Nízkoenergetický dům na Praze 6 vznikl kompletní přestavbou
a výrazným rozšířením dvojdomu ze 60. let 20. století. Klient zakoupil polovinu
domu ve velmi špatném stavu – zadáním bylo vytvořit po technické a energetické
stránce maximálně úsporný moderní dům se dvěma byty.
Severní svah, na kterém dům stojí, má pěkný výhled, ale
zároveň předurčil uspořádání místností a oken. Ze severní strany je také přístup
na pozemek, vstup do domu i vjezdy do obou garáží, z jihu je dům částečně
zahlouben ve svahu, navíc ho stíní vzrostlé stromy a nedaleká zástavba. Dům se
prosklením otevírá zejména do uzavřenějších partií zahrady, proti svahu.
I proto, že nebyl možný zásah do druhé poloviny dvojdomu, byla respektována
původní hmota stavby, z jejího tvaru projekt vycházel. Část přístavby je
tedy pojata jako jakési přirozené rozšíření stávajícího domu západním směrem ve
shodném tvarosloví, formě i povrchové úpravě. Mezi původní dům a tento koncový
prvek pak byla vložena o podlaží vyšší prostá kubická hmota, odlišená
materiálem, barvou a formátem oken. Tato vložená hmota je tvarově jednoduchá,
její provětrávaná fasáda je obložená cementopískovými deskami v přírodní šedé
barvě. Když se zatáhnou venkovní žaluzie ve stejném odstínu, získává strohý
charakter, který kontrastuje s bílou a relativně složitou formou původního
domu.
V původní stavbě a
polovině šedého kubusu se nachází první byt, řešený pro univerzálního klienta.
Má tři podlaží a střešní terasu, která je částečně ozeleněna. Obývací pokoj byl
kvůli svažitosti terénu a přístupu světla z jihu umístěn v prvním patře,
přisvětlen je pochozím světlíkem ve středu dispozice.
Druhý byt, obývaný klientem, byl řešen v návaznosti na svažitý terén, který v
této části pozemku nebyl vyrovnán a zastavěn skleníky a přístavbami. Dispoziční
řešení tak reaguje na svah a obývací pokoj je umístěn o půl patra nad vstupní
částí domu a je 1,5 podlaží vysoký. Vzniká tak velkorysý, dobře prosvětlený
prostor, otevírající se proti svahu do zahrady. I zde je v horním podlaží
střešní terasa.
Hlavním prvkem interiéru obou bytů jsou ocelová schodiště. Každé je, co se
tvaru týče, řešeno jinak, shodné je ale jeho pojetí – bíle lakované schodiště
má zalamované subtilní schodnice, doplněné o výrazné zábradlí z horizontálních
profilů z pásové oceli. V bytě investora se schodiště opticky vznáší nad
prvními dvěma rameny, která jsou „těžká“ a jejich zábradlí je řešeno jako panel
z děrovaného plechu.
Jedná se o zděnou nízkoenergetickou stavbu s výpočtovou roční
potřebou tepla 33 kWh/m2a. Vytápění obstarává kotel na peletky v
kombinaci s termosolárními panely a integrovaným zásobníkem, topná tělesa jsou
konvektorová, umístěná pod francouzskými okny. V obou bytech je instalováno
řízené větrání s rekuperací tepla.
Autorská zpráva
Místo: Veleslavín, Praha 6
Autor: Martin Čeněk / martin cenek architecture; spolupráce Jan Margold
(statika), Roman Schneider (vytápění), Jiří Holub (zdravotechnika), Petr Mánek
(elektroinstalace), Doubravka Brouzdová (požární bezpečnost)
Zastavěná plocha: 218 m2 (výsledná)/120 m2 (původní, vč.
skleníků)
Užitná plocha: 350 m2 (výsledná, 2 bytové jednotky)/163 m2
(původní, 1 bytová jednotka, vč. přístaveb)
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
To tlumení zvuku je tam docela slušné, co tak koukám.
Mohu poprosit víc info co se týče stavby domu z těchto cihel prosím? Alespoň v nějaké skrácené verzi klidně 😁…
I to byl důvod, proč jsme si na stavbu domu vybrali právě cihly Heluz. Jasně, šlo hlavně o ty technické…