Rekonstrukce bytu v paneláku na luxusní horský chalet

Rekonstrukce bytu v paneláku na luxusní horský chalet

(11. 10. 2019) Milan Jirouš

   
 
 
 
 

Rekonstrukce bytu v paneláku na luxusní horský chalet

Interiér plný originálních nápadů: Stropy i nábytek z dřevěných krytin Kährs, televize v zádech sedačky či upíří efekt zrcadel
V luxusní horskou chalet hodnou alpských letovisek proměnil architekt Milan Jirouš interiér tuctového panelákového bytu v Krkonoších. Základem materiálového minimalismu se stalo dřevo, konkrétně dubové podlahové krytiny Kährs, doplněné sklem a textilním čalouněním. Puristické pojetí interiéru díky originálnímu využití dřeva a dalším promyšleným detailům (televize zabudovaná v zádech čalounění jídelní lavice, zrcadla opticky násobící prostor atd.) vytvořilo dokonale útulné bydlení, lákavé snad pro všechny lidské smysly – úchvatné na pohled, přirozené na dotek, poklidné, vonící.

Při rekonstrukci, resp. totální proměně panelákového bytu neplýtval architekt jen materiály, i dveří je tu poskrovnu. Kromě těch vstupních zůstaly jen troje a pouze dveře u toalety vytvářejí soukromí mléčným sklem, ostatní včetně dveří u koupelny či ložnice jsou z čirého skla. „A ty jsou stejně pořád otevřené... Je to byt pro manželský pár, pro dva lidi, kteří spolu léta žijí. Bydleli v rodinném domě, ale děti jim vylétly z hnízda, tak se přestěhovali do paneláku. Cestují po světě a chtějí si to užít, nechtějí sekat trávu a starat se o dům. Při rekonstrukci jsme tedy upřednostnili potřeby manželů,“ vysvětluje architekt Milan Jirouš, proč navrhl doslovně otevřený prostor. Původní dispozici 3+1 proměnil vybouráním příček ve vzdušné 2+kk, které navíc opticky zvětšují velké plochy zrcadel. „Díky zrcadlům má klient dvojitý prostor za jedny peníze,“ pokračuje s lehkou ironií. „Lidé se nejdříve zrcadel bojí, že se na sebe budou pořád koukat, ale po nějaké době už se nevnímáte. Vznikne tzv. upíří efekt, kdy se člověk přestane v zrcadle vidět a nevnímá zrcadlo, ale velkorysost prostoru.“

Pětkrát více podlah, než je rozloha bytu
V  bytě o rozloze 55 m2 architekt „spotřeboval“ na tři sta metrů čtverečních dubových krytin švédské značky Kährs v tmavším dekoru Dub Ydre (dováží společnost Kratochvíl parket profi). Povrch lamel ošetřený přírodním olejem je upraven technikami, které zvýrazňují povrch dřeva, jako je kartáčování, ruční škrábání a opracování Riverstone, kdy se místa okolo suků ohoblují do hloubky, čímž se suky zvýrazní a navodí dojem starých prken. „Od KPP beru jen olejované podlahy, jsou příjemné na dotek a hlavně cítíte to dřevo. Když ho nalakujete, vytvoříte na dřevě slupku a už se dotýkáte laku, nikoli dřeva,“ vysvětluje architekt.

Už z číselného údaje o množství krytiny Kährs  je zřejmé, že při jejím použití nezůstalo jen u podlah. Vícevrstvé podlahy Kährs jsou super materiál, jsou lepené, tedy klasický sendvič s povrchem z masivu, takže jsou tvarově stálé a nekroutí se. Dá se z nich udělat nábytek, lze je položit na zem, přilepit je na stěny i na strop a interiér získá své úžasné klima i v letních měsících. V paneláku jím byt i trochu odhlučníte. Člověk má potřebu pořád na ty stěny sahat, je to přírodní materiál, žádný fake. Říkal jsem žertem panu Kratochvílovi z KPP, že jejich výsledný produkt používám jako surovinu,“ s lehkou ironií pokračuje Ing. arch. Milan Jirouš a už vážněji dodává, že se vědomě zaměřuje na dražší věci z kvalitních materiálů. „Jsem z Krkonoš, takže mám vazbu na dřevo a sádrokarton nemusím, je to laciný šmejd. Mám svoje vyučené české řemeslníky a pracujeme se dřevem, stejně tak i všechny další věci děláme v českých prvovýrobách. Například čalounění sedaček, jídelního sezení, postele i stěny za ní vyráběla na zakázku rodinná firma Polstrin z Hradce Králové.“

Materiálový minimalismus s křišťálem po babičce

Základem interiéru bytu je minimalistické pojetí materiálů a tvarů, které prostor sjednocují a vytvářejí ho pocitově větší a vzdušnější. I čalounění v jednotném odstínu holubičí šedi s hrubší texturou tuto stylovou čistotu vizuálně dotváří. Celý interiér je obložený dřevěnou předstěnou, pod kterou architekt schoval množství úložných prostor a např. i jídelní stůl má zásuvky na schování drobnosti, jako stoly z dob našich dědů. „Nemám rád poličky, je to jen zlo pro hromadění nesmyslů, na které pak sedá prach,“ pokračuje architekt, přesto pár horizontálních ploch v bytě vzniklo. A na nich našel místo český křišťál po babičce. „Je to vlastně recyklát, paní ho měla v kredenci a byla strašně překvapená, že takové věci může do interiéru krásně použít.“

Televize by podle architekta neměla být dominantou interiéru, proto ji schoval v zádech sedačky, stejně tak na první pohled není vidět ani topení, rovněž skryté pod obložením. Do „čistého“ konceptu patří i nábytek bez viditelných madel a úchytů, který se otevírá jen zatlačením na dvířka. „Klient občas přijde s nápadem, pojďme ten interiér něčím rozbít, pane architekte. Tak se ho zeptám, jestli ho rozbijeme šutrákem nebo dynamitem? Samozřejmě přeháním... Srovnaný a zharmonizovaný interiér vytváří klid. A jakmile se nastěhujete, tak si necháte přehozený svetr přes židli, sednete si v červeném tričku na sedačku, do koupelny si dáte kartáček a najednou máte interiér ,rozbitý‘ samotným uživatelem.“

Pozornosti architekta neušel jediný detail, natož pak vstupní dveře, s kterými si rovněž pohrál - z vnitřní strany jsou zrcadlové s téměř nepostřehnutelnou nerezovou klikou. „Vstupní dveře vnímám jako prvek na odejití, což je svým způsobem nepříjemný moment, tak se je snažím pocitově v interiéru upozadit nalepeným zrcadlem. Jednak se v něm prohlédnete, jak vypadáte, než vyjdete na veřejnost, což je užitečné. A současně někdy zafungují i jako dobrý fór, když přijde návštěva, protože nemůže najít cestu ven. A je na majiteli, kdy jí tu cestu ukáže,“ uzavřel Ing. Arch. Milan Jirouš.

Generální dodavatel: Architekt Milan Jirouš s. r. o.
Projektant: Ing. arch. Milan Jirouš, Ing. Petr Mužík
Dodavatel podlahových krytin: Kratochvíl parket profi
Podlahové krytiny: Třívrstvé dřevěné krytiny Kährs, kolekce Småland, dekor Dub Ydre,
1-lamelový, rozměr 2420 x 187 x 15 mm
Dodavatel a výrobce sedacích souprav a čalounění: Polstrin Design
Realizace: 2018

podle podkladů společnosti Kratochvíl parket profi, s. r. o.


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz