
další modely dílčí, které využívají jednotlivé profese podílející se na
projektování. Máme tak model pro samotnou stavbu, pro vzduchotechniku,
chlazení a vytápění, sprinklery, silnoproudé a slaboproudé rozvody apod.
Pro každý stupeň dokumentace bylo s investorem dohodnuto tzv. LOD
(Level of Development). Tento ukazatel určuje míru detailní
propracovanosti jak v grafické, tak v negrafické části,“ říká J.
Mastíková.
Pro modřanskou radnici byl stanoven stupeň prováděcí dokumentace na
úrovni LOD300+, což konkrétně znamená, že při tomto nastavení je v
modelu vidět doslova každá klika, veškerá technologie a rozvody k ní,
jsou v něm kompletně vymodelovány kotelna a strojovny VZT, takže můžete
rozeznat také každý ventil nebo páku. Z projektu je rovněž možné získat
podrobné výpisy prvků nebo výměry a objemy materiálů a konstrukcí.
Pro
své četné a nesporné výhody se dnes o systému BIM hodně mluví a je
poměrně běžné, že investoři tento model požadují již při zadávání
projektu, ale zatím se ho jen málo využívá i poté, kdy je budova hotova a
zkolaudována.
„Je to škoda, protože jeho filozofie je taková, že
budova je se svým ᾿BIMem᾿ spojena po celý životní cyklus a pokud je
průběžně aktualizován, může sloužit jako vynikající pomocník při správě
budovy i jeho dalších rekonstrukcích či případných dostavbách,“
upozorňuje J. Mastíková a vyzdvihuje také přednosti systému, které
souvisejí se samotnou prácí architektů.
„Navrhovat projekt domu v
systému BIM a připravit projekt v klasické podobě na papíře, tedy ve 2D
rozlišení bychom mohli přirovnat k jízdě v moderních autech a v těch,
která brázdila silnice před 20 lety. Všechna mají čtyři kola, volant a
motor, ale ten rozdíl je propastný a nejspíš jen málokdo by dobrovolně
přesedl do starého modelu. Nová auta nabízejí nejen dokonalejší
technologie či lepší kvalitu a pohodí, ale také splňují vyšší
bezpečnostní standardy.
Na první pohled se může zdát, že je práce
s BIMem náročnější, ale je to spíše o tom, že člověk si musí zvyknout
na trochu jiný systém. Rozdíl je například v tom, že již v raných fázích
projektu musí architekt nebo projektant domýšlet některé aspekty
dopředu, zatímco u klasického 2D modelu se mnoho detailů řeší až v
pozdějších fázích. Ale věnované úsilí a energie na počátku projektu
přinášejí řadu výhod později, protože je promyšlený, propracovaný a bez
zásadních chyb. Jakou jistou nevýhodu lze naopak vnímat, že velké
koncepční zásah a změny jsou v pokročilejších stádiích náročnější a
nákladnější,“ doplňuje mladá architektka.
tisková zpráva
Základní informace o objektu
Kategorie
Administrativa
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.