Recyklovaný beton
(21. 9. 2023) Materiál budoucnosti šetřící
přírodní zdroje
Recyklovaný beton
Zaznamenali jste termíny jako
zelený či recyklovaný beton a zajímá vás, co to konkrétně znamená? Určitě
nejste sami. Současný trend emisních povolenek tlačí trh stále více do
zelenějších stavebních materiálů.
Používání recyklátů z demolovaných
staveb, kdy se tolik nespotřebovávají přírodní zdroje, je jednou z cest
oslovujících nejen investory, ale i výrobce materiálů. S použitím betonu na
stavbě mohou být spojeny i další pozitivní faktory, jako je snížení emisí z
dopravy, plnění cílů ESG a další. Na zkušenosti jsme se ptali expertů
na výrobu betonů a jejich užití.
Beton s recyklovaným kamenivem
Pro výrobu recyklovaného betonu se
místo vytěženého kameniva využívá jako plnivo recyklát vznikající ze stavební
suti. Stavební suť nejčastěji tvoří směsi starého betonu, cihel, malty,
přírodního kameniva a dalších složek, které jsou při demolici rozdrceny. Jelikož vlastnosti betonů přímo
závisí na kvalitě a podílu recyklovaného kameniva v betonové směsi, výrobci
provádějí zkoušky technických parametrů a splnění norem pro každou směs zvlášť.
Překvapivou, avšak pozitivní
zprávou zejména pro developery je sdělení Ing. Roberta Coufala, Ph.D.
(technický náměstek TBG Metrostav): „Betony z recyklovaného kameniva
překvapivě zatím nejsou první volbou investorů z důvodů plnění závazků
udržitelného stavebnictví, nýbrž pro jejich nižší pořizovací cenu.“
Některé recyklované betony obsahují
více stavebního recyklátu, než povoluje v současnosti platná norma pro výrobu a
posuzování vlastností betonu ČSN EN 206+A2. Přesto je možno takovýto materiál
vyrábět, a to díky možnosti řídit se podnikovými normami, nahrazujícími normu
ČSN EN 206+A2, správně by se však už neměl nazývat betonem. Pro
zjednodušení ale budeme i pro takovýto materiál v tomto článku .užívat výraz
„beton“.
„Beton s recyklátem vyrábíme podle
podnikové normy TBG MTS 03/2021 – RCA, která vychází z normy pro výrobu betonu.
K produktu máme vydané stavebnětechnické osvědčení č. STO – 205/286/2021 a
certifikát systému řízení výroby pro všechny betonárny, kde beton s recyklátem
vyrábíme,“ uvádí v
popisu betonu z recyklovaného kameniva společnost TBG Metrostav. Tyto dokumenty
výrobce poskytuje na vyžádání ať už projektantům, investorům, či developerovi.
Betonová směs využívající recyklát
nachází uplatnění především u méně zatížených konstrukcí a konstrukcí méně
vystavených povětrnostním vlivům či agresivnímu prostředí, jako jsou například
základové betony, pasy a patky, výplňové struktury, vnitřní stěnové konstrukce
a dočasné stavby.
Běžnou praxí je vytvářet betonovou
směs, kde je zahrnuto 50 % recyklovaného kameniva. Recyklovaný beton nahrazuje
jak hrubou, tak i jemnou složku (dle betonárny) a existuje také varianta
recyklovaného betonu s 15% podílem recyklátu. Tato varianta rozšiřuje
využitelnost betonu s recyklovaným materiálem v různých konstrukcích.
Nízkoemisní cement
Přesná definice pojmu nízkoemisní
cement neexistuje. Za nízkoemisní cement lze považovat typ cementu s nižší
uhlíkovou stopou, než má tradiční cement. Hlavním zdrojem emisí CO2
při výrobě cementu je chemická reakce při výpalu slínku a emise z této reakce
se nijak snížit nedá. Jedinou možností je snížit emise nepřímo, a to tak, že se
vyrábějí směsné cementy, kde je slínku na kilogram cementu méně.
Nízkoemisní cementové technologie
se zaměřují na snižování obsahu slínku v cementu a na snižování emisí CO2
při výrobě cementu a mohou zahrnovat:
● Pokročilé suroviny: využívání
alternativních surovin s nižším obsahem vápníku a menším množstvím oxidu
uhličitého
● Nízkoemisní procesy: vylepšené
výrobní postupy, které spotřebovávají méně energie nebo využívají obnovitelné
zdroje energie
● Využití vedlejších produktů: používání
vedlejších produktů z jiných průmyslových procesů, např. popílku z elektráren
nebo hutních odpadů, jako příměsi v cementovém procesu
● Kompresní postupy: využití nových
metod výroby cementu založených na kompresních postupech místo hoření, což
snižuje emise CO2
● Technologie zachycování a
ukládání uhlíku: oxid uhličitý (CO2) je ukládán do geologických
formací s cílem zabránit jeho uvolnění do atmosféry
Cílem užití nízkoemisního cementu
je snižovat emise skleníkových plynů spojené s výrobou cementu a tím přispívat
ke snižování celkových environmentálních dopadů stavebního průmyslu.
Legislativa pro recyklované betony je sice pozadu, ale na dobré cestě
„Co se samotné legislativy pro
výrobu recyklovaných betonů týče, už zde byla snaha ji nějak upravit. V
některých předpisech momentálně úpravy probíhají. Tento proces bude ještě
nějakou dobu trvat, ale my již teď jdeme cestou dodržování vlastních
podnikových norem tak, aby výroba dávala ekonomický a ekologický smysl,“ přibližuje problematiku Ing.
Zdeněk Hlavsa, technolog ve společnosti TBG Metrostav.
Na základě pokusných betonáží a
znalostí výrobce se stanovuje, pro jaké konstrukce je směs vhodná. A podnikovou
normou a technickým osvědčením výrobce přebírá plnou odpovědnost za kvalitu a
parametry materiálu. Nejedná se o žádný „ošizený“ materiál, „zelené betony“
podléhají mnoha testům v akreditovaných laboratořích a podrobují se i
specifickým zkouškám zabývajícím se nejen konstrukčními/statickými parametry,
ale i komfortem obyvatel.
Při akustických zkouškách v
akreditované zkušební laboratoři TZÚS v Teplicích bylo například prokázáno, že
i stěny určené jako mezibytové či do bytových staveb, které jsou vyrobené z
50%, ale i ze 100% recyklovaného kameniva, naprosto vyhovují současným
požadavkům norem. „Výsledky se snažíme monitorovat i
z dlouhodobého hlediska, abychom mohli dokazovat, že tam nebudou výkyvy ani v
budoucnu, že vlastnosti nejsou výrazně proměnlivé a že není důvod se toho
obávat,“ vyvrací
pochybnosti o spolehlivosti Ing. Hlavsa.
Recyklované betony jsou bezpečné a už se testují na reálných stavbách
Od počátků práce s recyklovaným
betonem, kdy byla pro technology klíčovým faktorem zpracovatelnost (recyklované
kamenivo je více nasákavé než běžné kamenivo), došlo k významnému zlepšení
kvality a minimalizaci nežádoucích složek. Během posledních let bylo v rámci
pokusných betonáží prováděno průběžné monitorování vlastností recyklovaného
kameniva a výsledného betonu. Výjimkou nebyly ani zkoušky pro dlouhodobý
horizont a optimalizaci složení receptur. Postupně tak došlo k důkladnému
seznámení s tímto materiálem a k ověření jeho bezpečnosti pro použití v
konstrukcích.
Stejně jako v mnoha jiných
odvětvích výrazně záleží na charakteru konstrukce, pro které chce projektant
recyklované betony použít. Jsou typy konstrukcí, kde je vhodný méně, a naopak
kde je recyklovaný beton vhodný velmi. Pevnost v tlaku dokáže být stejná jako u
běžného betonu.
Pokud se jedná o podkladní vrstvy,
stěny, které nejsou vystaveny agresivnímu prostředí, pak beton z recyklovaného
kameniva je schopen splnit stejné parametry jako ten klasický. „Pevnost v tlaku může být třeba
naprosto stejná jako u běžného betonu, záleží pouze na poměru recyklátu ve
směsi. Spolupracovali jsme na několika velkých projektech, už jsou to desítky
projektů, kde tento materiál byl využit,“ vysvětluje Hlavsa.
První stavbou, kde byl použit
recyklovaný beton, je pilotní projekt obytného souboru v Praze na Vackově
Dalším z ukázkových postupů cirkulárního
přetvoření stavebního odpadu na nový konstrukční materiál je demolice bývalé
pekárny Odkolek v pražských Vysočanech. Demoliční suť z této pekárny byla
přetvořena do tzv. cementového kompozitu, kde bylo přírodní kamenivo částečně
nebo zcela nahrazeno recyklovaným kamenivem. Tento recyklovaný beton je využit
pro revitalizaci oblasti, která se promění v rezidenční čtvrť s občanskou
vybaveností.
Beton s nižší uhlíkovou stopou se
nemusí omezovat jen na rezidenční stavby. Našel uplatnění například i při
výstavbě vzduchotechnické šachty metra D. V budoucnu určitě přibydou další
zajímavé projekty.
Marie Magdaléna
Brázdil, Rethink
Architecture
Zdroj foto: TBG Metrostav
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.