Rekonstrukce a dostavba muzea v Kolíně
Karlovo náměstí 8, Kolín
(14. 1. 2019) Irena Hrabincová
Rekonstrukce a dostavba muzea v Kolíně
Cílem rekonstrukce bylo rehabilitovat významnou historickou budovu a
současně vytvořit prostor pro veřejnost navazující na náměstí v parteru
objektu. Záměrem bylo rovněž vytvořit vhodné provozní zázemí
Regionálního muzea, prostor pro uložení nejcennějších a nejohroženějších
částí sbírek muzea a jejich prezentaci.
Projekt využívá stopy
historické zástavby (zbytky základové konstrukce a dokumentaci zaniklé
přístavby z 19. století) ve dvoře k vytvoření třípodlažní novostavby
depozitáře obsahujícího úložiště sbírek, multifunkční sál a příruční
knihovnu a badatelnu. V rekonstruovaném objektu jsou umístěny výstavní
prostory, administrativa a zázemí pro návštěvníky. Obě budovy jsou
spojeny štíhlým hranolem spojovacího krčku, vymezujícím prostor dvora na
jeho západní straně.
Dům zvaný Veigertovský se nachází na jižní
straně kolínského Karlova náměstí. Jedná se o původně dva středověké
domy, jejichž dispozice se dodnes dochovala na úrovni podzemních
podlaží. Dům prošel významnou přestavbou v období renesance. Další
úpravy proběhly v době klasicismu a dále pak v 2. pol. 19. století.
Minulé století přineslo řadu nevhodných stavebních úprav a zásahů.
Vstup
do muzea je původním průjezdem mezi dvěma domy, dlážděným dubovou
špalíkovou dlažbou a propojujícím rozdílné úrovně náměstí a dvora. Byly
odhaleny a prezentovány malované stropy, barokní štuky v prostorách
historické budovy a gotické sklepy. V prostoru krovu je nová vestavba,
sloužící jako administrativní zázemí.
Jižní část dvora je
vymezena novostavbou depozitáře. Ta je, stejně jako spojovací krček,
řešena jako monolitická železobetonová konstrukce, opláštěná
profilovaným sklem. Spodní stavba depozitáře je vzhledem k požadavkům na
kontrolu klimatu, vodotěsnost a složité zakládací podmínky z
vodotěsného betonu. Střecha je z rozchodníků, zlepšující retenční poměry
a mikroklima v prostoru dvora.
Schodiště ve dvoře navazujícím
na kavárnu v historické části a multifunkční sál v novostavbě spojuje
rozdílné výškové úrovně přízemí a zároveň vytváří možnost využití
prostoru pro různé venkovní aktivity.
Autorská zpráva
RECENZE
Rekonstrukce a dostavba Veigertovského domu v Kolíně
Jakub Potůček
Dávno
pryč jsou ty časy, kdy se v Kolíně stavělo podle plánů vynikajících, i
když přespolních architektů. Všimnout si toho musel snad každý, kdo
městem jen projížděl. Motoristy ženoucí své stroje ze směru od Prahy už z
dálky vítal elegantní autosalon značky Tatra, cestující vlakem zase
elektrárenský komplex ESSO. Obě výjimečné práce, které navrhoval
architekt Jaroslav Fragner, nebyly zdaleka jedinými stavbami, jimiž se
meziválečný Kolín pyšnil. Vedle Masarykova mostu, do kterého jeho tvůrci
integrovali hydroelektrárnu, mohli návštěvníci města obdivovat také
moderní nádraží od Karla Caivase a Vladimíra Weisse, impozantní divadlo z
produkce firmy Freiwald & Böhm, palác Okresní hospodářské záložny
od Františka Stalmacha a Jana Svobody či Budilovu vilu, s níž koncem 20.
let vstoupil do Kolína Fragner a spolu s ním i funkcionalistická
architektura evropského formátu.
V porovnání s touto érou, která
dala městu ještě mnoho dalších pozoruhodných staveb, by se chtělo říci,
že po válce už Kolín takové štěstí neměl. Realizována tu byla pouze
jediná výraznější budova, Společenský dům od Radima Dejmala, s jehož
stylem – brutalismem, se jen málokdo ztotožnil. Šance na kvalitní
architekturu, která přišla po roce 1989 s architekty z pražského
ateliéru ADNS, ovšem netrvala dlouho. Příkladu jejich ušlechtile prosté
filiálky České pojišťovny z let 1991–1994, kterou autoři navzdory
neofunkcionalistické estetice opatřili tradičními okny, totiž nikdo
nenásledoval. Místo toho se městem prohnala vlna špatných rekonstrukcí,
které paradoxně nejvíce uškodily těm nejcennějším stavbám. Elektrárně
ESSO, autosalonu Tatra, Společenskému domu i filiálce pojišťovny, která
je smutným příkladem toho, jak pouhá výměna oken dokáže zničit
architektonické dílo. Už jenom proto bychom měli citlivou opravu
starobylého Veigertovského domu vítat s otevřenou náručí. Důvodů k
radosti je ale víc. Dům totiž nebyl jen restaurátorsky obnoven, ale také
obohacen o kultivovaný soudobý novotvar, který nezůstane před
veřejností utajen. A to je na rekonstrukci, která byla provedena pro
potřeby Regionálního muzea, asi to vůbec nejsympatičtější.
Měšťanský
dům středověkého původu, který dominuje historickému Karlovu náměstí,
byl do současné podoby upraven kolem roku 1863. Během staletí své
existence vystřídal celou řadu majitelů – jistou dobu byl dokonce v
držení slavného rodu Krčínů z Jelčan – než se v něm na přelomu 18. a 19.
století usídlila bohatá obchodnická rodina Veigertů, která domu dala
jméno. Regionální muzeum honosný dům užívalo od 50. let až do roku 1983,
kdy musel být z havarijních důvodů uzavřen. Třicet let chátral, než ho
do svého vlastnictví získal Středočeský kraj, který po roce 2014
přistoupil ke komplexní rekonstrukci. Brány muzea a spolu s nimi i
nového informačního centra se pak široké veřejnosti otevřely loňského
roku. Projekt obnovy a dostavby vypracovala, což je pro Kolín asi
typické, pražská architektka Irena Hrabincová. Její koncept nejlépe
vystihují slova, jejichž prostřednictvím se autorka prezentuje na webu:
„Rádi se pohybujeme na tenké hranici, kde se potkává staré a nové“. O
tenké hranici, myslím, ale nemůže být řeč, neboť kontrast mezi
historickými vrstvami, které architektka respektovala, a novými
prvky
je více než harmonický. Jinými slovy řečeno, nejvýraznější intervence
najdeme pouze tam, kde se nezachovaly autentické uměleckohistorické
detaily, anebo kde to vyžadovala nová funkce. Týká se to zejména parteru
domu, kde bylo vedle vstupního foyeru s pokladnou a muzejním obchodem
otevřeno informační centrum města Kolína, a také podkrovních prostorů
přestavěných na kanceláře. Všude jinde, tedy ve sklepích i obou
poschodích, která slouží výhradně výstavním účelům, je vše podřízeno
původním stopám a obnoveným detailům. Nejcennější z nich představují
výmalby stěn a stropů, které se nacházejí v honosných sálech v piano
nobile. Výstavní fundus je v nich proto navržen jako volně stojící,
zatímco pevně osazen je v místnostech prostých výmalby. Je tvořen
soustavou zavěšených lišt, do nichž se podle potřeby, čili značně
flexibilně, umísťují jednotlivé panely, které se zároveň fixují do
otvorů v dřevěné podlaze.
Pochopitelně mnohem ostřejší je
kontrast mezi historickou budovou a dvorní vestavbou, která svou
velikostí i proporcemi respektuje kontext, s nímž se podle mého názoru
velmi dobře sžila. Drobný objekt rozvinutý ze dvou stran kolem
sympatického atria, které může stejně dobře sloužit společenským akcím
jako divadlu, charakterizuje výrazný plášť se zeleného copilitu. V
přízemí hlavní sekce budovy, kterou nese ocelový skelet, se nachází
multifunkční prostor. Ze zkušenosti přednášejícího mohu říci, že skvěle
slouží svému účelu. Ostatně, navržen je tak, aby mohl být v okamžiku a
bez obtíží změněn z přednáškového třeba v divadelní, anebo jakýkoliv
jiný sál. V patře této části přístavby, jejíž přísně pravoúhlé
tvarosloví autorka narušila lehkým zkosením části střechy, je umístěn
příruční depozitář a knihovna. Vedle něho, respektive po obou jeho
stranách, se nachází dvě menší pracovny, jimž světlo pronikající skrze
copilitový plášť dodává zvláštní atmosféru, která ovšem nemusí každému
lahodit. Z historické budovy se do těchto prostor vchází o jedno patro
vyšším spojovacím krčkem, který zároveň slouží pro bezbariérový přístup
do celého muzea. Opatřen je samozřejmě identickým pláštěm z copilitu,
stejně jako úzkými okny francouzského typu.
Celkový dojem z
rekonstrukce, která historický Veigertovský dům zachránila doslova v
hodině poslední, a nadto mu vdechla nový a smysluplný život, bohužel
narušují nekvalitní stavební práce. A zčásti také sama architektura,
která mohla být přece jenom více promyšlena. Co se její vizuální podoby
týče, nemohu jí nic vytknout, nýbrž naopak. Je krásná. Jak ve své
jednoduchosti a transparentní tělesnosti, tak v respektu vůči historii,
které se nijak nepodbízí, ani ji neimituje. Je ryze současná, ale také
trochu nefunkční. Zatímco v zimě asi promrzá, v létě se rozhodně
přehřívá. Zřejmě to souvisí s tím, že autorka vsadila všechny karty na
zelenou. Na vizuální účinek copilitových tvárnic a jaksi pozapomněla, že
část novostavby, konkrétně komunikační krček, je orientován vůči
východojihovýchodu. V červenci to znamená, že na skleněnou stěnu, která
není vůbec stíněná a dokonce ani izolovaná, praží slunce od šesti až do
dvanácti hodin. Pak se divme, že v chodbách je už před devátou kolem 40
stupňů Celsia a k tomu těžký, nehybný vzduch. Účinně větrat se totiž
také nedá, neboť francouzská okna, jimž chybí zábradlí (z estetických
důvodů?), jsou kvůli bezpečnosti blokována, lištou přitlučenou k
podlaze! Otevřít se tudíž dají jen jako pouhá větračka.
Zřejmě chyba skriptu, jak říkají filmaři, protože jinak si takový lapsus zkrátka nedovedu vysvětlit.
SLOVO ARCHITEKTKY
Fasády z profilového skla litého do formy
oblého tvaru byly předmětem rozsáhlého vývoje a výzkumu možností, jak
fasádu navrhnout tak, aby splňovala patřičné tepelně technické
parametry. Od doby vydání stavebního povolení k realizaci vzniklo
několik možných technických řešení – výplň dutiny nanogelem, meziskelní
membrána, průsvitná tepelná izolace (tato byla nakonec navržena) nebo
vložení další vrstvy tepelněizolačního dvojskla. Fasáda byla v roce 2017
zrealizována v rozporu s projektovou dokumentací bez dodatečného
zateplení, pouze s pokoveným povrchem skel. V současné době je
projednáváno doplnění fasádního pláště průsvitnou tepelnou izolací.
Francouzská
okna měla dle projektu (a dle požadavku provozovatele) kování, které
umožňovalo otevření na ventilaci, a zcela otevřít by šlo pouze na
údržbu. Pokud by byla správně provedena fasáda, nedocházelo by k
přehřívání a také by šlo větrat. Na nápravě se v současnosti pracuje.
___
Nová budova Regionálního muzea v Kolíně získala titul Stavba roku Středočeského kraje - Cena pro stavbu, kterou financuje kraj nebo jeho příspěvkové organizace. Z hodnocení poroty: Stavba představuje propojení náročné rekonstrukce kulturní památky se současnou architekturou. Architektonické řešení dostavby a interiérů respektuje památkové hodnoty objektu. Stavba je příspěvkem k rozvoji kulturních institucí v kraji, rovněž přispívá k regeneraci památkové rezervace města Kolín.
Autor, projekt a autorský dozor: IHARCH s.r.o. – Irena
Hrabincová, Dipl. Arch.
Spolupráce: Iveta Chitovová, Petr Gucfa, Eva Faberová, Tomáš Pavlík, Karel Košek, Jan Renner, Zbyněk Pechan
Investor: Středočeský kraj
Prováděcí dokumentace: Archicraft s.r.o.; IHARCH s.r.o.
Hlavní dodavatel: Geosan Group, a.s.
Zastavěná plocha: 610 m2
Užitná plocha: 1179 m2
Obestavěný prostor: 1179 m3
Stavební povolení bylo vydáno v roce 2012, stavba byla zahájena v červenci 2014
a stavební část dokončena v říjnu roku 2016.
V roce 2017 byla zprovozněna
galerie v 1. PP. V tomto roce bylo rovněž uvedeno do provozu městské
informační centrum a expozice bitvy u Kolína.
Foto: Andrea Thiel Lhotáková
Publikováno v časopise Stavba 3/2018, str. 38-41
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2017
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu